Narnia: Lev, šatník a čarodejnica

Nevědět, že Andrew Adamson má za sebou oba Shreky, považoval bych ho za řadového disnyovského rutinéra, který seká na běžícím páse filmy o zvířatech, mluvících autech a snících dětech. Jeho režie je rutina největší, v první části letopisů dokonce rutina ledově chladná, odtažitá, kulisovitá, bez špetky mystiky, tajemna, atmosféry. Narnie je prostě zasněženým prostorem za magickou skříní, prostorem, kde žijí bez ladu a skladu naskládané pohádkové bytosti, prostorem, který je řízen bez jakékoli motivace a vnitřní logiky. Nic z toho se do filmu nevešlo. Vlastně... bylo by to v pořádku, kdyby bylo z filmu úplně zřejmé, že se jedná o pohádkový špektákl, ale pokusy o bitevní epiku ala Pán prstenů (a neustálé doslovné citace některých záběrů) mě vedou k závěru, že Narnie je jakýsi prasopes. Jako pohádka nemá kouzlo a šarm, jako fantasy epos je zase strašlivě naivní, prvoplánová a prostá mytologie. V porovnání s Jacksonovou středozemí je interpretace fantaskní země C. S. Lewise krotká, plochá, dvojrozměrná. Dětští herci zbytečně přehrávají, jejich postavy nijak nezaujmou a celý příběh paradoxně táhnou počítačové potvůrky v čele s opravdu parádním lvem Aslanem. Tilda Swinton coby ztělesnění ledového zla připomíná spíše pofidérní klon upířích bratrů z Matrix Reloaded a ani její přisluhovači nemají patřičnou šťávu, která by do triviálního schématu příběhu vnesla jiskru dramatu. I tak se na Letopisy dá díky sušným digitálním efektům dívat, nicméně je to dívání prosté divení a to mi u fantasy žánru vadí velmi. [50%] (30.10.2006)

Toto by měl člověk vidět jako děcko (poporostlé děcko). Pokud má současně fantasy-dobrodružnou duši, je to trefa do černého. Pro dospěláka to už takový odvaz není, ale rozhodně se to jednou zkouknout dá. Pro starší generace odkojené v tomto žánru legendárním Nekonečným příběhem nelze nesrovnávat. I když to je jak nebe a dudy. Ale třeba dnešním generacím bude zase bližší Narnie. 60% (02.02.2019)

William Moseley - (Peter Pevensie) +++ Anna Popplewell - (Susan Pevensie) +++ Skandar Keynes - (Edmund Pevensie) +++ Georgie Henley - (Lucy Pevensie) +++ Tilda Swinton - (Bílá čarodějnice) +++ James McAvoy - (Pan Tumnus - Faun) +++ Jim Broadbent - (Profesor Kirke) +++ Liam Neeson - (hlas Aslana) +++ Ray Winstone - (Beaver) +++ Rupert Everett - (hlas lišky) +++ Michael Madsen - (Maugrim) +++ Hudba: (Harry Gregson-Williams) (20.07.2007)

Jsem-li stařec, poté toto je moje moře. Moře sr.... chc.... deb.... nepěkných věcí. Jednu slávistickou obětuji jen proto, aby si mě nevyčíhl jakýsi milec kindrfilmů a netorpédoval mě záludně, tudíž z boku, argumenty infatilními. Ano, nejsem cílovka. Zajisté, je mi více než osm. Fyzicky. Chápu, Rafflingová spustila zlatou horečku na poli dětské fantasy. Kdekdo by si rád vyčutal nějaký ten zlatý valoun. Proč však musí obsazovat tak tragické dětské neherce? Do vážně přiblblého příběhu? Skříň? Teplej lev? Nevím, jací jste v dětství byli vy, PomoJezinkoLimy, ale já na nástěnce Remkovi přimalovával na xicht kosočtverec, šikanoval Nejedlého, neboť byl otravný pitomec a nikdy, opakuji nikdy, nefandil zajícům proti vlkům! Tudíž bych podobnou zhůvěřilost neskousl ani coby třeťáček. (25.05.2013)

U Narnie jsou klíčová dvě slova: pohádka - Disney. Je to stále ten starý Disney, se všemi klišé a šablonami, které známe, které ale na druhou stranu spousta zejména amerických rodičů očekává. Film mohou bez problémů zhlédnout ti nejmenší, ale vám zůstane na tváři nejeden trpký úsměv. A to především i díky zpracování. Jestliže je knižní předloha (kterou bohužel neznám) přirovnávána k dětskému Pánu prstenů, tak o filmu to neplatí ani omylem. Pro kinoformát je někdy až trestuhodně televizní a daleko blíž má svým pojetím k něčemu jako seriály "Herkules" či "Xena". Triky značně nevyrovnané, hudba průměrná (na trailerovou pecku ukradenou z "The Children of Dune" zapomeňte). Herecky suverénně kraluje Tida Swinton coby Bílá čarodějka, sympatie k dětským charakterům klesá s tím jak stoupá věk od malé Lucy až k novodobému Mirku Dušínovi a většina digitálních zvířátek je vesměs strčí do kapsy. Tvůrci se ani jednou nepokusili o nějaký nápad, či atmosféru, která by vás vtáhla do příběhu a ani "exotické" exteriéry Českosaského Švýcarska, kam jezdím každé léto na vandr, tomu příliš nepomohly. Značně promarněný potenciál, který výrazně spoléhá na znalost předlohy, ale vaše dítka si ho nejspíš dosyta užijí. Jestli se to tvůrcům podaří napravit, uvidíme podle tržeb, knižních pokračování zbývá šest a vrátka jsou otevřená jak dopředu tak dozadu. (14.12.2005)