Taneček přes dvě pekla

Veselá československá televizní pohádka o nafoukaném mládenci Kájovi Fouskovi, kterého peklo napravilo a ještě se zamiloval do čertice Mefisky v podání N. Konvalinkové. Peklo je v této jednoduché kulisové pohádce prezentováno jako dvouúrovňové, zatímco v pekle první kategorie, kde s přehledem vládne nadčertice Peklinda (K. Slunéčková) se ve volném čase tančí na discohudbu, v nesmírně komicky pojatém pekle druhé kategorie se konzumuje kyselé zelí a doslovně plní lidská pořekadla o čertech. Tato část pekla je záležitost vskutku lahůdková, nápad s moderní tabulí, na níž se ukazuje poloha jejich oslovitele a herecké výkony Lucifera J. Větrovce, (jenž nevěděl, jak má zatočit s neposlušnou a rozpustilou Mefiskou), Bezzuba P. Nárožného, Pekeláče V. Preisse, J. Dvořáka, O. Jiráka a P. Trávníčka, byly naprosto dokonalé. Onoho namyšleného chasníka honosícího se svým tanečním uměním ponechaném v pekle na vyučení čertem ztvárnil svým typickým žoviálním stylem právě P. Trávníček. Součástí velmi povedené a vtipné pohádky je hudební doprovod, včetně písniček jako Haló, tady je Lucifer nebo takzvané ´ševcovské´ v provedení M. Masopusta. V rolích čertic z první kategorie se kromě N. Konvalinkové objevily v sexy retro tanečních oblečcích J. Paulová a J. Molavcová. Taneček přes dvě pekla od vynikající režisérky J. Pokorné-Makoszové je jedna z nejzábavnějších televizních pohádek, jež jsem viděl, a vzpomenu-li si na komické kreace J. Větrovce, J. Dvořáka a především P. Nárožného, je pět hvězd jasná volba. (20.08.2016)

Další papundeklová pohádka z dílny Československé televize z 80, let, tato je na rozdíl od většiny jiných docela zábavná, ale hlavně pro dospělého diváka. Sledovat Preisse a Dvořáka jak ve vedlejších rolích žerou zelí a otevírají hubu na plejbek a do toho zasloužilého i národního umělce Větrovce jako Lucipera s umělými rohy na palici, který tu hubu na plejbek otvírá kvůli neznalosti textu nepřesně a režiséra to evidentně vůbec netankovalo, to je vrchol období papundeklového televizního bizáru, které se už nikdy nevrátí. HAJDULA PAJDULA! (11.02.2017)

Jedna z těch tuctovějších studiových osmdesátkových "pod hodinu" pohádek obložených papírovými kulisami a proložených spoustou písniček, které jsou podstatně slabomyslnější a nevýraznější než třeba v Co Takhle Svatba, Princi. A kriticky vzato, i ty písničky jsou spíš do hudby mluvené slovo. Za zapamatování nestojí skoro nic, kromě toho, že tu moderní čertice trsají na disko hudbu, a že tu Jitka Molavcová, Naďa Konvalinková a Jana Paulová vypadají velmi mladě (však taky 1982;)) a nosí vcelku přiléhavé overaly:) Není to nic, co by uráželo, a ve své třídě je to čistý průměr, takže asi 50%. (25.12.2012)

"Tak co s ním budeme dělat ??" - "Tak když se tak rád točí, co z něho udělat třeba kafemlejnek nebo nebozízek ??" ;) Ačkoliv Taneček přes dvě pekla rozhodně divákovi nabízí poměrně vtipné dialogy i myšlenky, jako celek za moc nestojí, když třeba moje vlastní představy o pekle, nejen o tom filmovém, zejména co do té nesmírně otravné hudby a žalostně ohyzdných tanečních, nezřídka i těch hereckých, kreací, naplnila režisérka Jiřina Pokorná - Makoszová skutečně dokonale.. (12.09.2015)

Kde je peklo? Peklo je tam, kde ženy s příšernými parukami v nevkusných oblečcích tančí disko a nutí k tomu jiné. Jsem ráda, že není sobota, ale teplotu si pro jistotu přeměřím. Čerti jsou umolousaní zavšivení smraďoši, požírající kyselé zelí kvůli správnému šklebu a Luciper není vládce pekla, ale jen šéf odboru, celému tomu velí generální ředitelka Peklinda. Nikoli naposledy se do pohádky promítla rčení ve své doslovné realizaci. Zatímco tady po "šijou s tebou všichni čerti" jsou čerti nuceni chopit se jehly a čerti si stěžují na placení cizích dluhů po zaznění věty "to mi byl čert dlužen" v Andělu Páně svatá Lucie upíjí noci a o půjčení koně je žádán svatý Martin. (11.11.2013)