Star Wars: Clone Wars

1. série - 75% - Ačkoli mám do čistokrevného SW fanouška daleko, jakmile se někde ozve charakteristický zvuk zapnutí světelného meče, nemůžu tam chybět. A protože v Clone Wars je těchto světelných soubojů dost a dost a nápady se v nich nešetří (působivý souboj v dešti), neměl jsem jediný problém s dějem ani s dialogy. Prostě Hvězdné války v kresleném hávu, se vším všudy a možná ještě se špetkou dětinského nadšení navíc. 2. série - 60% - Komplexnější, ale také o poznání utahanější. Grevious je sice úžasný a takové Anakinovo pasování na mistra Jedi bere dech, ale celé je to vlastně jen o protahovaném únosu Palpatina a filozofické (a v důsledcích dalších událostí pak zcela zbytečné) očistě mladého Skywalkera. Nadšení z animace a neustávající akce tak nečekaně rychle přechází do stereotypu. (09.05.2008)

Obě série tohoto švihlého seriálu ze světa SW si mě získali do morku kostí. Důvodem, proč jsem nedal plné je Lucasovo oblíbené rčení (pro designery a jiné): Too much. Ale právě v tom je kouzlo Clone wars. Přehánění vyšinutými nápady, akční sekvencemi s überjedii, jak krájí droidské tanky napůl, hlavně Super Mace Windu a Mega Yoda jsou schopní se Sílou a mečem nadělat pěkný bordel... Celkově se mi zdá lepší druhá série, ale musím uznat, že přítomnost např. Illimu mě jako fandu zahřála... (13.09.2006)

Po zkončení Epizody 2 mě zajímalo, jak vlastně ty clonové války budou probíhat. Bylo to pochopitelné, protože jak již má celá slavná série v názvu - byly to Války a právě konec druhé epizody naznačoval, že tyto války budou stát za to. Jenže jsme se nedočkali prostřednictvím hraného filmu, nýbrž animace skvělého Genndyho Tartakovského, jehož Samurai Jack, Dexters Laboratory či Powerpuff girls okouzlují diváky dodnes. Je to trochu něco jiného a tento styl nemusí sednout každému, nicméně trpělivost růže přináši a pokud dá divák, kterého na první pohled zpracování z nějakého důvodu odrazuje, seriálu šanci, dostane se mu odměny v podobě skvělé zábavy a doplnění příběhu o jednu z jeho nejdůležitějších částí. Na Clone Wars je dobré, že se děj netočí jen a pouze kolem Anakina i když i tady se mu prostoru dostane dost a dost, ale máme možnost sledovat v akci postavy, které se ve filmech neobjevily a nebo pouze v malých rolích. Musím smeknout před uměním Tartakovského, protože se mu skutečně podařilo oživit konflikt, který na začátku druhé epizody začne a jeho konec zůstává dlouho v nedohlednu. Samotné války jsou jen pro milovníky akce, - nutno říci, že i přes poměrně jednoduchou animaci jsou boje vykresleny do nejmenších detailů a souboje světelnými meči jsou snad ještě lepší než v hraných filmech. Tato minisérie však nenabízí jen a pouze akci ale zaměřuje se na jednotlivé části příběhu, aby tak vytvořila pomyslný most mezi E2 a E3 a pomohla tak vysvětlit řadu nejasností, které během jejich sledování mohly vzniknout. Proto tento povedený seriál doporučuji nejen skalním fanouškům Star Wars ale také milovníkům animované tvorby a právě lidem, kteří v Epizodě III všemu tak docela nerozumějí. 90% (02.09.2006)

Tento seriál má 25 dílů, které byly sestříhány do dvou přibližně jedno hodinových filmů. Je zvláštní, že první film tvoří 20 tříminutových dílů a druhý film ze zbylých 5 cca 15-ti miutových dílů. Děj vyplňuje období mezi epizodou 2 a 3. Seriál je plný akce, avšak bohužel pro mě váznou dialogy a konverzace celkově tu moc není, ono také od tří minutové epizodky očekávat delší smysluplné dialogy je blbost (jeden tam je a ten je skvělý, ještě teď po dvou měsících si ho pamatuju a kdykoli si na něj vzpomenu tak se minimálně pousměju), ale pokud se budete dívat na slepený film tak to hodně vadí. Vizuální stránka seriálu je výborná co také čekat od SW že? Avšak styl animace nemusí sednout každýmu. Pro mě 7/10. (16.12.2007)

Varuji případného čtenáře před následujícími řádky: Tento komentář nebude objektivní. Příčina je jednoduchá, jsem fanoušek původní (staré) trilogie SW. Můj comment se nezabývá úrovní animace, způsobem vyprávění (zobrazování) ani úrovněmi kvality jednotlivých dílů. Hlavní problém má už kořeny v nové trilogii SW, která je pojata oproti starým SW realističtěji: klade důraz na zobrazení politické moci a zákulisních machinací, do nichž jsou Jediové vtaženi. Tím také dojde k tomu, že se rytíři Jedi stanou generály armády klonů. (Mimochodem pamatujete si, že v starých epizodách SW, myslím že v v New Hope, se převlékají Han Solo a Luke Skywalker do brnění, která jsou různě velká?) Ze SW:Clone Wars dýchá válečná ideologie. Rozvíjí se tu romantizující zobrazení války, kde vojsku velí skupina humanisticky smýšlejících rytířů Jedi. No dobře, nemusíme se ptát, jestli to je náhoda, nebo ideologicky vhodná podpora pro náborovou kampaň americké armády přicházející na doplnění zahraničních misí ve světě. Ale z5 k dílu samému: Co je s klony nepořádku? Základní otázka je: Kdybychom zaplavili vesmír několika deítkami tisíc, nebo miliony jedinců stejného genotypu, nevedlo by to k celé řadě degenerativních onemocnění u příštích generací lidstva? (O tom výborný román C.J.Cherryh o Cyteen.) Nebo jsou klony asexuální - nemají se možnost rozmnožovat...? To by ale znamenalo naprosoto degradaci lidského jedince na pouhopouhý válečný stroj, který by byl navíc připraven o základní lidské právo, o to jediné na čem v životě záleží: předání genotypu svým potomkům, udržení rodové linie a generační kontinuity ve světě - právo na rozmnožování se. Jedinec, kterému je upřeno právo mít potomky, žije ve světě pouze s perspektivou své smrti - není nic, co by tento horizont překračovalo - je to vidina totálního zániku a zmaru. Jak by Jediové jako stoupenci životadárné Síly vesmíru mohli na toto přistoupit? Není to samozřejmě chyba rytířů Jedi, ale scénáristů, kteří od myticko-heroické ságy postoupili k propagandisticko-realistickému ztvárnění SW. I když otázku sexuality naklonovaných vojáků opustím, zůstává zde pořád fakt, že se s životy klonů nakládá jinak než s životy lidí. Jediové sice neustále proklamují starost o klonové vojáčky, ale tvůrci je nechávají klidně umírat takovým způsobem, že to v divákovi ani nezanechá pocit lítosti. Jsou to přeci jen klony - takové myšlení je nebezpečné, protože ukazuje na odlišné jedince jako na cosi podřadného, co se dá využít dobře ve svůj prospěch; a když to zemře, nic moc se vlastně neděje. Nevím, pro koho je seriál určen, jestli pro děti, tak to potěš Pánbu. Tento seriál si zaslouží bez ohledu na jakékoli jiné kvality odpad. (29.05.2009)