Elizabethtown

„Řeknu vám, že v poslední době se ze mě stal znalec posledních pohledů. Čili pohledů lidí, kteří si myslí, že vás vidí naposledy. Začal jsem ty pohledy sbírat.“ Hlavního hrdinu jsem si velice rychle oblíbil díky jeho vnitřním promluvám a také opravdu nezáviděníhodné situaci („Jsem v pohodě.“). Upřímně jsem se bavil, ať už jeho uvítáním v práci, přijetím u šéfa (výborný Baldwin), příchodem domů (kolo s nožem!) či následným seznámením s Claire (naprosto odzbrojující Kirsten). Pak přišlo setkání s rozvětveným příbuzenstvem a výskyt humoru bohužel klesl. A to je největší problém snímku, rodinné scény (vyloženě pobaví jen ty s přítomností Susan Sarandon, která si kupříkladu smuteční řeč vyloženě ukradla pro sebe). Některé z nich sice dokážou vyloudit člověku úsměv na tváři, ale většina z nich je naprosto obyčejná, skoro až nezáživná. Oproti tomu pasáže s titulním párem jsou výtečné, tuhle pohodovou (místy navíc docela dost vtipnou) romanci jsem si moc užíval. A tyhle 2 roviny se po celý film střídají, až se Elizabethtown překlopí na téměř čistou roadmovie (která mě, pravda, začala bavit až ke svému konci) s jedním důležitým rozhodnutím k závěru. Takhle mi to vychází někam na rozmezí 3/4* (a převažuje to spíš dolů), avšak za odkazy na Prázdniny v Římě, Snídani u Tiffanyho, stylové hudební vystoupení a rozmanitý soundtrack (teď zas budu několik dní jak magor poslouchat pořád dokola kytarové sólo z Free Bird, fakt děkuju) zvolím přece jenom vyšší variantu. „Haló.“ – „Musíš se vrátit! Máma se rozhodla, že se naučí vařit.“ – „To snad ne! Přijedu brzo!“ (22.03.2015)

JESUS CHRIST!! Camerone, můj oblíbenče, co jsi to spáchal?? Tenhle film by se dal charakterizovat dvěma slovy: NEPŘIROZENOST a KÝČ. Nepřirozené chování postav, nepřirozené dialogy, nepřirozené situace. Často to bylo fakt k nevydržení, ke konci jsem se modlil, aby už tahle umělohmotná kýčařina skončila. Orlando Bloom opět prokázal, jak beztvárným hercem je, celou dobu vypadal, jako by do filmu zabloudil čistě náhodou a pokud svůj herecký rejstřík v budoucnu neobohatí o víc, než jen pohled plaché laně, obávám se, že jeho herecká kariéra půjde brzo do kytek. Naproti tomu půvabná Kirsten Dunst - ta kdykoliv se objevila, rozzářila svojí bezprostředností a charismatem celou scénu jako sluníčko. Jen díky ní a skutečnosti, že Crowe umí stále skvěle zacházet s hudbou (opět moc příjemná, jak je v jeho filmech zvykem), se Elizabethtown dá na jedno zkouknutí přežít, byť v mém případě s přemáháním. A nečekal jsem to, ale bohužel musím závěrem konstatovat: Elizabethtown je první špatný film tvůrce tak báječných SINGLES. No jo, každý občas uklouzneme..... PS: U mě to jistí kremace :o) (01.10.2006)

Celkovo príjemná komédia, aj keď zo strany Orlanda t malo určite isté rezervy, ten jeho neustále vymletý výraz,ktorý sa mal podobať ba výraz typu: Hanbím sa alebo Som smutný,mi od polovičky filmu veľmi liezol na nervy. No od trištvrtiny sa jeho výraz zmenil na výraz: si úžasná, a vtedy sa to dalo. Kirsten prekvapila. Celý film sa niesol v takom farebnom duchu, príbeh bol celkom dobrý. No soundtrack bol jeden z tých lepších. Vytkla by som mu iba toho Orlanda. V celku príjemný film.Okolo 70% (24.03.2009)

Tak trochu jiný (americký) romantický film. Kirsten Dunst velmi sympatická, Orlando Bloom už konečně vypadá, že z něj jednou bude herec (kurzy herectví v Evropě mu očividně prospěly :o) Filmy Camerona Crowea příliš neznám, ale tento se mi líbil, čišela z něj taková zvláštní atmosféra veselosti a smutku, které se mísily do jednoho koktejlu, jemuž se říká "život". (21.01.2006)

Na Elizabethtown sa najviac hodí veta: Všetkého veľa škodí. Veľmi rád by som dal vyššie hodnotenie. Je to pozitívny film, ktorý dokáže človeka motivovať. A to napriek zápletke, ktorá je zjavne nepríjemná pre hlavného hrdinu. Veď nikdy to netreba vzdávať, však? Našli sa tu zaujímavé časti v scenári (možno až hodné citácie), hudba bola fajn a Orlando mi miestami prišiel prekvapivo sympatický. Ale miestami to žiaľ bolo aj naopak. A to práve preto, že tu bolo (ako som už spomínal) všetkého až príliš. Príliš veľa lúčení sa so zosnulým, príliš veľa "posledných" stretnutí s Kirsten, príliš veľa patetických scén za zvukov soundtracku a príliš dlhý koniec. Aj keď tá mapa bola ako darček super. (04.05.2013)