Aristokratka vo vare

Je nekolik veci, ktere srazi film do kategorie “sracka”. Prvni he hudna a doprovod ve scenach, kde to je jako v sitcomu na Nove. Pak velmi lacine sceny, ktere jsou zbytecne, podlezave a debilni. A chovani postav je casto takove, ze se tomu neda verit a je to proste priblble dejem mnohokrat. Ale zase se tam, kupodivu od stejnych tvurcu, najit nekolik vypointovanych scen, ktere byly velmi povedene a vtipne. Nejpis je to sesite horkou jehlou a je to skoda, protze z toho by se dalo cerpat a sami herci by mohli hodne pomoci s dialogama. Jenze prace kvapna, malo platna. (01.06.2024)

Znám literární předlohu a je mi jasné, že film může být "jen" na motivy, ale druhá aristokratka měla ještě lepší švih než první. Překvapila Deniska - představoval jsem si ji menší, navíc filmová překvapivě předvedla, že má nejen rozum, ale i cit. Parta se jaksepatří sehrála a na výsledku je to znát. (25.02.2024)

Opravdu koňská dávka nevkusu již podruhé. Vejdělek se snaží opravdu vytěžit vtip z každé odjištěné pušky, generace Z, body shamingu, Lišky a Helenky Vondráčkové. Je to opravdová lahoda, na které se scénáristicky podílel Petr Zelenka. Jako ani bych se nedivil, kdyby to přišlo moc i běžnému divákovi Vejdělkových opusů, přitom se to snaží tvářit tak nevinně a starosvětsky pohádkově, ale je to jenom velká zoufalost a bída českého národa v jednom filmu, jen o něco naleštěnější než ten hrůzný Teambuilding s melodiemi z hudební banky a hereckými výkony za hranicí teatrálnosti. 20% (18.01.2024)

Milý film. Na knížky samozřejmě nemá. Ale kdo četl, ví, že text pana Bočka se prostě přesně zfilmovat doslova nedá. Odhlédneme tedy od knížek a bereme je jen jako "na motivy", je film velice pěkně zpracovaný stejně jako jednička. Jen mi bylo líto linie Zdeňka Piškuly, ta je ve filmu jakoby navíc, lacině předvídatelná a nefunkční. Ale to je jen postesk, ne výčitka. Jdu si připít ořechovkou :-) (26.02.2024)

Jedničku jsem neviděl a původní knihu jsem četl dávno, proto nejsem nijak zatížen srovnáváním. Na Aristokratku ve varu jsem vyrazil do kina s očekáváním lehké a pohodové české komedie. Má očekávání byla víceméně naplněna a v podstatě v rámci žánru není až tak moc co chválit, nebo si na něco moc stěžovat. Kino se bavilo a mnou doprovázená osoba rovněž. Přesto se aspoň lehce pokusím přidat můj dojem. Nejprve výtky, některé situace a vtipy byly až moc návodné a hodně zjednodušené. Jakoby si divák nedokázal nic vyvodit jen z náznaku, je potřeba mu to naservírovat až pod nos, aby ten vtip pochopil, když už ho tvůrci pracně vymysleli. Občas byla ta pracnost vidět. Dalším mínusem je přímo tupá postava paní hraběnky, navíc nic moc zahraná Tatianou Dykovou. Lezla mi na nervy a většinou to bylo už hodně přes čáru. K tomu Simona Lewandowská působí ve filmu jako pěst na oko, což byl sice záměr tvůrců, mně to ale nesedlo. Každopádně zbytek obsazení se povedl. Liška, Pechlát, Čermák a Eliška Balzerová to drží ve slušné rovině a Yvona Stolařová je sympatická mladá herečka. Vzhledem k tomu, že se film většině líbil, vlastně splnil své zadání, tak přimhouřím v hodnocení oko a přihodím i slabší třetí hvězdu. (23.02.2024)