Zápisník alkoholičky

Ramba má splávek, Svátek má hit. Je fakt, že má Zápisník ploché, jednorozměrné postavy, a je předvídatelný - tedy i pro nás, kteří knížku blogerky Duffkové nečetli. Věrné čtenářky asi však také nebudou úplně spokojené, poněvadž filmová verze je pro ně zase příliš zkratkovitá a neúplná. Já osobně s výsledkem větší problém nemám, jen mi tam trochu vadil neautentický herec König, a naproti tomu se mi líbila hudba jiného Königa (Kittchen). Ale lituji toho, že tvůrci nešli víc na dřeň, téma není více dramaticky vytéžené, a tak trochu vyšumí do ztracena. (18.07.2024)

Mírně romantizovaný, ale citlivý snímek namísto naturalistického popisného “života alkoholičky”. Vlastně jsem za to zpracování vděčná. Ženy a matky alkoholičky jsou společností odsuzovány více, než závislí muži - a tento film rozhodně k odsouzení nepřispívá. Znázorňuje pár chvil, kdy je zoufalá a opilá žena rizikem pro sebe, okolí i vlastní malé dítě, ale zároveň si dává práci s tím, aby divák pocítil soucit. Možná i vztek na nefunkční vztahy, rodinné zázemí a nepříznivé okolnosti. Absolutně nejlepší jsou pak “snové” scény z lesa, které podtrhují osamělost, ztracenost, bezmocnost i bezcennost - změť pocitů, které závislost jen prohlubují. Pět hvězd by si pak jednoznačně zasloužil výkon Ramby, ale kvůli useknutému a zkratkovitému zakončení je nedám, tam totiž cítím trošku pošlapaný potenciál. Pofilmová kocovina ale nutí zamýšlet se nad celkovou problematikou, takže určitá míra potenciálu naplněna byla (a velmi dobře)! (22.07.2024)

Skvělé! Tereza Ramba si jde pro Lva. Mám tady z komentářů ostatních pocit, jako bych viděl úplně jiný film. Mně to přišlo dějově srozumitelné, chování hlavní hrdinky logické, někdy se tedy chovala přehnaně hystericky, ale taková byla její postava od začátku filmu a to i ve střízlivosti. Jediný problém bych viděl v té obrovské zkratkovitosti, která nastala v momentě, kdy šla Míša na léčení.  Střih a je zdravá. Za mě asi jediná část, která filmu uškodila. Chápu ale, že tvůrci nechtěli, aby film trval dvě hodiny. (08.08.2024)

Pokud nějaký text dostane Magnesiu literu, stává se z něho mainstreamová celospolečenská povinnost. Takto už je jenom kousek od mnoha talk-show s autorkou, samozřejmě nesmí chybět 13. komnata Michaely Duffkové atd. Jaký je ale film? Ryze průměrný. Ramba hraje hlavní role na stejně dobré úrovni už celou poslední dekádu a její alkoholička není žádným překvapením. vybočujícím z řady Překvapením je naopak velmi slabý scénář zejména ve druhé polovině, který si neodpustil kromě zachycení hlavního příběhu taky onu cestu varovné popularizace, která je v této podobě ve fikčním filmu zcela nadbytečná. Proto chybí ve filmu dostatečný prostor na zpracování souvisejících témat, která se stávají jen nedostatečnými fragmenty - potrat druhého dítěte, závislost otce hlavní hrdinky, její druhý vztah po odvykačce... Na začátku sledujeme klasickou rizikovou situaci - mladý pár se nastěhuje do dvojgenerační domácnosti a zatímco ona je na mateřské u své tchýně, on dojíždí daleko do práce. Což je naprosté klišé, mnohokrát zpracované, v této podobě bohužel rozehrané jen do nic neříkající variace na stařičké Bakaláře. A v momentě, kdy začíná jít do tuhého, stav vrcholné závislosti trvá jen velmi krátce... a už už spěcháme k happy endu. Pokud má takhle vypadat jeden z nejlepších letošních domácích filmů, bude to zase funus. (01.09.2024)

Zápisník alkoholičky coby jistá "ženská verze" Úsměvů smutných mužů, které zfilmoval týž režisér, má hutný námět, jehož síla se ale poněkud ztratila v místy kusém vyprávění. Ramba podává přesvědčivý herecký výkon a film stojí z velké části na jejím ztvárnění ženy, která se propadla na dno alkoholové lahve. Líbily se mi snové/přeludové sekvence, které na mě působily estetickým dojmem. V druhé polovině filmu jsem měl ale pocit, že tvůrci některé scény krátili na úkor plynulého vyprávění. I tak se ale jedná o důrazně vztyčený ukazováček vůči alkoholové závislosti, který má potenciál oslovit široké publikum. (13.09.2024)