De-Lovely

Tenhle životopisný muzikál je skvělý v jednotlivostech, ať už to jsou muzikálová čísla nebo jiné scény. Jako celek ale moc pohromadě nedrží a zdál se mi ještě delší, než ve skutečnosti byl. Kevin Kline zvládl hlavní roli se ctí, ještě lepší byla Ashley Judd jako jeho manželka. V rolích zpěváků potěšily Alanis Morissette, Sheryl Crowe či Diana Krall, kapitolou samou pro sebe bylo vystoupení Robbieho Williamse, který si titulní písničku evidentně užíval. To jsou ty vydařené drobnosti, zarámování příběhu do vzpomínání starce mě naopak spíše rušilo. (10.12.2008)

Jako psát něco ve smyslu, že písničky se v tomto "muzikálu" moc nepovedly, je trochu mimo mísu, když je to spíše přikreslené životopisné drama o hudebním skladateli, kde zaznívají jeho písně. Dané téma snímek de facto využívá na 100 %, mohl, pravda, skončit dřív, ale celkově z toho těžko šlo vymáčknout po filmové stránce více, jelikož ten život zas tak zajímavý nebyl. Jde hlavně o tu hudbu, která mým šálkem coca-Coly úplně není. Přijde mi, že Cole dělal celý život víceméně jednu píseň s drobnými odchylkami, až pak ke konci života trochu změnil styl po událostech v jeho soukromí. (15.12.2008)

Já mám De-Lovely moc ráda a hodlám se za něj chrabře bít. Skvělá hudba (!) v podání vynikajících současných interpretů (třeba Natalie Cole a její podání Ev´ry Time We Say Goodbye je lahůdkové), solidní obsazení (Kevin Kline ale i Ashley Judd) a taky docela originální pojetí celého příběhu u mě dohromady rozhodně dělají dobrý film. A jestli je to pro dědu (jak říká Cival), tak jsem děda! A soundtrack znám nazpaměť (protože jsem děda prozatím nesklerotický). (06.05.2009)

Životní osudy Cole Portera v dlouhém, ale hezkém hollywoodském podání. Kevin Kline a Ashley Judd podávají výtečné výkony, bohužel muzikál je až příliš dlouhý a v polovině filmu nemá čím zaujmout. Až s chýlícím se koncem života Porterovy manželky muzikál opět nabírá na obrátkách a vrcholí podařenou předposlední skladbou. (29.12.2008)

Lovely? Bohužel až příliš a po emoční a obsahové stránce beznadějně lonely. Načančané tuze pěkně, Kline ztělesňuje skladatelského boha, přešlapujícího mezi luznou nymfou a mužným satirem přesvědčivě, a pro Portera a swingovou éru mám slabost, ale právě proto odmítám přehlížet, že tenhle pacient bohužel chytil prudce nakažlivou muzikálovou chorobu a pod přezdobenou fasádou skrývá tak akorát velký kulový. A pokud je nám - zcela právem - připomínáno, že píšeme-li obsah filmu, měli bychom být věcní a zdržet se oslavných ód i zatracování, působí trochu pokrytecky, když na poklonkovací distributorské hemzy jako zde je místa dost... (07.10.2012)