Barbier sibírsky

Krásny, nádherný, skvostný film o láske. Atmosféra Ruska 19 storočia mi je veľmi blízka a film nerobí z rusov len hlúpych alkoholikov, ale skôr prijemných ľudí, ktorý sa vedia baviť, ale stále majú v sebe to niečo typicky ruské (veci, ktoré robia robia od srdca a naplno). Od Michalkova som videl predtým film Urga a aj to bol jeden z dôvodov prečo som sa na tento film tešil a musim povedať, že ma Nikita nesklamal. Pri prvej bezstarostnej, prijemným humorom nabitej polovici filmu som sa veľmi bavil. Prekvapením bola Julia Ormond, ktorá tam snáď hraje samu seba. Šibalský Oleg Menšikov ako sympatický vojak ruskej armády exceluje. Ich stretnutie ako aj problémy, ktorými táto ústredná dvojca prechádza sú natoľko prirodzene jednoduché a uveriteľné, že robia z ich vzťahu lásku čistú ako Egejské more. Druhá polovica filmu je v protiklade s prvou bez náznaku humoru, ale zato tej lásky medzi nimi dvoma som tam cítil oveľa viac ako predtým. Tí dvaja jednoducho patria k sebe a ani celá nekonečná ruská Sibír ich vzájomnú lásku nezlomila. Trojhodinová dľžka filmu je určite potrebná, ak nie krátka na prežitie tak hlbokého vzťahu. (08.10.2007)

Za poctu Michalkovovi považujem to, že som vydržal jeho výtvor sledovať celú hodinu. Potom sa to už nedalo. Opäť ma sklamalo väčšinové hodnotenie, pretože cez idiotské stvárnenie ruského prostredia a správania som sa nedokázal preniesť. Považujem film za víťazstvo západných producentov nad Michalkovom. (11.10.2018)

Dlhí čas som sa vyhýbal tomuto filmu ani neviem prečo. Ale našťastie som sa k nemu dostal a urobil na mňa veľký dojem. Krásny príbeh lásky medzi ľuďmi, ktorí sú v pravý čas na nesprávnom mieste. Láska nie je jednoduchý vzorec a neplatí pre ňu žiadne pravidlo. V tomto filme je to ako v skutočnosti, kde je tie všetko zamotané. (19.04.2008)

Každý máme nějakou svojí srdcovku a tohle je ta má. Tenhle film má velkou ruskou duši. Nádherná výprava, krásná hudba a dechberoucí příběh o nenaplněné lásce Američanky Jane a ruského kadeta Andreje (Julia Ormond a Oleg Menšikov byli naprosto skvělí). Líbí se mi tahle doba carského Ruska, kdy čest byla jen jedna, kdy muži respektovali i nepsaná pravidla a zákony, byli kavalíři a důstojnost pro ně byla vším. Scéna z vlakového nádraží, kdy se s Andrejem přijdou rozloučit jeho kamarádi patří mezi mé nejsilnější filmové zážitky vůbec. No a tečka nakonec – též miluji Mozarta. (10.12.2013)

Julia Ormond v roli neobvyklé, poskytující prostor pro tvář komickou, vážnou, vášnivou i romantickou. A čistá mužská duše, které vtiskl tvář pro mě neznámý Oleg Menšikov - tolik ryzosti v postavě, které můžu věřit každou emoci. A přitom - kdoví, jak to dělá - je u toho ještě roztomilý a odhodlaný tak, jako později jeho syn: "Mozart je velký skladatel" a nikdo ho nedonutí tvrdit opak, to spíše jeho "pronásledovatel" kapituluje. Bohužel všechno v životě nekončí jako pohádka, ale tento film - i přes dvacet minut, o které mohl být ve svůj prospěch kratší - mě neuvěřitelně bavil střídáním nálad a omotal si mě svými komickými i dojemnými momenty (např. leštění parketové podlahy nebo loučení na nádraží). (14.09.2012)