Na Západe nič nového

Takže ako je vidieť, dostal som sa k novšej verzii tohto filmu. Kniha ma svojho času veľmi zasiahla, starší film bol taktiež veľmi veľa vypovedajúci a pre mňa silný zážitok, tento film už tak skvelý nebol, ani tie retrospektívy neboli tak dobré, ale stále je to veľká kvalita, veľká protivojnová kvalita, ktorá zmetie mnohé ilúzie o vojne. Blato, špina, potkany, nezmyselné útoky, to bola táto vojna a film ju do veľkej miery skvelo opisuje. Dosť mu uberá jeho veľká dĺžka, pre ktorú môže začať mnohých nudiť, ale ak sa vžijete do deja a začne rozmýšľať a chápať, film pochopíte a možno sa vám bude tak ako mne svojím spôsobom páčiť (07.12.2012)

Jeden z mála filmů o první světové válce a je vynikající. Spolu s mladými chlapci, zprvu plnými ideálů, se brodíme bahnem, krví a vzduchem plným jedovatého plynu. Domů na dovolenou se vracejí zcela jiní lidé, tvrdí a smutní z celého toho pekla, ve kterém tak dlouho byli. Ale není všem dnům konec. Válka pokračuje, dovolené končí a je nutno zase bojovat na život a na smrt. (28.04.2019)

Je to už hodně dlouho, kdy jsem četl slavný Remarquův román, a tak mi mnohé detaily z paměti vypadly. Nemohu potvrdit, že se film bůhvíjak věrně přidržuje předlohy, ale určitě zachovává její sdělení. A to je rozhodně pozoruhodný úspěch. --- V českém prostředí je význam první světové války poněkud nevyváženě zastíněn válkou druhou, v mnoha ohledech pouhým epilogem té první. Češi proflákali obě, ale následky té druhé jsme pociťovali mnohem konkrétněji, mimo jiné i díky dlouholeté bolševické propagandě: národní osvobození je maličkost, teprve vítězství socialismu znamená podstatný mezník. Není-liž pravda? --- Díky tomu je pro nás dvojnásob užitečné seznámit se s prožitkem příslušníků národa, který první světovou válku bral vážně a prožil se všemi důsledky, náležitě tragickými. Mannův film je stejně jako předloha silný svojí opravdovostí. Žádné vymyšlené figury a vznešené kecy. Normální kluci, učitelé, oficíři. Postupné vystřízlivění a deziluze, masakr životů i hodnot. Takříkajíc v „přímém přenosu“, bez komentářů. --- Remarquův román a Mannův film významně přispívají k pochopení, že mnohé z toho v čem dnes žijeme se formovalo právě na bojištích první světové války. Podle mého soudu je však třeba jít ještě dál a položit si otázku, proč do takového šíleného a (sebe)zničujícího konfliktu nadšeně vstupovaly národy vybavené duchovními hodnotami, které i nyní vnímáme jako základní: osvícenství, rozmach vzdělanosti a hospodářství, sekularizace, právní stát, demokracie. Nenechejme se mýlit - tohle všechno před rokem 1914 evropské národy měly a hrdě vyznávaly. Němci možná ze všech nejvíc. (11.10.2011)

Knihu jsem četl asi 4x, vlastně vše od EMR jsem četl 4x - 6x. Film z roku 1930 mě sice oslovil ale tohle mě nadchlo. Myslím, že takhle si to EMR představoval včetně ústředního hrdiny. Je to amík ale ve skutečnosti opravdový skopčák. Účast českých herců a členů štábu , myslím, byla přínosná. Scéna, kdy Paul lže matce svého přítele je hodně silný kafe. Kdo jiný by měl hrát tátu těmto vojákům, tedy na čas jediného veterána, než Ernest Borgnine. Po krátké době se stávají veteráni všichni, tedy ti, co to přežili. Skóre je 20:2 a pak se ještě sníží. (20.02.2012)

Viděl jsem dnes obě verze hned za sebou. Jak verzi z roku 1930 režiséra Milestona, tak tuhle Mannovu. Ale zatímco na tu starší jsem se podíval s radostí tak tuhle jsem vyloženě přetrpěl. Hrozně rozvláčný, nezáživný a nudný film, který mě prostě vtáhnout nedokázal. Navíc z něj nehorázně číšela televiznost na což já jsem hodně alergický. Původně jsem chtěl dát 2 hvězdičky, ale zpětně uznávám, že to zas taková katastrofa nebyla. Každopádně Milestonově verzi tato nesahá ani po kotníky. (03.01.2012)