De-Lovely

Film jsem viděl na DVD: velkou nevýhodou je to, že muzikálové party ( a je jich tady pochopitelně požehnaně) nemají české titulky. Přitom v mnoha pasážích jimi postavy doslova „komunikují“, takže musíte umět dobře anglicky, abyste pochopili, co se osoby snaží jedna druhé sdělit. Kdo angličtinou nevládne, bude jen dumat, o co všechno asi přichází. Zkrátka neopatřit titulky bezmála třetinu filmu je hřích jako hrom. (10.01.2006)

VHS/// Obsazení 2/10 Děj 0/10 Hudba 2/10 Efekty 1/10/// +no musím se pochválit, vydržel jsem to až dokonce, ale koukal jsem na to 12 dní, každý den po 10ti minutách, víc bych vážně naráz nedal -NUDA, ta především, unylí hlavní představitel, nezajímavá muzikálová čísla, naprosto nezáživný obraz a mohl bych pokračovat, ale vše by znělo nudný, nudná, nudné a to by vás nudilo/// De-Lovely je podle mě aspirant na nejnudnější film všech dob. A to ke všemu trvá 2 dlouhé hodiny. Do dneška jsem si o muzikálech říkál. "Nemusí mě oslovit příběh, ale určitě se nudit nebudu, přecijen už kvůli té hudbě" No i tohle tvrzení vzalo za své. Zpěv v tomto film je k uzívání. Nezlobte se na mě, ale jidiné co stojí za vidění je Jonathan Pryce a v závěru jeho hudební číslo, ale kdyby šlo o něj, tak se raději znovu podívám na film Evita./// Celkem 10%/// (07.07.2009)

Překvapení sobotního odpoledne v TV - vůbec jsem o tomhle filmu nic netušila. Dle mne by si zasloužil přinejmenším hlavní vysílací čas! Jinak, pro nás ne-angličtináře, jsem velmi ocenila titulky při písničkách. Kevin Kline opět exceluje v roli sexuálně nevyhraněného tvora, přitažlivého pro obě pohlaví. A ta muzika je prostě nádherná! (01.09.2008)

Hodnocení tohoto filmu je přímo úměrné tomu, jak hodně máte rádi Cola Portera, potažmo swingovou hudbu. Za sebe můžu prohlásit, že osoba tohoto amerického skladatele mi nikdy moc vzdálená nebyla, však pro takového Franka Sinatru Porter nesložil zrovna málo písní. Ano, můžete tvrdit, že je to naškrobené, kýčovitě zasazené do první poloviny dvacátého století, ale já budu vždy oponovat, že film, kde by se řada známých zpěváků je mihla před kamerou, aby mohla odzpívat jednu či dvě sloky zas tolik není. Osobně jsem vysazená třeba na Robbieho Williamse, na druhou stranu ten se mnohem lépe předvedl, když swingoval o pět let dříve "naživo" v Royal Albert Hall (ano, i tam si střihl nějakého toho Portera). Ale nebudu porovnávat, už teď sháním soundtrack, a jak se znám, za několik dnů už budu píseň De-Lovely znát nazpaměť. Dodatek 27. února 2010: Od doby, kdy jsem tento film viděla poprvé, uplynulo už hodně času, přesto si ho stále s radostí čas od času pustím. Asi to bude i tím, že mě po té době baví mnohem více, než když jsem ho viděla poprvé, a že si teď s vědomím toho, co přijde, mnohem víc užívám Kevina Klina i jednotlivá hudební čísla. Na pohodový den je toto muzikálové drama jako stvořené. A obsahuje vůbec nejlepší podání Night and Day, co jsem kdy slyšela. (12.11.2005)

Lovely? Bohužel až příliš a po emoční a obsahové stránce beznadějně lonely. Načančané tuze pěkně, Kline ztělesňuje skladatelského boha, přešlapujícího mezi luznou nymfou a mužným satirem přesvědčivě, a pro Portera a swingovou éru mám slabost, ale právě proto odmítám přehlížet, že tenhle pacient bohužel chytil prudce nakažlivou muzikálovou chorobu a pod přezdobenou fasádou skrývá tak akorát velký kulový. A pokud je nám - zcela právem - připomínáno, že píšeme-li obsah filmu, měli bychom být věcní a zdržet se oslavných ód i zatracování, působí trochu pokrytecky, když na poklonkovací distributorské hemzy jako zde je místa dost... (07.10.2012)