Klopanie na nebeskú bránu

Můj oblíbený. V roce 97 jsme pádili do staré Minikinokavárny na německý film, v němž se snoubí černý humor s velkou lidskou tragédií, neboť není moc horších věcí, než-li nevyléčitelné onemocnění mladého člověka, který chce tak zoufale žít. Ale ono to někdy nejde a tak nezbývá nic jiného, než vytřískat z těch posledních chvil, co to jde a rozjet se umřít na místo tak krásné, že se o něm mluví i v nebi. (07.09.2018)

Někdo říká že německý film nestojí za nic?Tak to ať se podívá na "Klepání na nebeskou bránu"!!Příběh dvou týpků prchajících před nevyléčitelnou nemocí k moři v ukradeném kabrioletu a s milionem marek v kufru ho určitě dostane.Tak jako mě.Tarantinovské situace,humor,akce, a hlavně pocit,že čas tlačí a života zbývá tak málo,tvoří výjimečnou kombinaci. (28.01.2003)

Chce se mi napsat jen : Souhlasím s rejzankem, ale připadal bych si jako vůl nebo Bull, nevím. Každopádně podobně jako rejža jsem kolem Klepání chodil už dlouho a stejně jako on jsem pocítil lehké zklamání. Hergot jak jeden nemá opisovat, když to cejtí stejně ? Ok zkusím to.. Tragikomedií jsem už pár viděl, třeba taková Třetí hvězda nebo i kapku komerčnější Než si pro nás přijde prostě měly v komediální rovině daleko větší grády, tady to bylo až na pár scén ( třeba na benzínce nebo v nemocnici) spíš jen k pousmání. Ta smutná dramatická rovina už byla o něco lepší, zejména Schweigrovi jsem toho raka věřil, Liefers byl spíš takovej blbec na večeři, ale i tak prostě ten osten skutečně dokázal píchnout a pomyšlení na vlastní smrtelnost se dostavilo a zejména úplnej konec alespoň na mě zafungoval tak jak měl a ta slza v oku se zaperlila. Celkově ale to spojení žánrů moc nefungovalo a to i přes ( nebo právě pro ně) ty dva legrační záporáky, kteří měli fungovat jako hlavní odlehčení, já bych se bez nich klidně obešel. Ta komediální část vůbec jako by tam nepatřila a působila strašně uměle. No a Rutger Hauer na konci, tam se dá říct jedině : .Hm a to mělo být asi cool, že ? (13.11.2013)

No zdejší hodnocení je podle mě trošičku přehnané, to ale nic nemění na tom, že si tenhle film zaslouží červené zbarvení. Němci nejsou velcí filmaři, to ví každý, ale sem tam umí překvapit nejen vážným snímkem, ale i skvělou komedií a to je přesně případ Klepání na nebeskou bránu. Vtipné dialogy doplňují uvolněné písničky, herci jsou vybráni asi nejlíp jak to na tamní poměry šlo, příběh je sice už 100x ohranej, ale mě prostě baví sledovat lidi, kteří žijí naplno - a to z jakéhokoliv důvodu (i důvodu brzké smrti). Nutno dodat, že velkým plusem je i přiměřená porce minut. Takže paráda, ale nic, co by se mnou zamávalo natolik, abych hodnotil 5 hvězdiček. 80% (02.04.2011)

Německá tvorba nepatří mezi mé oblíbené, abych pravdu řekl...nesnášim jí, ale poslední dobou začínám přicházet německým filmům na chuť. KnNB má spoustu kladů i záporů, tím největším kladem je téma, které lehce dojme a trochu i pobaví a tím největším záporem je, že se podle mě nejedná o příliš inteligentní film, z akčního pohledu je to snad horší než nějaká ''Seagalovka''. Banda policejních hovad ,co se netrefí z 5 metrů do naší dvojice při pronásledování... no nevim, i když zde má divák ocenit jiné kvality, mě to přišlo jako pěst na oko. Takže špatné to nebylo, ale na 187. místo bych spíše umístil o 10 let mladšího ,,bratra'' The Bucket List (28.02.2010)