Réžia:
Paul HaggisKamera:
J. Michael MuroHudba:
Mark IshamHrajú:
Sandra Bullock, Don Cheadle, Matt Dillon, Jennifer Esposito, William Fichtner, Brendan Fraser, Terrence Howard, Ludacris, Thandiwe Newton, Ryan Phillippe (viac)Obsahy(1)
V bojovej zóne intolerancie nie je nikto v bezpečí. A nikto nie je imúnny voči zúrivosti, ktorá vyvoláva násilie a mení životy. Gazdiná z Brentwoodu a jej manžel, okresný prokurátor. Perzský majiteľ obchodu. Dvaja detektívi, ktorí sú milencami. Riaditeľ televízie a jeho manželka. Mexický zámočník. Dvaja zlodeji áut, policajný nováčik a kórejský pár v strednom veku. Všetci žijú v Los Angeles a počas nasledujúcich 36-tich hodín sa ich cesty pretnú... Pestrá mozaiku osudov ľudí z rôznych etnických skupín, ktorých rozdeľuje nedôvera, strach, bigotnosť i rasové predsudky, sa odohráva počas celkom obyčajného decembrového dňa v uliciach Los Angeles, kde tisíce ľudí prežívajú svoje všedné každodenné starosti. Mladý policajt Ryan zastupuje v meste zákon. Svoju frustráciu si však vybíja šikanovaním černochov. Jeho mladému parťákovi Tommymu sa jeho prejavy rasizmu nepáčia, ale nikdy nezasiahne. Obeťou Ryanovho besnenia sa stane aj bohatý černošský režisér Cameron so svojou manželkou Christine. Všetci obyvatelia mesta sa snažia prežiť vo svete plnom nedôvery, rasistických predsudkov, zloby a strachu. Daniel sa snaží upokojiť svoju malú vystrašenú dcérku príbehom o neviditeľnom nepriestrelnom plášti, ktorý jej oblečie, aby bola v bezpečí. Tommy dostane radu, aby stiahol sťažnosť na Ryana a radšej si našiel iný dôvod prečo sa chce nechať preložiť. Cabot žiada detektíva Grahama, aby urovnal prípad zastreleného policajta, pretože je pred voľbami a on potrebuje hlasy černošskej komunity... (TV JOJ)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 250)
Tak jako se říká, že méně je někdy více, tak logicky často platí, že více je někdy méně. Ano, některé scény jsou velmi působivé, například záchrana z hořícího auta mě dokázala na chvíli úplně znehybnět, ale jako celek je to na můj vkus trochu moc překombinované a vypočítané na efekt. Pro to, aby Haggis uvrhával postavy do dramatických situací, vymýšlí příliš šroubované a násilné kombinace, které strašně ruší tu autentickou atmosféru (ne)soužití ras a kultur, kterou se snaží navozovat. Pak už to přes veškerý režijní um a skvělou hudbu působí jako klasická ždímačka emocí typu teď chci, aby se divák cítil dojatý/šokovaný/zhnusený/provinilý. Vybrat z té spleti osudů jeden a rozvést ho by bylo myslím lepší. ()
Docela jiný pohled na rasismus a strach. Emotivní, dokonalá skládanka příběhů několika etnik, složená z jejich vzájemné nevraživosti, nepochopení, vzteku a vzájemného strachu. Smutný (děsivý) obrázek o zemi, kde se každý bojí každého. „Nechovej se, jako bys mě znal.“ Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem v poslední době viděla!!! ()
Silný v celku, omamující v momentech. Crash Paule Haggise je jedním z těch úžasných filmů, které neždímou emoce, ale doslova je z diváka vyrazí. Syrovost, s jakou Haggis k postavám v úvodu přistupuje, mu dává dostatečně živou půdu v následujícím dění, kdy si dovolí prakticky cokoli. Nechává postavy se střetávat v absurdních náhodách, které však v jeho vedení nepůsobí strojeně, ale přirozeně... takový ten malý příběh, který ukazuje absurditu života, jak ho známe. Citlivá práce s tématem rasismu je zde dovedena k naprosté dokonalosti, protože žádná z postav, i přes své očividné názory, není v konečném zúčtování tak charakterově černobílá, jak by se mohlo zdát. Přesto se věrně vykreslují problémy současné společnosti. Chytrý příběh je dokreslen hudbou, která má podobně podmanivou sílu, jako třeba nedávný soundtrack ke Collateralu. Crash je jedním z nejlepších a nejpůsobivějších filmů, které jsem kdy viděl. Tyto filmy většinou nabídly nějakou unikátní scénu, která zařídila danému filmu nesmrtelnost a díky které divák nemohl ještě mnoho nocí vzrušením spát. Crash má takové scény hned dvě, jedna diváka ohromí tak, že nebude schopný dýchat a druhá ho srazí k zemi a donutí k upřímnému pláči... kvůli takovým kouskům, jako je Crash, miluji film... ()
