Znovuzrození

Úžasné titulky, ač černobílé tak dobově psychedelické s monumentální varhaní hudbou, kterou podporují nervní smyčce - velice depresivní účinek předznamenává film, který sám často vypadá jako zážitek špatného tripu. Ač je film směsicí sci-fi a psychologického dramatu, je v jeho základech staré vyprávění o upsání vlastní duše Ďáblu výměnou za pozemské blaho, za nový život, za falešný ráj. Jen v roli Ďábla je odosobněná korporace. Ale na tom vinobraní by našinec účast bral. Dodatek 30. 10. 2013 - Soundtrack je celý skvělý, obstojí i bez filmu a působí velmi barokně. (28.10.2013)

Veľmi originálny nápad, ktorý sľuboval prepracovanejší scenár a podľa mňa aj iný typ spracovania. Frankenheimer to trochu prestrelil s tým artovým chladným vizuálom a nedokázal ma do svojho scifi sveta emocionálne vtiahnuť, ako sa mu to podarilo jeho inými filmami. Film si už príliš nepamätám, takúto ťažkú látku asi treba vidieť viac krát a možno potom pozmením názor. Zatiaľ ale iba za tri vychladnuté artové hviezdy. (27.06.2012)

Výborná věc, která mě hodně bavila. Sice je na tom místy znát doba vzniku a filmu by pravděpodobně prospělo lehké zkrácení, ale jako celek je to hodně působivé, a samotný závěr je strašný psycho. Svým vyzněním mi to trochu připomnělo o 4 roky starší Wellesův Proces, ale referenčních filmů by se jistě dalo najít víc. Btw. toto je jeden z mála filmů, kde mi český titul přijde lepší než ten původní. (08.04.2018)

Skoro úplne super. Nezvyčajne temný Rock Hudson milo prekvapil. Nápad je výborný a aj myšlienkovo nosný. Takisto forma (s výdatnou podporou Goldsmithovej hudby) veľmi zaujímavá. Problém som mal akurát s tým psychopatickým hippie intermezzom, ktoré bolo až príliš dlhé a úplne ma vyhodilo z filmu. Frankenheimera budem dopĺňať asi intenzívnejšie (toto je iba piaty film, čo som od neho videl) 8/10 (17.07.2018)

První část filmu, která se nese v duchu psychothrilleru/sci-fi, je naprosto dechberoucí. Frankenheimer předkládá neskutečně inventivní a neotřelé záběry (nevěděl jsem, že GoPro vymysleli již v 60. letech) a celá pasáž jako by byla natočena "Hitchcockem na Temné straně síly". Pak ale Randolph prodělá přeměnu, na scénu přijde Hudson a najednou jde o zcela jiný film. Načne se znatelně filozofická hippie část (nesmyslně ovlivněno dobou), jež připomíná odstředěný Easy Rider vyprávěný dědkem za zenitem, kde se řeší "konzum vs svoboda", ztracené mládí, životní úděl, korporátní Amerika atd. A pak najednou v momentě, kdy jsem již začal lámat hůl, se vše vrátí do kolejí úvodní části a opět jsme vrženi do hutné svíravé atmosféry, abychom byli svědky cynicky tvrdého, černohumorného konce. Těžko tedy nějak konzistentně hodnotit, nicméně za výkon Murraye Hamiltona při setkání Arthura a Charlieho v úplném závěru filmu se přikláním k silnější možnosti.. (22.02.2015)