Temná hvězda

Dosť často nuda, vyvažovaná perličkami hodnými chvály. Scény ako "pred štyrmi rokmi", hibernovaný kapitán, inteligentná bomba, zákerný Lopťák či vesmírne surfovanie, to sú momenty, ktoré stoja za všetky drobné. Parodickú stránku filmu by si človek asi najviac užil, keby pozeral Dark Star hneď po Vesmírnej odysei :-) Napriek pomalému tempu a relatívnej prázdnote filmu to aj tak za pozretie stálo. Koniec-koncov to je paródia na Vesmírnu odyseu a tá je tiež dosť prázdna a extrémne pomalá, ibaže tej sa to veľkomyselne odpúšťa ;-) (27.12.2009)

Carpenterova prvotina. Že Carpi zvládá kromě hororu i sci-fi, dokázal již několikrát, ale že zvládá i místy zajímavý humor (když palubní počítač přemlouvá bombu, aby se vrátila zpět do lodi; první vteřiny setkání s mimozemšťanem; deník jednoho ze členů posádky; bomba, která si uvědomí že je bůh a pronese "Budiž světlo"), to by mě ani ve snu nenapadlo. Tahle sci-fi komedie o čtyřech echt hipících, kteří coby kosmonauti plují vesmírem a odpalují nestabilní planety je trochu nesourodá, již zmiňované humorné scény jsou prokládány nehumornými, až nudnými. Film má hodně pomalé tempo a evidentně byl hodně levný. Ale na druhou stranu jsem se několikrát zasmál a pobavil. Dark Star vám prostě musí sednout, musíte se trefit do šťastné chvilky, kdy na to koukat, pak budete i spokojeni. Já se asi trefil, i když poprvé jsem u toho usnul, dokoukával jsem to až druhý den. (20.11.2009)

V mračnech vesmírného prachu a mlhovinách, parseky daleko, tam poletuje loď Dark Star. Temný úkol v temném vesmíru plní potemnělé duše astronautů - ničit planety a nesledovat zmar svého života. Vraždit čas. Obejmout stereotyp. Vždyť stereotyp sice smrdí, ba páchne nudou, ale jeho náruč je hřejivá náruč jistoty. Proč hledat vzrušení, proč hledat inteligentní život, když jsem na nezničitelné reznoucí koleji cesty od zničené planety ke zničené planetě? Vzrušení patří do snů, možná na Zem. Sem patří škodolibý smích, zmar, špína a prázdnota, kterou je třeba učinit ještě prázdnější. Během dvaceti let mise, se jim zdařilo vyprázdnit vesmír od 19 planet a 4 osobností. A vlastně ještě jedné osoby. Rozklad vesmíru a rozklad sebe sama. Jen bomby jsou svěží a odhodlané - jen ony opravdu žijí... (03.02.2009)

První celovečerní film John Carpentera a dalo by se říci ještě tak trochu studentský a poloamatérský, takže nečekejte žádné super triky, právě naopak špatné (ale na tu dobu a hlavně rozpočet to zas tak příšerné není). No bavil jsem se u toho slušně, navíc když připočtu asi nejlepšího mimozemšťana v celé filmové historii vůbec (zákeřný nafukovací balón s kachníma nohama) míň než 4* dát nemohu. (07.11.2008)

"What a beautiful way to die - as a falling star." Závěr je perfektní a jeden z nejpovedenějších vůbec. Stoprocentní negace startrekovských idejí (místo mírumilovného objevování tajemných nových světů a navazování kontaktů s neznámými formami života je rovnou vyhazovat do povětří). Parodie na 2001 ASO též potěšila: skupina omšelých astronautů svou "vesmírnou odyseu" neabsolvuje ve sterilně čisté, technicky dokonalé lodi, ale ve špinavém polorozpadlém vraku...jen ta umělá inteligence nakonec zradí v obou případech. Jak Star Trek, tak Kubrickův masterpiece mám ve svých topkách (a v úctě), ale to nic nemění na tom, že Dark Star mě uváděl do stavů chvilkového extatického vzrušení. Ve všech ohledech střelený film: jenom Carpentera může napadnout nakombinovat country song (Benson Arizona, zatraceně chytlavá melodie mimochodem) do sci-fi filmu. A co ten zákeřný emzák? Už jen představa, jak to vyráběli: flekatý koupací míč na muřích hnátách...hella high? Jedno je jistý: budu se dál probírat Carpenterovou filmografií, protože i když narazím na slabší kousky, jeho filmy jsou natolik originální, že i z největšího propadáku si něco užitečnýho odnesu... třeba tady: nikdy neskladuj zásobu toaleťáku na jednom místě. (26.02.2012)