Mastičkář

Román ani předchozí filmy neznám, tak jsem nevěděl do čeho jdu. Od první minuty mě film chytnul pustil až po titulkách. Skvěle natočený film, s podmanivou hudbou, což bych od Poláků nečekal. Výborné herecké výkony a i překvapivě dobrý dabing. Děj je drama více či méně uvěřitelné smíchané s červenou knihovnou, ale nijak otravně a i přes svojí délku rychle utíká. Jeden z nejlepších filmů za poslední dobu. (05.10.2023)

Pôvodnú verziu som si pamatal len matne, viem, že to v telke dávali ako dvojdielny film a ostal vo mne pocit, že je to strašne dlhé. No toto bolo minutážou ešte dlhšie, ale keď je príbeh dobrý, nevadí to. Výprava, atmosféra, skvelé. Aj samotné obsadenie sa podarilo. Vysoko pozerateľné, pokiaľ sa necháte vtiahnuť. 4 z 5 (09.07.2024)

„A CO TEDA DĚLÁŠ?“… „NĚCO HLEDÁM.“…“ A CO HLEDÁŠ?“… „NEPAMATUJU SE…“  Milej, hezkej, lidskej … a taky červenoknihovně dojemnej příběh o tom, že kdo hledá, najde. Vzhledem k tomu, že je to už třetí filmový zpracování stejnojmenný knihy, je nutno podotknout, že jde o profláklý a léty prověřený téma. Ovšem zrovna dneska na mě sedla jakási melancholická nálada, a přiznávám, že i já jsem uronil kroupu! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je natočen podle stejnojmenné knihy, kterou v roce 1937 napsal Tadeusz Dołęga-Mostowicz. 2.) Jde o třetí filmové zpracování. Odlišnosti najdeme zejména v důrazu na nezávislost a práva žen. 3.) Thx za titule „Jan Kavalec“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (02.10.2023)

Milý, příjemný, laskavý, dojemný a přívětivý – takové charakteristiky bych dal tomuto filmu, odehrávajícímu se ve zlatých časech polské Druhé republiky. Jednalo se o nestabilně demokratický a později vojensky diktátorský stát, který se rozkládal více na východ než dnes a žilo v něm asi 10 % židovského obyvatelstva, jehož zástupci vystupují ve filmu. Hlavní postavou tohoto filmu je velmi schopný, obětavý a lidem pomáhající chirurg Rafal Wilczur. Jeho kariéra je na vrcholu, provádí náročné operace, je zván na kongresy, zachrání život chlapci sraženému koňskou bryčkou, ale pak jej opustí žena s dcerou Marysiou. Aby toho neměl málo, tak je na ulici okraden a zmlácen, tři útočníci jej kopají do hlavy, a poranění mozku mu způsobí ztrátu paměti – retrográdní amnézii. Následuje skok o 15 let dopředu a Rafal, nyní s jménem Antoni Kosiba, se potuluje po venkově a většina jeho odpovědí na otázku, čím je, je „nevím, nepamatuji si“. Při putování narazí na mlynářku Zosku, která putuje se starým mlynářem, který má bolavou ruku a Antoni mu pomůže od bolesti. Tak se stane Antoni pracovníkem na mlýně, ale ve skutečnosti léčí místní vesničany, kterým účinně pomáhá od bolestí a nemocí, nebojí se dokonce provést operaci holeně pomocí dláta a kladiva jednomu mlynářskému pomocníkovi. Na vesnici je jistá židovská hospoda, ve které pracuje jako číšnice jedna krásná mladá žena jménem Marysia. O Marysiinu přízeň se uchází Leszek, syn hraběte Czynskoho. Rodina Czynských mluví především francouzsky, pan hrabě Stanislav Czynski je celkem v pohodě, ale jeho manželka je namyšlená panička, která pohrdá obyčejnými lidmi, rozkazuje svému manželovi a je nespokojena s tím, že si chce její urozený synek vzít obyčejnou číšnici z židovské hospody. Antoni to dá dohromady s celkem vnadnou a pohlednou Zoskou, a při setkání s Marysiou má dojem, že se s ní už někdy potkal. Marysia a Leszek měli totiž nehodu na motocyklu, kterému přestříhal jeden zhrzený a závistivý vidlák brzdové hydraulické kabely. Leszek z toho vyvázl celkem dobře a postará se o něj rodinný doktor Pawlický, ale Marysia bojuje o život, hraběnka ji považuje za mrtvou a jen díky Antoniho odvaze provést kraniální operaci v mlýně s ukradenými nástroji doktora Pawlického to ta holka zatím přežije. Jednoho dne se vypraví za váženým profesorem Jerzym Dobranieckim, protože sám nedokáže provést další operaci a dostat ji mimo ohrožení života.  A tak tu máme Leszka, který si myslí, že je jeho milovaná Marysia mrtvá, hraběnku, která ji vydírá, aby nekontaktovala jejího syna, jinak nahlásí Antoniho provádění lékařské praxe bez diplomu, a samotného Antoniho, který se sám nahlásí na policii, aby nestál v cestě štěstí těch dvou. Tento film se nese v dobré náladě, v příjemném duchu, vrací diváka do starých dob Druhé polské republiky a není v něm nic příliš děsivého a nechutného, možná až na tu operaci pochroumané holeně. Prostě pohoda na nedělní večer. (16.09.2024)

Koľko ešte filmových adaptácií sa dočká tento príbeh? Toto je už minimálne tretia a priznám sa, že som si ju pozrel hlavne preto, aby som zistil, v čom sa líši od tej predchádzajúcej a od knižnej predlohy. Nuž, bolo pár odlišností, ale hlavná osnova príbehu ostala zachovaná. Takže mi nie je jasné, načo sa s tým tvorcovia trápili, keď nepriniesli nič zásadne nové. (12.11.2023)