Hitler: Vzostup zla

Snaha o priblíženie životnej cesty snáď najnenávidenejšieho človeka na planéte, od bezdomoveckých bohémskych čias vo Viedni až po uchopenie absolútnej moci. Veľa tu toho bolo spomenutého, veľa však nie a niečo bolo rozobrané ako z rýchlika, celkový dojem však nie je vôbec zlý. Ťažká, zlá doba obyčajne produkuje aj zlých a zvrátených ľudí..... smutné... nie, ľudia neboli hlúpi, boli len zúfalí a hladní.... A potom už bolo neskoro. 75/100 (03.02.2015)

Robertu Carlylovi jsem Hitlera ani okamžik nevěřil, protože se mu prostě přes veškerou snahu maskérů či stylistů nepodobá ani malinko. Ale to nevadí, stejně jako nevadí poněkud zjednodušující pohled na Hitlerovu "kariéru". Před těmi cca 5 lety, kdy jsem snímek viděl poprvé, mě totiž seznámil s obdobím, o kterém jsem téměř nic nevěděl. Nejedná se o výukový film ani dokument, takže přivřu oči i nad jistou uměleckou licencí, která z Hitlera v tomto filmu činí ještě většího ubožáka, než kterým asi skutečně byl. Jinak filmařské kvality jsou nezpochybnitelné, hlavně když si člověk uvědomí, že se jedná o televizní film. (07.08.2010)

Velice povedený TV film ve kterém divák sleduje jak se Hitler dostává k moci od proslovů v hospodách až k přebírání moci nad Německem. Film slouží velice dobře jako doplňení znalostí o Adolfu Hitlerovi, jelikož se film nezabývá tím jak masakroval židy za 2. sv. války ale dozvíte se jaká byla jeho cesta k moci. Navíc ve filmu exceluje Robert Carlyle, který Hitlera zvládl na výbornou. (29.07.2007)

I géniové zla a arcizločinci se museli narodit, byli malými dětmi, měli své rodiče, sourozence, lásky i nenávisti, vzestupy a propady. Skutečnost, že Hitler byl (snad?) poloincestní dítě, krutý stařecký otec, který byl v jedné osobě i svéhlavým strýcem, rozpor mezi skutečnými schopnostmi a neúměrnými tužbami minimálně exaltovaného mladíka, to všechno jsou mateřské půdy pro zrod latentních psychotiků, polotovarových vzdělanců, koukolíkovských deprivantů, lidí, žijících s více či méně závažnými poruchami osobnosti. Poněkud překvapující je v této souvislosti poznání, že Hitler nebyl prvoplánovým zbabělcem ani skrznaskrz lží prosyceným rádobyhrdinou. Co zaráží mnohem více a co film zachycuje přesně, to jsou reakce jednoho z nejkulturnějších a nejvyspělejších, navíc největších evropských národů. Autorský tým se poprávu koncentruje na nosná období Hitlerova života: na události počátečního zakladatelského období NSDAP vrcholící mnichovským pučem i na dobu bezprostředně předcházející nečekanému převzetí moci a posléze noc dlouhých nožů; právě tady, v tomto místě a čase, se dotváří hitlerovský mýtus, jeho splývání s německými mocenskými světovládnými aspiracemi. (Vyhasne až během posledních výstřelů druhé světové války a v doutnajících uhlících přežívá neonacisticky pro některé z nás dodnes. Přes některé nedůslednosti a sporná místa chronologie prvního nacistického válečného zločince VZESTUP plní své poslání. Poslání varování a výzvy. Výzvy humanismu a úcty k lidským právům. (24.12.2010)

Jedna věc na mysli mi tane - naše přešlechtěná generace by měla mít již dostatečný odstup na to, abychom si přestali lhát do kapsy a jukli na život Adolfka bez nutnosti parodovat či dehonestovat za každou cenu. Pochopitelný odpor vůči dopadům jeho činů vede poměrně logicky k touze vyčlenit jmenovaného jedince z lidského druhu, ostatně stejně tak, jako se on snažil dehumanizovat kupříkladu Izraelity. Pokud však podlehneme (jako podlehl zatím snad každý), těžko někdy skutečně pochopíme, jak mohla bestie v něm uchopit a manipulovat nejen německým národem, ale prakticky celým světem. Komentovaný počin klouže po povrchu, občas taktně zmírní nějakou z příčin, díky kterým byl krpatec pro soukmenovce tak sexy, ale do živého tne jen výjimečně. Carlyle určitě proseděl nějakou hodinku před záběry parádemaršů z Norimberku, gesta okoukal a zvládl tak na dvojku s hvězdičkou, no - Trojan to není. Dejme tomu za čtyři, ale ukojen zdaleka nejsem. Mimojiné - propaguji nezávislé zkoumání Hitlera, oproštěné od osobních pocitů, a sám mu nedokáži říci jinak, než Adolfek, bestie či krpatec. Já tedy asi nebudu oním nezaujatým výzkumníčkem, po němž tu volám. Abych to malinko napravil - mýtus o tom, že rakouský patlal byl sralbotkou a mizerným vojákem, není pravdivý. Naopak, jeho odvaha byla příkladná. Za bližší průzkum by stál onen moment, kdy si slávu za Hitlerovy skutky z první linie přisvojili dva jeho nadřízení, shodou okolností židovského původu.... Do toho, Stando Motlů! (04.01.2014)