Réžia:
Christopher MenaulKamera:
Milan Peter SovaHudba:
Gary ChangHrajú:
Rutger Hauer, Miranda Richardson, Peter Vaughan, Michael Kitchen, Jean Marsh, John Shrapnel, Clare Higgins, Stuart Bunce, Rupert Penry-Jones, Petr Meissel (viac)Obsahy(1)
Kriminální fikce z produkce HBO o tom, jak by asi vypadal svět po vítězství Třetí říše. Jedním z míst kde se natáčelo byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Píše se rok 1964. Berlín se chystá na oslavu führerových 75-tých narozenin a obnovení diplomatických vztahů se Spojenými státy. Zatímco celý svět s napětím očekává tuto převratnou událost, SS detektiv March (Rutger Hauer) vyšetřuje záhadnou politickou vraždu. Přes naléhání Gestapa, aby pátrání ukončil, je March rozhodnut případ vyřešit. Spojí se proto s americkou novinářkou Cahrlie Maguirovou (Miranda Richardson), která pak náhodně sama rozkrývá své vlastní záhady. Společně odhalují tajemství, které by mohlo vést k pádu Třetí říše. V patách jim je Gestapo, oni však unikají, aby prozradili světu pravdu o ... Otčině.
Jedním z míst, která byla vybrána k natáčení filmu, byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Proto provázela natáčení Otčiny řada ironických momentů. Scény velkolepé oslavy Hitlerových narozenin se odehrávaly na Letné, tradičním místě různých shromáždění, vojenských přehlídek a prvomájových průvodů. Na místě, kde kdysi stával největší Stalinův pomník na světě, zdravily tisíce komparzistů převlečených za občany Germánie Hitlera. A kryt v kopci pod památníkem, určený dříve stranické elitě pro případ jaderného útoku, poskytl přístřeší davům komparzistů. Produkční Václav Eisenhamer poznamenal: "Vyrostli jsme ve státě podobném tomu ve filmu. Rozumíme tedy Marchovu příběhu." Celkově probíhalo natáčení v Praze 37 dní, od 5. března do 16. dubna 1994.
(HBO Europe)
Recenzie (98)
Alternativní historie s odlišnym výsledkem 2. světový války je celkem zajímavej nápad. Nevzpomínám si na žádnej jinej film, kde bych něco podobnýho viděl. Bohužel, všechno ostatní ve filmu je pouze průměrný až podprůměrný. Navíc jsem měl trochu problém s tim, že jsem měl vidět Berlín v roce 1964, ale viděl jsem Prahu. Hákový kříže na zdech a černý Wartburgy a Mercedesy v ulicích prostě z Prahy Berlín neudělaj. A těch pár triků s nějakejma monumentálníma budovama na pozadí, vypadalo jako pěst na oko. 60% ()
Filmů z alternativní historie je doslova jako šafránu. Z těch dvou, které se nedají označit za hrané dokumenty, je tenhle ten lepší. Bohužel ani tak to není žádná sláva. Otčina boduje především atraktivním námětem. Bez toho by byla pouhou druhořadou detektivkou s pochybnou zápletkou, navíc veskrze průhlednou. Dojem trochu zachránila výprava a kostýmy. Třetí Říše 60. letech je zlověstně realistická, uniformy, prapory, architektura, interiéry, vše vypadá zcela uvěřitelně. Ovšem co se filmových atributů týče, jde to sotva průměr. Škoda, předloha Roberta Harrise by si zasloužila lepší adaptaci. A nebo alespoň opulentní Hollywoodský remake. ()
Otčina se mi líbila, nápadem i zpracováním i hereckými výkony. Není tam nijak moc akce, nijak moc přetrikováno, nijak moc toho, co se líbí většině lidí dnes. Ale je to příběh o lidech, o lidskosti, o pravdě a její schopnosti vyjít vždy na světlo, přestože za velkou cenu. Filmování v Praze potěší, atmosféra snímku taky. Rozhodně jeden z nejlepších filmových projektů Rutgera Hauera v devadesátých letech a určitě nejlepší zpracování toho, co by se stalo, kdyby Hitler vyhrál válku. ()
Jedná se sice o béčko, ale myslím, že je docela povedené. Původní knižní předloha mi byla sice sympatičtější, ale film je také docela koukatelný, už kvůli tomu utopickému námětu. Rutger Hauer hraje takový svůj standart, ani víc, ani míň. Je trochu škoda, že oproti knížce doznal filmový děj menších úprav, mohlo to být ještě o něco zajímavější. ()
S knihou to veľa spoločné nemá, teda obsahovú kostru áno, ale pozmenených bolo toľko detailov, zjednodušených toľko zápletiek (ktoré by sa boli dali sfilmovať verne, keby sa bolo chcelo) a tak katastrofálne zidealizovaný záver, že ako náhradu Harrisovej predlohy to určite neodporúčam. Ale po stránke atmosférickej sa fakt snažili a chutnučká Miranda Richardson potešila. Bonus - mladého Mareka Vašuta som zaregistrovala aj za ten kratulinký moment, bez toho, aby som vedela, že si tu zahral :-) Moja recenzia knihy tu. ()
Galéria (5)
Fotka © Home Box Office
Zaujímavosti (7)
- V scénach s davom ľudí bolo mnoho starých českých komparzistov, ktorí si druhú svetovú vojnu pamätali. Do scén natáčania ulíc plných svastík a nacistických uniforiem sa im moc nechcelo. (Real Tom Hardy)
- VHS verzia má menšie úpravy (iný začiatok, vrátane narácie, a tiež upravený záver) oproti originálnej verzii, ktorú vysielalo HBO. (Real Tom Hardy)
- Dej filmu sa odohráva od 14. do 20. apríla 1964. (Real Tom Hardy)
Reklama