March or Die
March or Die
March or Die
Réžia:
Dick RichardsScenár:
David Zelag GoodmanKamera:
John AlcottHudba:
Maurice JarreHrajú:
Gene Hackman, Terence Hill, Catherine Deneuve, Max von Sydow, Ian Holm, Rufus, Marcel Bozzuffi, Jack O'Halloran, Walter Gotell, Lila Kedrova, Vernon Dobtcheff (viac)Obsahy(2)
Žádnou jinou možnost peklo cizinecké legie a pouště nenabízí... Ti muži prošli peklem první světové války – a přesto si asi málokdo z nich dokázal představit, co je čeká v cizinecké legii. Jaký drill, jaká disciplina, jaké pohrdání všemi obyčejnými lidskými hodnotami kromě kázně a slepé poslušnosti. A teď jsou tady, uprostřed děsivé marocké pouště, obklopeni nepřátelstvím, které čtou z očí každého domorodce, jehož potkají. Hrstka sebevrahů, děsící se okamžiku, kdy se roztříštěné domorodé kmeny spojí proti společnému nepříteli. Tady snad může přežít jen takový dobrodruh, jako je lupič klenotů Marco. Mrštný, veselý chlapík, který se nezalekne žádné překážky a který dokáže z každé životní situace – i když je to někdy takřka neuvěřitelné – vytěžit jiskřičku optimismu. Ani poušť ani legie mu to ovšem neusnadňují... Dobrodružný film s hvězdným obsazením, jemuž dominují Terence Hill v roli Marca, Gene Hackman jako americký major, dobře chápající nesmyslnost svého poslání, Catherine Deneuveová jako krásná paní Picardová, která přijela do pouště hledat svého otce a Max von Sydow jako fanatický archeolog, odhodlaný vědě obětovat všechno a každého. (Česká televize)
(viac)Recenzie (88)
Terence Hill /jestli se rozzlobime, budeme Zli, Suda a Licha/ ked je sam tak tocil len priemerne filmy. Najlepsie jeho filmy su suverenne BS/TH dvojica. Tuna hral vsak aspon Gene Hackman /Prime Cut, Rozhovor/. Tematika novembra 1918 nic moc, kulisy len podpriemer, dialogy nic moc, Dyk Richards ako rejza mi nic nehovori : 45 % ()
Film z doby koloniální války, kdy francouzské legie měly obsazenou téměř celou severozáp.Afriku. Musím přiznat, že se režisér ujal velmi nelehkého úkolu, ale v mých očích obstál na výbornou. Tvrdý major (Gene HACKMAN, uličnický rebel (Terence HILL), elegantní vědec (Max von SYDOW) a nádherná dcera antropologa (Catherine DENEUVE). Ale též ostatní herci ve vedlejších rolích nezůstali tomuto snímku nic dlužní. Je to tvrdá podívaná, ale zaplať Pánbůh, že je koloniální nadvláda jednoho státu nad druhým definitivně pryč. Protože : " Někteří z vás budou chtít odejít nebo utéct. To se jim pod mým velením nepodaří, protože vás dostane legie.Když ne legie tak poušť. Když ne poušť tak Arabové.Když ne Arabové, tak já. Nevím co je horší..." To jsou slova typická pro velitele legií a nejkrásnější v tomto filmu. Na počátku je říká Hackman na konci filmu Terence Hill. ()
Opäť sa mi potvrdilo, že staršie filmy, ktoré nie sú veľmi známe sú o to lepšie. Výborný snímok, ktorý vás prekvapí svojou surovosťou, ale vlastne to tak bolo. Začínajúci Terence Hill pridal do inak dosť krutého snímku trocha humoru, ale našťastie nie veľa a bolo to fajn. Aj tak je to dosť smutný, emotívny, ale veľmi silný príbeh. Úžasný preslov Gena Hackmeana a Terenca Hilla to ešte potvrdzuje. ()
Zpočátku jsem čekal, že půjde o nudný neplastický film plný mluvícíh hlav. Och, jak jsem se mylíl. Tohle bylo dost drsné pokoukaníčko. V legii můžete skutečně jenom pochodovat nebo zemřít. Postupem času mi to začalo připadat působivé natolik, že všechny mé vyhrady vzal čert. Přiznám se že místy jsem se už těšil až to skončí a ta atmosféra hrůzy bude za mnou. Závěrečnou velkou bojovou scénu už jsem zvládal velmi obtížně a musel jsem si ji trochu zrychlit aby mi úplně nehráblo. Ta působivost byla ohromná. Navíc jsem se konečně seznámil s Hackmanem a viděl Terrenceho v takové vážné roli, kterou zahrál geniálně a mnohdy mu stačil jenom jeden ozbrojující pohled. Ale vracet se k tady tomu snímku už nikdy nebudu a konec jsem nějak nepochopil. ()
Tam život zrní před očima, stíní mu chrám smrti. Žízniví jsou muži ohnivých stop, které ženou, sežehnou vlastní zájmy cti, hodnoty pod. Žádná karavana fata morgány. Jezdci vlajících hábitů, z masa a kostí, zajedno jsou. Na máry padnou, do jámy se propadnou. Pěšáci - cizáci. Pohltí je písky času, zlatou tmou. ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (6)
- Pochoduj nebo zemři si vybral Quentin Tarantino na svůj první Quentin Tarantino Film Festival v Austinu (Texas, USA) v roce 1996. (Snorlax)
- Během natáčení začal mít Gene Hackman velké bolesti zad. Jeho pojišťovna mu odmítala povolit další natáčení v Maroku, neboť hrozilo trvalé poškození Hackmanových zad. Filmaři se s pojišťovnou nakonec dohodli na kompromisu, práce pokračovaly v USA. Jenže barva písku v americké Nevadě je jiná, než v marockém Agadiru. A tak muselo několik velkých dopravních letadel přepravit mnoho tun písku z Maroka do USA, aby bylo možné zamaskovat původní barvu pouště v Nevadě. (Snorlax)
- Postava El Krima byla napsána podle skutečné osoby, revolucionáře Abd el-Krima (1882 - 1963), vůdce ozbrojeného revolučního povstání na severovýchodě Maroka. (Snorlax)
Reklama