Bravurně natočená a zahraná mozajka lidských osudů s ústředním motivem problematického soužití různých ras, kultur a hodnotových žebříčků uprostřed moderního multietnického amerického velkoměsta. Výborný, propracovaný scénář nepodává problém rasových předsudků a konfliktů zjednodušeně a přímočaře. Lacině nemoralizuje a prostřednictvím postav nejrůznějšího sociálního a profesního původu vypovídá o tom, že nic nemusí být takové, jak se jeví na povrch a dobrá vůle někdy nestačí...Vypovídá o sociální izolaci mezi společenskou smetánkou a řadovou "spodinou", o cynickém kalkulu, s jakým politici přistupují k řešení problémů veřejné správy. Nenadržuje bílým ani černým, jen zaznamenává scénáristovy postřehy a pocity strachu ze života v přeplněném velkoměstě. Scénář vyvolal velkou pozornost mezi americkou hereckou špičkou a přes silně omezený rozpočet umožnil silné, prakticky hvězdné obsazení. Matt Dillon, Don Cheadle nebo Sandra Bullock vzali účinkování ve snímku jako výbornou šanci vyniknout v umělecky náročném snímku, u kterého opráněně předpokládali úspěch. Pro Paula Higginse byl Crash režijním, scénáristickým a producentským debutem a rázem ho zařadil mezi uznávané filmaře současnosti. Pro mě byl Crash jeden z největších filmových zážitků a jeden z nejzásadnějších filmů posledního desetiletí. Celkový dojem 95 %. ()
Co by měl obsahovat oscarový film? Globálně uplatitelné, ale politicky nezávadné téma, herecké výkony překypující patetickými výlevy, pár odlehčujících vtípků, spoustu kýčovitých obrázků, pěknou hudbu. Crash navrch přidává scénář, v němž je silně zakořeněná rodina coby symbol soudržnosti Ameriky, což lze vzhledem k tématu brát trochu jako ironii. Černí nemají rádi bílé, bílí nemají rádi žluté, žlutí nemají rádi snědé, snědí nemají rádi černé. V tom tkví podstata celého díla. Crash nic neřeší, jenom konstatuje. Má své vrcholy i pády. Obzvlášť první hodina za moc nestojí. Všichni se chovají trošku svinsky, dva zlodějíčci vedou filozofické dialogy o rasismu, namyšlená panička uráží všechny kolem sebe a vy máte problém se někam „zařadit“. Do toho všeho poctivá dávka neředěného patosu a máme laureáta na nejpřeceňovanější film roku. Skoro. Po hodině první přichází hodina druhá, nabitá dějem, akcí a nezdržující se „seznamovacími“ scénami. Mít Crash tři hodiny s patřičnou gradací, skutečně by měl šanci být veledílem beroucím dech. Moc by mě zajímaly osudy všech postav po oné zásadní noci. Takhle mi nezbývá než přistoupit na režisérova pravidla, zakazující pevné dějové sevření a řešící celou podstatu filmu větou: „Tohle je Amerika!“. Ani výborní herci však můj rozpačitý dojem z tohoto laciného bratříčka Magnólie nevyvrátí. Z jistého úhlu pohledu to stále není špatný film, ale vzhledem ke konkurenci považuji jeho vyzdvihování coby „best of 2004“ za rouhání. 70% Zajímavé komentáře: Melies, meave, mm13, Jordan, Fr, Frankie, Humprt Pum ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (36)
- Don Cheadle se rozhodoval mezi prací na tomto filmu nebo na Hotelu Rwanda (2004). (kenny.h)
- Paul Haggis chtěl, aby scéna sexuálního napadení Christine (Thandiwe Newton) Ryanem Mattem Dillonem působila reálně. Proto Thandiwe zajistil speciální ochranné spodní prádlo a Matt se tak nemusel „krotit“. (kenny.h)
- Padajúci sneh v záverečných scénach je v skutočnosti popol. (klayman)
Reklama