Narnia: Lev, šatník a čarodejnica

Po niekoľkých rokoch som si dala reprízu mojej obľúbenej fantasy, aby som zistila, či bude niečo pravdy na tom, že je to dospelákmi nestráviteľné. Som dospelá a musím zvrátiť mylné predstavy, pretože nemám pocit, že by Narnia zrážala moje dojmy len preto, že mám o pár rokov viac či preto, že je tu dokonalý Pán prsteňov. Nenávidieť Narniu len preto, že je to detské fantasy, je ako nenávidieť romantický film za to, že sa v ňom riešia partnerské vzťahy. Preto si myslím, že by sa tento film nemal hodnotiť v porovnaní s Pánom prsteňov, ale s knižnou adaptáciou, či by film vôbec splnil predstavy autora knižiek, Lewisa. V mojich očiach je Narnia skvelou fantasy rozprávkou, ktorá ma vtiahla do svojho sveta a bolo cítiť, ako si tvorcovia na konečnom vyznení dali záležať. Nádherné prostredie, detsky nevinná atmosféra, podmanivá výprava či triky, nenápadné vsunutie kresťanských symbolov, pekelne úžasná Tilda Swinton, ktorá je tou najlepšou ľadovou kráľovnou na svete... a najmä nebesky povznášajúca hudba Gregsona-Williamsa, ktorá ani len nebola nominovaná na Oscara! Nechápem tú trápnu davovú nespokojnosť. Keby natočili Nekonečný príbeh namiesto Narnie v súčasnosti, rovnako by bol nenávidený len preto, že je detský a že tu bol už predtým Pán prsteňov. (18.07.2011)

Nevědět, že Andrew Adamson má za sebou oba Shreky, považoval bych ho za řadového disnyovského rutinéra, který seká na běžícím páse filmy o zvířatech, mluvících autech a snících dětech. Jeho režie je rutina největší, v první části letopisů dokonce rutina ledově chladná, odtažitá, kulisovitá, bez špetky mystiky, tajemna, atmosféry. Narnie je prostě zasněženým prostorem za magickou skříní, prostorem, kde žijí bez ladu a skladu naskládané pohádkové bytosti, prostorem, který je řízen bez jakékoli motivace a vnitřní logiky. Nic z toho se do filmu nevešlo. Vlastně... bylo by to v pořádku, kdyby bylo z filmu úplně zřejmé, že se jedná o pohádkový špektákl, ale pokusy o bitevní epiku ala Pán prstenů (a neustálé doslovné citace některých záběrů) mě vedou k závěru, že Narnie je jakýsi prasopes. Jako pohádka nemá kouzlo a šarm, jako fantasy epos je zase strašlivě naivní, prvoplánová a prostá mytologie. V porovnání s Jacksonovou středozemí je interpretace fantaskní země C. S. Lewise krotká, plochá, dvojrozměrná. Dětští herci zbytečně přehrávají, jejich postavy nijak nezaujmou a celý příběh paradoxně táhnou počítačové potvůrky v čele s opravdu parádním lvem Aslanem. Tilda Swinton coby ztělesnění ledového zla připomíná spíše pofidérní klon upířích bratrů z Matrix Reloaded a ani její přisluhovači nemají patřičnou šťávu, která by do triviálního schématu příběhu vnesla jiskru dramatu. I tak se na Letopisy dá díky sušným digitálním efektům dívat, nicméně je to dívání prosté divení a to mi u fantasy žánru vadí velmi. [50%] (30.10.2006)

Po ilustracích Renaty Fučíkové a adaptaci BBC prvních čtyřech knih jsem se dočkala Narnie, v jakou jsem ani nedoufala. Viděno na plátně 4x, z DVD nespočetněkrát, oživováno pravidelně a nikdy neokoukáno. Vrním blahem a držím pěsti, ať se vyvede konečně natočit všech sedm. Třeba na Netflixu a snad popáté i komplet. (03.02.2009)

Toto by měl člověk vidět jako děcko (poporostlé děcko). Pokud má současně fantasy-dobrodružnou duši, je to trefa do černého. Pro dospěláka to už takový odvaz není, ale rozhodně se to jednou zkouknout dá. Pro starší generace odkojené v tomto žánru legendárním Nekonečným příběhem nelze nesrovnávat. I když to je jak nebe a dudy. Ale třeba dnešním generacím bude zase bližší Narnie. 60% (02.02.2019)

Prvá Narnia je zhruba na úrovni prvých dvoch Potterov. Príbeh šitý na mieru prvému stupňu na zš, obrazovo krásne, hudobne ultimátne. To potom aj nám starcom dve a pol hodiny ubehne ako voda, keď sú zmysly bombardované načechranými fantasy vôňami od výmyslu sveta. Rovnako ako v prípade Pottera po Narnii z nudy druhý krát nesiahnem, ale výlet do sveta Heores of the Might and Magic to bol nad mieru príjemný. Kentauri! 70% (18.02.2009)