Osada

Vesnice se v mnoha ohledech liší od předchozí Shyamalanovy tvorby. Řekl bych, že ta nejzásadnější změna je v postavách, které žijí v uzavřené komunitě, kde platí jasná pravidla. Konkrétní odlišnost je v motivaci. Tentokrát je to láska, která určuje jejich chování. V předchozích filmech se ta pravidla, podle nichž žít, snažili hrdinové najít, kdežto tady se je alespoň podvědomě snaží rozebrat nebo přinejmenším změnit. Shyamalan v podstatě do jisté míry natočil opak toho, co točil dříve, což v jeho osobitém podání dává vznik velice zajímavému a hodně, opravdu hodně jinému filmu. Pokud si potrpíte na pointy, tak ty jsou tady v podstatě dvě. Každopádně druhá z nich je důvodem, proč Vesnici považuju za nejsmutnější (v tom dobrém slova smyslu) Shyamalanův film. Vyzdvihovat Howardovu hudbu je nošení sov do Atén, ale neodpustím si to, protože dokonale vystihuje feeling filmu. Pokud se vám zdá, že feeling soundtracku je jiný než feeling traileru, nedivte se. Trailer lže a to je tak jediné, co můžu mít tvůrcům za zlé. (05.08.2004)

Kamera a hudba... to je to jediné, co je na tom filmu zajímavé... Shyamalan krade sám sebe... a jediný posun je v tom, že na tenhle film oproti svým předchozím dílkům měl víc chechtáků... Já jsem nevěděl, zda se mám smát nebo plakat a chvíli jsem byl jak ve Starých pověstech českých, chvilku jsem byl jak v internačním táboře, pak jsem připadal jak Kaňka do pohádky a celé to na mne působilo jak unylá a nudná kostýmní taškařice (zaplaťpámbůh bez zpěvu) s úplně tupými dialogy... A ačkoli dávám jednu hvězdu, pod velmi vtipným tlakem jedé identifikovatelné společnosti (SPZHVAVNFV) dávám plno, už jen práce, založit takovou argumentaci sito zaslouží :-) (07.11.2004)

Spravedlivě ohodnotit Vesnici je těžké - kdyby ji natočil jiný režisér než novodobý mistr napětí Manoj Night Shyamalan, byly by to jasné 4*. Takto jsem dlouho váhala mezi 3 a 4, ale nakonec zvítězily právě kvůli mému oblíbenci Shyamalanovi ty 4*. Přijetí filmu také uškodila distributorská kampaň - trailer byl nejspíš točen ke zcela jinému filmu, protože Vesnice je spíše než thriller psychologické drama. A podotýkám, že docela dobré. Přesto asi nebudu jediná, kdo si přeje, aby se Shyamalan vrátil do svých vod (Šestý smysl, Vyvolený, Znamení). (01.10.2004)

Zdaleka netvrdím, že Vesnice je nejlepší Shyamalanův snímek ale mám ho nejradši. Po emocionální stránce mě oslovuje možná víc, než oslavovaný šestý smysl. V jednom Švankmajerově filmu hrdinka říká: "Musíte zavřít oči, nebo nebudete nic vidět." V případě vesnice není nutné zavírat oči, ale přistoupit na režisérovu hru a nechat se unášet vlastní představivostí.. Vesnice nefunguje jako thriller nebo dokonce jako horor a každý, kdo uvažuje v kategorii tradičních žánrů, bude nutně zklamaný. Vesnice ale navzdory řadě opačných tvrzení v komentářích může nabídnout řadu velmi dobrých hereckých výkonů, režijní nápady a především atmosféru. Celkový dojem 90 %. (13.06.2006)

Rozporuplně přijímaný Shyamalanův film o lásce a strachu ze známého, u kterého si na sebe autor svými trademark pointami upletl bič už dávno před první klapkou. Ta rozporuplnost pramení z rozpoložení, v jakém jej sledujete, z míry otevření vašeho srdce a taky v hledání odpovědí na to, jaká je fyzická i abstraktní podoba "Those we do not speak of" ve světě kolem nás. Zní to jako klišé, ale Vesnice je jako na první pohled nepříliš pohledná holka, které vás však něčím zaujme a až po několika setkáních poznáte blíže její duši, poznáte, čím to tehdá bylo.. „I´m back, Lucius..“ (23.11.2009)