Réžia:
Thomas JahnKamera:
Gero SteffenHudba:
Christian NeanderHrajú:
Til Schweiger, Jan Josef Liefers, Thierry van Werveke, Moritz Bleibtreu, Huub Stapel, Leonard Lansink, Ralph Herforth, Hark Bohm, Jürgen Becker (viac)Obsahy(1)
Nejúspěšnější německý snímek roku 1997 překvapí neotřelým využitím moderních filmových klišé, humorem a originální symbiózou hned několika žánrů. Hrdiny jsou dva muži, umírající na rakovinu, kteří se rozhodnou, že si "osladí" a "opepří" poslední dny, které jim zbývají, cestou k moři. Snímek, zřetelně inspirovaný tvorbou Quentina Tarantina, je navíc plný filmových odkazů. Navzdory četným přestřelkám a honičkám tu není ani kapka krve a ani jeden zavražděný, i když smrt obchází velice blízko. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (644)
Hořkosladká komedie o životě a umírání. Kdo neviděl, měl by tuto chybu rychle napravit. Z prvu mne odrazovalo místo vzniku filmu. Nějak nevěřím schopnostem německých filmařů (stejně jako francouzkých či fanadských; snad jen předsudky, ale spíš zkušenost) vytvořit slušný snímek. O to víc jsem byl překvapen, jak skvělý je a krásně propojuje drama, komedii a krimi. Til Schweiger a Jan Josef Liefers byli prostě skvělí. Smějete se a přece si uvědomujete, jak krutý osud někdy je. Určitě příjemné povyražení a rozhodně žádná ztráta času. 90% ()
Chce se mi napsat jen : Souhlasím s rejzankem, ale připadal bych si jako vůl nebo Bull, nevím. Každopádně podobně jako rejža jsem kolem Klepání chodil už dlouho a stejně jako on jsem pocítil lehké zklamání. Hergot jak jeden nemá opisovat, když to cejtí stejně ? Ok zkusím to.. Tragikomedií jsem už pár viděl, třeba taková Třetí hvězda nebo i kapku komerčnější Než si pro nás přijde prostě měly v komediální rovině daleko větší grády, tady to bylo až na pár scén ( třeba na benzínce nebo v nemocnici) spíš jen k pousmání. Ta smutná dramatická rovina už byla o něco lepší, zejména Schweigrovi jsem toho raka věřil, Liefers byl spíš takovej blbec na večeři, ale i tak prostě ten osten skutečně dokázal píchnout a pomyšlení na vlastní smrtelnost se dostavilo a zejména úplnej konec alespoň na mě zafungoval tak jak měl a ta slza v oku se zaperlila. Celkově ale to spojení žánrů moc nefungovalo a to i přes ( nebo právě pro ně) ty dva legrační záporáky, kteří měli fungovat jako hlavní odlehčení, já bych se bez nich klidně obešel. Ta komediální část vůbec jako by tam nepatřila a působila strašně uměle. No a Rutger Hauer na konci, tam se dá říct jedině : .Hm a to mělo být asi cool, že ? ()
Pri sledovaní filmu som mal intenzívny pocit, že aj mne v mozgu rastie nejaký nádor. Zatiaľ nemám kŕče a prejavuje sa to iba tým, že niektoré filmy vnímam úplne inak, ako väčšina užívateľov. Myšlienka, ako stráviť posledné dni života je neobyčajne lákavá a na túto tému som videl minimálne dva vynikajúce filmy. Bol to kedysi dávno Griffin a Phoenixová s Petrom Falkom a pred pár mesiacmi Môj život bezo mňa so Sarah Polley. Blbý a blbší som síce nevidel, ale predpokladám, že rozdiel medzi ním a Klopaním spočíva iba v obrátených úlohách dvoch predstaviteľov a ich okolia. Aj Tarantino si požičiava nápady, ale ak niekto vykráda Tarantina, mal by to robiť aspoň s takou ľahkosťou a gracióznosťou, ako Tarantino. A tiež si nemýliť Štokholmský syndróm s Helsinským syndrómom. Dnes som fakt nemal dobrý deň. Najprv Kusturica a teraz táto krimikomédia, v ktorej si mohol pokojne zahrať Pierre Richard s Paolom Villagiom. ()
Německý film=blbost. Tahle rovnice mi dlouhé roky jako první vyvstala v mysli, když se přede mnou někdo zmínil o kinematografii našich západních sousedů. Ale pak jsem se doslech o tomhle filmu, viděl jsem jeho vysoké hodnocení a pln očekávání jsem si ho tedy pustil. No a nemám slov! Všechna ta chvála, která byla ve zdejších komentářích již tolikrát zmíněna a přetřásána, platí ještě dvojnásob. Opravdu jedinečná a průlomová režie, přesná kombinace černého humoru a otřepané detektivní zápletky a nakonec i velmi upřímné a detailní nastínění obou hlavních hrdinů trochu ve stylu Jarmuschových filmů dělají z téhle šílené a netradiční "last party" jeden z nejlepších evropských snímků poslední dekády.. ()
Klepání je podle mě lepší než Lola. Sice o takhle malilililinkatý kousíček, ale přece. Ne, lepší je špatné slovo. Srozumitelnější by možná bylo lepší. Někdo by mohl říct i normálnější, obvyklejší, tuctovější. Klepání je o strachu ze smrti, který přejde v euforii z nevyhnutelnosti toho všeho, ve stav, kdy se smrti můžete jenom smát. Klepání je taky o poznání komerčnější než Lola, jezdí se tu krásnými auty, hodně se tu střílí a všichni jsou krásní, mladí a neklidní:) Ale tenhle film vás vezme za srdce, a to hlavně zásluhou Tila Schweigera a Jana Josefa Lieferse, jejichž přátelství doslova na život a na smrt je hlavním motivem celého příběhu. Ale Klepání není o tragédii dvou mladých mužů, právě naopak, je o radosti ze života, o smyslu pro humor, a především o kráse moře........A abych nezapomněl, Rutger Hauer se ve filmu objeví sice jenom v malinkaté, ale zcela zásadní a kouzelné roli. ()
Galéria (37)
Fotka © K2 Entertainment
Zaujímavosti (9)
- Když auto s Rudim (Jan Josef Liefers) a Martinem (Til Schweiger) vyjede z kukuřičného pole a spadne ze srázu, kolem proletí pneumatika, přestože auto má všechny čtyři. O něco později leží pneumatika poblíž a auto má přitom všechny čtyři nazuté. (milaneg)
- Nevestinec True Romance je odkazom na film Pravdivá romanca (1993). Scenár k nemu napísal práve Quentin Tarantino, ktorého tvorba tento film inšpirovala. (BlackTom)
- V scéne, kde Martin (Til Schweiger) a Rudi (Jan Josef Liefers) stoja spolu v meste, na malú chvíľku vidno pohybovať sa im nad hlavami šedú vec. Je to zariadenie na nahrávanie zvuku. (toi-toi)
Reklama