Prepadnutie 13. okrsku

Až (nikoli když) začnou i u nás gangy přepadat policejní stanice, tak se neohroženě přidám na stranu ... vítěze. To dá rozum, jsem přeci Čech a chci mít svůj klid. Ve filmu si však mé sympatie bez problémů získala trojice černý polda - vyrovnaná sekretářka - sympatický padouch, která se gangů nebojí a na tlumiče jejich zbraní nehledí. Má to spád, basová linka je vynikající a i o nějaký ten pocit bezmoci se přitom dá zakopnout. A já občas zakopávám rád. (27.02.2013)

„You mumble a little bit, but i get the general idea.“ „Let’s go.“ „Slipped right out of the chair.“ „Yeah. I don‘t sit in chairs as well as I used to.“ John Carpenter nás víta príjemne napínavou elektronickou hudbou, vhodnou aj ku cvičeniu. S postavami sa nezoznamujeme, ideme rovno do akcie, ktorú preruší polícia brutálnou streľbou. Nachádzame sa v Los Angeles, už vtedy známemu mestu aj vďaka svojim gangom, čo dodáva filmu reálnosť, ktorú podčiarkujú neznámi herci. Exploitation žáner zasa sľubuje brutalitu, ktorá je dodržaná už od úvodnej streľby. Do okrsku 13 príchodzieho lieutenanta spoznávame len trochu. Sympatickejší je ale najnebezpečnejší hláškujúci prevážaný väzeň. Prvá brutalita súvisiaca s hlavným dejom ide cez hlášku, no zachováva si svoju nekompromisnú drsnosť. Napriek úvodnému triešteniu dejových línií sa všetky spoja v tú hlavnú, a to útok na policajnú stanicu, ktorá našťastie trvá väčšinu času. Do miest, kam vás vedia trafiť zbraňou, by som však vstával opatrnejšie. Dočkáme sa však zlomeného lakťa, za aký by sa nemuseli hanbiť ani v Brawl in the Cell Block 99, či najlepšieho hodenia a vypálenia z brokovnice, kedy Carpenter na pridanie napätia využíva aj svoju hudbu. Vo výsledku ide o kvalitný ačný exploatačný film, ktorému chýba kus originálnejšej akcie a zaujímaví záporní hrdninovia v boji proti obrancom policajnej stanice, aj keď veľa scén sa nedá zabudnúť. „He don‘t stand up as well as he used to.“ –„Black?“ „For over 30 years.“ –„Got a smoke on you?“ –„Another one gone. When you’re in my position, days are like women. Each one is os goddamn precious. They always end up leaving you.“ „Hey I wanted vanilla twist.“ „Anybody to wish me luck?“ „Good luck.“ „Look at that. Two cops wishing me luck. I’m doomed.“ „I’ve been with policemen for five years.““That’s enough to grow hair on a rock.“ –„It‘s an old story with me. I was born out of time.“ –„I’ll tell you sometime.“ (06.02.2021)

Já nevím, co je thriller. Snažím se na to přijít. Sračky nové americké produkce mi to znemožňují. Jenom tak cítím, co to thriller byl. A v tomto případě mám skoro jistotu, že toto thriller byl. Myslím, že to Carpenter zvládl velmi dobře. Policejní stanice se ruší. Nikde nikdo. Jen mrtvoly. A kdo je vrah v cele? Spojenec? Nepřítel? Slušné Johne, pěkně jsi to vymyslel. (09.03.2013)

John Carpenter je nadcasovy reziser. Uz v pulce 70tych let natocil dokonale zabavnou akcni strilecku, ktera nenudi ani na sekundu, zerete ji vsema deseti, ale hlavne - krome kamery si vzal pod palec jeste jednu mensi masinku, ktera v te dobe jeste nebyla prilis popularni (obzvlast ne ve filmove sfere) a sice analogovy syntezator (podle zvuku pravdepodobne Minimoog), se kterym naprosto nehorazne nekompromisnim zpusobem rozvibroval a napumpoval cely film v cele s main theme (pokud mate dostatecne vohulene subwoofery, pochopite) a v podstate tak predurcil jakou cestou se bude ubirat kvalitni filmova hudba vesmes skrze cele 80's (ne, cesta symfonickeho pizlani to skutecne neni). Mr. Tesar rulez! 8/10 (03.05.2010)

Carpenterův druhý film, je pro něho nejvíc stěžejní v jeho kariéře, zde se naučil pracovat s charaktery, vytvářet napětí a zároveň se naučil být nesmlouvavý. Nemluvě o tom že do hlavní role, obsadil afroameričana, což by dneska nešlo a pokuď by se to přeci jenom realizovalo, tak se to neobešlo bez rasistických a nenávistivých keců, které by začínali "Nejsem rasista, ale...". Carpenter v první polovině vytváří hororové dusno, kdy čtveřice šílenců projíždí městem a hledají svoji první oběť, kterou si záhy najdou a tak se v druhé polovině, může rozjet klasickou vybíjenou. A Carpenter tady poprvé použije svůj vzorec, který v budoucnu ještě několikrát zopakuje a to, "Uzavřít skupinu postav, do nějaké budovy a postavit proti nim nepřítele, který je nad rámec lidských sil" a právě v takových to filmech, je Carpenter nejsilnější. Absenci krve a velkého násilí, je zde šikovně maskováno a to tím, že je zde tma, ale vše je dobře nasvíceno, takže je velice dobře vidět, co se zrovna děje. A i ona hudba, co zde hraje, má jednoduché tóny a přesto jenom z té hudby, jde mráz po zádech, jako by se mělo něco z té černé a hluboké tmy, co obestírá policejní stanici, mělo vynořit něco víc, než jenom kriminálníci, ale to je zase jiný příběh. (31.01.2020)