Klepání na nebeskou bránu
Knockin' on Heaven's Door
Réžia:
Thomas JahnKamera:
Gero SteffenHudba:
Christian NeanderHrajú:
Til Schweiger, Jan Josef Liefers, Thierry van Werveke, Moritz Bleibtreu, Huub Stapel, Leonard Lansink, Ralph Herforth, Hark Bohm, Jürgen Becker (viac)Obsahy(1)
Nejúspěšnější německý snímek roku 1997 překvapí neotřelým využitím moderních filmových klišé, humorem a originální symbiózou hned několika žánrů. Hrdiny jsou dva muži, umírající na rakovinu, kteří se rozhodnou, že si "osladí" a "opepří" poslední dny, které jim zbývají, cestou k moři. Snímek, zřetelně inspirovaný tvorbou Quentina Tarantina, je navíc plný filmových odkazů. Navzdory četným přestřelkám a honičkám tu není ani kapka krve a ani jeden zavražděný, i když smrt obchází velice blízko. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (644)
Scénář: Thomas Jahn, Til Schweiger .. Všichni jednou zaklepeme na nebeskou bránu ... pro většinu zůstává nezodpovězeno jen kdy se tak stane. Hlavní protagonisté snímku to vědí. A díky této informaci naloží se zbytkem svého života, čítajícího jen několik dní, rázně avšak zcela svobodně. Po pravdě, mnoho z nás by to udělalo podobně cílevědomě, byť ne tak bizardně, absurdně a především humorně, jak nám jejich road movie, k nikdy neviděnému moři, zobrazují tvůrci. ()
Sťahujú sa mi kútiky očí, chce sa mi plakať od radosti, keď si uvedomím, aké je to nádehrné prežívať každý deň, ako keby bol ten posledný. Každé ráno oživiť hlas mora v mysli, každý deň cítiť vánok, ktorý nás hladí vo forme načích najbližších. Film nemusel byť dokonalý, stačil už prvý monolog o nebi s tequillou v ruke a čarivou hudbou, ktorá tieto myšlienky priviezla... ()
Hořkosladká komedie o životě a umírání. Kdo neviděl, měl by tuto chybu rychle napravit. Z prvu mne odrazovalo místo vzniku filmu. Nějak nevěřím schopnostem německých filmařů (stejně jako francouzkých či fanadských; snad jen předsudky, ale spíš zkušenost) vytvořit slušný snímek. O to víc jsem byl překvapen, jak skvělý je a krásně propojuje drama, komedii a krimi. Til Schweiger a Jan Josef Liefers byli prostě skvělí. Smějete se a přece si uvědomujete, jak krutý osud někdy je. Určitě příjemné povyražení a rozhodně žádná ztráta času. 90% ()
Můj oblíbený. V roce 97 jsme pádili do staré Minikinokavárny na německý film, v němž se snoubí černý humor s velkou lidskou tragédií, neboť není moc horších věcí, než-li nevyléčitelné onemocnění mladého člověka, který chce tak zoufale žít. Ale ono to někdy nejde a tak nezbývá nic jiného, než vytřískat z těch posledních chvil, co to jde a rozjet se umřít na místo tak krásné, že se o něm mluví i v nebi. ()
Tarantinovská akce nastane, když v nemocničním pokoji dvou nevyléčitelně nemocných spadne krucifix a otevře se se noční stolek s lahví tequily... Dva umírající a pár loupeží, sportovní Mercedes s melounem v kufříku, růžový Cadillac jako od Elvise, sen o dvou děvkách v jedné posteli a touha dojet k moři. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=xSTFdUJY6-s ()
Galéria (37)
Zaujímavosti (9)
- Po závěrečných filmových titulcích následuje ještě krátká černobílá scéna. (Rominator)
- Názov filmu Knockin' on Heaven's Door je prebratý z piesne Boba Dylana, v minulosti použitej napríklad na soundtrack k filmu Pat Garrett a Billy Kid (1973). Verzia, ktorú počuť pri záverečných titulkoch, je od skupiny Selig. (toi-toi)
- Když auto s Rudim (Jan Josef Liefers) a Martinem (Til Schweiger) vyjede z kukuřičného pole a spadne ze srázu, kolem proletí pneumatika, přestože auto má všechny čtyři. O něco později leží pneumatika poblíž a auto má přitom všechny čtyři nazuté. (milaneg)
Reklama