Fatherland
Réžia:
Christopher MenaulKamera:
Milan Peter SovaHudba:
Gary ChangHrajú:
Rutger Hauer, Miranda Richardson, Peter Vaughan, Michael Kitchen, Jean Marsh, John Shrapnel, Clare Higgins, Stuart Bunce, Rupert Penry-Jones, Petr Meissel (viac)Obsahy(1)
Kriminální fikce z produkce HBO o tom, jak by asi vypadal svět po vítězství Třetí říše. Jedním z míst kde se natáčelo byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Píše se rok 1964. Berlín se chystá na oslavu führerových 75-tých narozenin a obnovení diplomatických vztahů se Spojenými státy. Zatímco celý svět s napětím očekává tuto převratnou událost, SS detektiv March (Rutger Hauer) vyšetřuje záhadnou politickou vraždu. Přes naléhání Gestapa, aby pátrání ukončil, je March rozhodnut případ vyřešit. Spojí se proto s americkou novinářkou Cahrlie Maguirovou (Miranda Richardson), která pak náhodně sama rozkrývá své vlastní záhady. Společně odhalují tajemství, které by mohlo vést k pádu Třetí říše. V patách jim je Gestapo, oni však unikají, aby prozradili světu pravdu o ... Otčině.
Jedním z míst, která byla vybrána k natáčení filmu, byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Proto provázela natáčení Otčiny řada ironických momentů. Scény velkolepé oslavy Hitlerových narozenin se odehrávaly na Letné, tradičním místě různých shromáždění, vojenských přehlídek a prvomájových průvodů. Na místě, kde kdysi stával největší Stalinův pomník na světě, zdravily tisíce komparzistů převlečených za občany Germánie Hitlera. A kryt v kopci pod památníkem, určený dříve stranické elitě pro případ jaderného útoku, poskytl přístřeší davům komparzistů. Produkční Václav Eisenhamer poznamenal: "Vyrostli jsme ve státě podobném tomu ve filmu. Rozumíme tedy Marchovu příběhu." Celkově probíhalo natáčení v Praze 37 dní, od 5. března do 16. dubna 1994.
(HBO Europe)
Recenzie (98)
Alternativní historie s odlišnym výsledkem 2. světový války je celkem zajímavej nápad. Nevzpomínám si na žádnej jinej film, kde bych něco podobnýho viděl. Bohužel, všechno ostatní ve filmu je pouze průměrný až podprůměrný. Navíc jsem měl trochu problém s tim, že jsem měl vidět Berlín v roce 1964, ale viděl jsem Prahu. Hákový kříže na zdech a černý Wartburgy a Mercedesy v ulicích prostě z Prahy Berlín neudělaj. A těch pár triků s nějakejma monumentálníma budovama na pozadí, vypadalo jako pěst na oko. 60% ()
Extrémně zajímavý Harrisův námět by si zasloužil plnokrevné filmové zpracování a mohlo by se jednat o událost roku. Tomuto televiznímu počinu sice nelze upřít snahu (např. propaganda je zobrazena poměrně pěkně), avšak naráží na své zjevné ‒ finanční a řemeslné ‒ limity. Rutger Hauer nezklamal, zbytek ansámblu už ale pokulhává. Snímek po dobrém úvodu postupně ztrácí dynamiku, až dospěje k poněkud meditativnímu závěru, což pro danou látku není to pravé ořechové. Kulisy a exteriéry jsou, úměrně možnostem, vcelku podařené ‒ není špatné si připomenout, jak šedivá byla Praha počátkem devadesátých let. Celkově vzato: za mě palec na neutrálu, 60 %, nechci vidět znovu. [viděno v květnu 2021 | komentář #48] ()
Prvotní myšlenka tohoto filmu je výborná - hypotetická fikce, jak by svět vypadal, kdyby 2. světovou válku vyhrálo Německo. Vlastní realizace ale už tak dokonalá není. Nepřesvědčivé scény, podprůměrné herecké výkony, rozporuplné vyznění - Otčina chce být zároveň Orwellovským mementem i progresivní sci-fi vizí, ale ztroskotává na tom základním - na filmovém řemesle... ()
Filmů z alternativní historie je doslova jako šafránu. Z těch dvou, které se nedají označit za hrané dokumenty, je tenhle ten lepší. Bohužel ani tak to není žádná sláva. Otčina boduje především atraktivním námětem. Bez toho by byla pouhou druhořadou detektivkou s pochybnou zápletkou, navíc veskrze průhlednou. Dojem trochu zachránila výprava a kostýmy. Třetí Říše 60. letech je zlověstně realistická, uniformy, prapory, architektura, interiéry, vše vypadá zcela uvěřitelně. Ovšem co se filmových atributů týče, jde to sotva průměr. Škoda, předloha Roberta Harrise by si zasloužila lepší adaptaci. A nebo alespoň opulentní Hollywoodský remake. ()
To bylo tak divný, až se mi něco z toho i líbilo. Příjezd amerického prezidenta do Reichu všem řekne, že němci vyvražďovali miliony lidí v koncentračních táborech. Mě by zajímalo, jak to mohli tajit 15 let. To jako žádný dozorci nepřežili, jen lidé, kteří "vymysleli" tábory? Ale to snad ne. Ve zpracování museli mít prsty nějaký náckové, jinak to nevidím. 2* za Hitlera, zešedivělého staříka, kterého Parkinson asi opustil, nebo ho zřejmně dr. Mengele vyléčil. To by se na tom světě krásně žilo, kdyby nebyly takový choroby. Bože.. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (7)
- V scénach s davom ľudí bolo mnoho starých českých komparzistov, ktorí si druhú svetovú vojnu pamätali. Do scén natáčania ulíc plných svastík a nacistických uniforiem sa im moc nechcelo. (Real Tom Hardy)
- Producent Mike Nichols kúpil práva na knihu za 1 milión amerických dolárov so zámerom pretaviť ju do filmu do kín. Žiadne hollywoodske štúdio však záujem nemalo, a tak sa produkcia znížila na televíznu pre HBO. (Real Tom Hardy)
- VHS verzia má menšie úpravy (iný začiatok, vrátane narácie, a tiež upravený záver) oproti originálnej verzii, ktorú vysielalo HBO. (Real Tom Hardy)
Reklama