Klopanie na nebeskú bránu

Asi tu budu za rouhače ale... čekal jsem něco víc. Kdysi dávno jsem viděl (název si nevybavuji) film s podobným námětem (road movie a rakovina) kde hlavní roli ztvárnil Timothy Dalton. Tehdy jsem byl z toho paf. Proti tehdejšímu zážitku je tohle o řád horší a dokonce je horší než film Než si pro nás přijde (2007). Zápletka s ukradeným Medákem 230, kufrem plným peněz, partou mafíků a snu o moři byla fajn. Nevadila mi ani zjevná inspirace Tarantinem a to jak střihem, tak hudbou... Strašné však bylo provedení. Tvrdím to pořád Němci prostě nemají humor. Pokud ano tak to dře... A nebo je chyba ve mně. Mám rád inteligentní anglický. Pár vtipů hlavně těch ironických tu ušlo, ale zbytek byla hrůza... Průpovídky mafiánů, policisté, přestřelky ze dvou metrů bez postřelených ... A vůči pitomému humoru zase haprovala zničehonic nasazená filozofická nota o moři a zapadajícím slunci a Nebi.... Delší čas jsem to chtěl vidět, ale trochu mne děsilo to téma. Teď vím, že zbytečně. Jen tak tak za tři hvězdy. * * * (20.11.2012)

Někdo říká že německý film nestojí za nic?Tak to ať se podívá na "Klepání na nebeskou bránu"!!Příběh dvou týpků prchajících před nevyléčitelnou nemocí k moři v ukradeném kabrioletu a s milionem marek v kufru ho určitě dostane.Tak jako mě.Tarantinovské situace,humor,akce, a hlavně pocit,že čas tlačí a života zbývá tak málo,tvoří výjimečnou kombinaci. (28.01.2003)

Chce se mi napsat jen : Souhlasím s rejzankem, ale připadal bych si jako vůl nebo Bull, nevím. Každopádně podobně jako rejža jsem kolem Klepání chodil už dlouho a stejně jako on jsem pocítil lehké zklamání. Hergot jak jeden nemá opisovat, když to cejtí stejně ? Ok zkusím to.. Tragikomedií jsem už pár viděl, třeba taková Třetí hvězda nebo i kapku komerčnější Než si pro nás přijde prostě měly v komediální rovině daleko větší grády, tady to bylo až na pár scén ( třeba na benzínce nebo v nemocnici) spíš jen k pousmání. Ta smutná dramatická rovina už byla o něco lepší, zejména Schweigrovi jsem toho raka věřil, Liefers byl spíš takovej blbec na večeři, ale i tak prostě ten osten skutečně dokázal píchnout a pomyšlení na vlastní smrtelnost se dostavilo a zejména úplnej konec alespoň na mě zafungoval tak jak měl a ta slza v oku se zaperlila. Celkově ale to spojení žánrů moc nefungovalo a to i přes ( nebo právě pro ně) ty dva legrační záporáky, kteří měli fungovat jako hlavní odlehčení, já bych se bez nich klidně obešel. Ta komediální část vůbec jako by tam nepatřila a působila strašně uměle. No a Rutger Hauer na konci, tam se dá říct jedině : .Hm a to mělo být asi cool, že ? (13.11.2013)

Těla dvou sympatických chlapíků se nebezpečně sblíží s různými formami rakoviny. Nezřízená konzumace tequilly v suterénu nemocnice nastartuje v hrdinech myšlenku, že nechtějí zemřít v nemocnici, ale poslední chvíle života si touží pořádně užít. Vědomi si svojí nepostižitelnosti ukradnou auto, peníze, vyloupí čepací stanic, banku a plní si svoje přání, na které by při běžném způsobu života nemohli ani pomyslet. Jejich cestu k moři věrně doprovází hejno policejních aut a dva zabrždění zabijáci. Je to tak zábavné, jak jen film o dvou umírajících může zábavný být. (05.04.2009)

„Vy my dáte peniaze a ja vám darujem život...“Jeden z divácky najúspešnejších nemeckých filmov stavil na humor a aj keď situácia hlavných hrdinov si žmýkanie sĺz doslova pýta, film medzi nimi dokonale prekľučkoval. Tak vznikol „smutne-veselý“ film, pri ktorom asi slzu nevytlačíte, ale dobrú náladu vytvorí spoľahlivo. Humor nemá tú silu, aby vás zhodil zo sedačky, ale pár scén pobaví. Záverečná scéna pri mori a pieseň „Knockin on heaven´s door“ , to nejako spečatili na konečné slabšie štyri. 70%. (02.02.2012)