Klopanie na nebeskú bránu

Chce se mi napsat jen : Souhlasím s rejzankem, ale připadal bych si jako vůl nebo Bull, nevím. Každopádně podobně jako rejža jsem kolem Klepání chodil už dlouho a stejně jako on jsem pocítil lehké zklamání. Hergot jak jeden nemá opisovat, když to cejtí stejně ? Ok zkusím to.. Tragikomedií jsem už pár viděl, třeba taková Třetí hvězda nebo i kapku komerčnější Než si pro nás přijde prostě měly v komediální rovině daleko větší grády, tady to bylo až na pár scén ( třeba na benzínce nebo v nemocnici) spíš jen k pousmání. Ta smutná dramatická rovina už byla o něco lepší, zejména Schweigrovi jsem toho raka věřil, Liefers byl spíš takovej blbec na večeři, ale i tak prostě ten osten skutečně dokázal píchnout a pomyšlení na vlastní smrtelnost se dostavilo a zejména úplnej konec alespoň na mě zafungoval tak jak měl a ta slza v oku se zaperlila. Celkově ale to spojení žánrů moc nefungovalo a to i přes ( nebo právě pro ně) ty dva legrační záporáky, kteří měli fungovat jako hlavní odlehčení, já bych se bez nich klidně obešel. Ta komediální část vůbec jako by tam nepatřila a působila strašně uměle. No a Rutger Hauer na konci, tam se dá říct jedině : .Hm a to mělo být asi cool, že ? (13.11.2013)

Asi tu budu za rouhače ale... čekal jsem něco víc. Kdysi dávno jsem viděl (název si nevybavuji) film s podobným námětem (road movie a rakovina) kde hlavní roli ztvárnil Timothy Dalton. Tehdy jsem byl z toho paf. Proti tehdejšímu zážitku je tohle o řád horší a dokonce je horší než film Než si pro nás přijde (2007). Zápletka s ukradeným Medákem 230, kufrem plným peněz, partou mafíků a snu o moři byla fajn. Nevadila mi ani zjevná inspirace Tarantinem a to jak střihem, tak hudbou... Strašné však bylo provedení. Tvrdím to pořád Němci prostě nemají humor. Pokud ano tak to dře... A nebo je chyba ve mně. Mám rád inteligentní anglický. Pár vtipů hlavně těch ironických tu ušlo, ale zbytek byla hrůza... Průpovídky mafiánů, policisté, přestřelky ze dvou metrů bez postřelených ... A vůči pitomému humoru zase haprovala zničehonic nasazená filozofická nota o moři a zapadajícím slunci a Nebi.... Delší čas jsem to chtěl vidět, ale trochu mne děsilo to téma. Teď vím, že zbytečně. Jen tak tak za tři hvězdy. * * * (20.11.2012)

Klepání na nebeskou bránu mi přišlo na komedii ne víc než průměrně vtipné a na nějaký hlubší/dojemný film o věcech, které bychom chtěli stihnout před smrtí, příliš nereálné, idylické a lacinné. Samozřejmě, že od filmů nevyžaduji realitu, ale jen tak na okraj, člověk s pokročilou rakovinou, nebo masivním nádorem na mozku je rád, že dokáže vstát z postele, aby se sám šel svobodně vysrat. Nějaké chlastačky a celonoční řízení někam do neznáma skutečně nehrozí, takže se opět vracíme jen k té "komedii". Všichni kolem jsou hloupí, jen naši hrdinové chytří a ze všeho vyváznou - to už jsem někde viděl. Možná se tomu říká nadhled, ale já si nemůžu pomoct, přijde mi to spíš jako blbost... Po režijní, scenáristické a herecké stránce průměrná filmařina, kdy k dobru mohu akorát přičíst pár povedenějších vtípků ("profi" mafiání, dvojitá loupež banky). 5/10 (22.07.2008)

Hořkosladká komedie o životě a umírání. Kdo neviděl, měl by tuto chybu rychle napravit. Z prvu mne odrazovalo místo vzniku filmu. Nějak nevěřím schopnostem německých filmařů (stejně jako francouzkých či fanadských; snad jen předsudky, ale spíš zkušenost) vytvořit slušný snímek. O to víc jsem byl překvapen, jak skvělý je a krásně propojuje drama, komedii a krimi. Til Schweiger a Jan Josef Liefers byli prostě skvělí. Smějete se a přece si uvědomujete, jak krutý osud někdy je. Určitě příjemné povyražení a rozhodně žádná ztráta času. 90% (03.12.2009)

Popravdě řečeno, "Klepání na nebeskou bránu" v mém případě přineslo určité zklamání. Čekal jsem trochu hlubší ponor a místo toho jsem dostal bláznivou komedii. Je ovšem pravda, že film kromě toho, že si neuvěřitelným způsobem dělá legraci z akčních filmů či thrillerů, především odráží zcela konzumní hodnoty tohoto světa. Bez jakéhokoli přesahu do věčnosti... celkový dojem: 75% (09.09.2009)