Hitler: Vzostup zla

Úchvatné televizní dílo, které popisuje život Hitlera od bezdomovce přes první projevy v krčmě až po jeho projevy na velkých shromáždění, kde otevřeně přiznával diskriminaci Židů. Na tomto snímklu je dokonale vidět, že i zrůda typu Hitler nebyl tako mocný, ale formovali ho lidi, kteří byli kolem něj. (09.12.2007)

„To najhoršie, čo môžeme robiť, je nerobiť nič.“ V prvom rade sa musíte zmieriť s tým, že niekto ako Adolf Hitler má film. Dokument samozrejme beriem, to je dôležité, pretože nesmieme zabúdať na šialených netvorov. Potiaľto všetko OK. Lenže niekto múdry zrazu dostal nápad urobiť z Hitlera hrdinu hraného filmu. A s tým mám etický problém. Že to má 177 minút, to je jedna vec. To, že Robert Carlyle (inak expert na pošukov - Trainspotting, Pláž) ide prekvapivo na pol plynu a jeho stvárnenie Adolfa Hitlera je miestami až matné, to je druhá vec. Petrovia Stormare a O ´Toole, plus Liev Schreiber, sú oveľa lepší a zaujímavejší. Hoci film v druhej polovičke konečne aspoň trocha chytí tempo, na mňa vôbec nefungoval a vlastne som bol dosť znechutený. Obsadiť Hitlera do titulnej úlohy a hodiť milióny zavraždených civilov na to, že sa mu ako malému vysmiali za primitívne obrazy, sa mi zdá ozaj troška zľahčujúce a povrchné. Alebo mi niečo ušlo? 50 % (20.07.2005)

I géniové zla a arcizločinci se museli narodit, byli malými dětmi, měli své rodiče, sourozence, lásky i nenávisti, vzestupy a propady. Skutečnost, že Hitler byl (snad?) poloincestní dítě, krutý stařecký otec, který byl v jedné osobě i svéhlavým strýcem, rozpor mezi skutečnými schopnostmi a neúměrnými tužbami minimálně exaltovaného mladíka, to všechno jsou mateřské půdy pro zrod latentních psychotiků, polotovarových vzdělanců, koukolíkovských deprivantů, lidí, žijících s více či méně závažnými poruchami osobnosti. Poněkud překvapující je v této souvislosti poznání, že Hitler nebyl prvoplánovým zbabělcem ani skrznaskrz lží prosyceným rádobyhrdinou. Co zaráží mnohem více a co film zachycuje přesně, to jsou reakce jednoho z nejkulturnějších a nejvyspělejších, navíc největších evropských národů. Autorský tým se poprávu koncentruje na nosná období Hitlerova života: na události počátečního zakladatelského období NSDAP vrcholící mnichovským pučem i na dobu bezprostředně předcházející nečekanému převzetí moci a posléze noc dlouhých nožů; právě tady, v tomto místě a čase, se dotváří hitlerovský mýtus, jeho splývání s německými mocenskými světovládnými aspiracemi. (Vyhasne až během posledních výstřelů druhé světové války a v doutnajících uhlících přežívá neonacisticky pro některé z nás dodnes. Přes některé nedůslednosti a sporná místa chronologie prvního nacistického válečného zločince VZESTUP plní své poslání. Poslání varování a výzvy. Výzvy humanismu a úcty k lidským právům. (24.12.2010)

Dejme tomu - a v tuhle chvíli na to přistupuji a budu tomu věřit - že takhle to s Hitlerem do chvíle, než už naplno řádil a likvidoval, skutečně bylo. Z bezvýznamného chcípáčka se stalo monstrum, před kterým se všichni třásli a může se to zdát neuvěřitelné a absurdní, ale stalo se to, není to sci-fi, přestože u filmu nepřestávám kroutit hlavou a říkám si , že to přeci nemohla být pravda, i pokud jde o lidskou naivitu a lehkomyslnost. Robert Carlyle je mimořádně přesvědčivý, ráda bych řekla, že je to skvělý film, pokud jde o podání jistě, ale jinak......otřesné. (11.04.2005)

Passerův Stalin mne zasáhl víc, ale tohle je neméně pozoruhodný počin od zdatného filmového a televizního řemeslníka Duguaye a každopádně by se oba snímky měly povinně pouštět na základkách v hodinách dějepisu. Hlavně zpočátku mi to sice přišlo hrozně naivní, jako true story akční horor pro MTV teenagery, viz. úvod a la Přichází Satan, kde malý Hitler zapálí úly (aby bylo i tomu největšímu blbci jasné, jak to tedy bylo s tím požárem Říšského sněmu), ten film se totiž nejen na televizák většinu času nezadržitelně řítí vpřed vstříc největší tragédii lidstva a jednotlivé scény končí vždy velmi vypjatě, kteroužto kombinací vás úplně drtí. Netuším, jestli byl Hitler opravdu takovým vzteklým nenávistným ubožáčkem, jak ho líčí film, o to více ale na diváka zapůsobí, čeho všeho taková nicka dosáhla. Carlyle je v titulní roli vynikající (i když i já za ním viděl stále jen Carlylea, tahle role chce hádám úplně neznámého herce) a Stormare jako Röhm je třešnička na dortu. (29.09.2009)