Crash

Mozaikova štruktúra prepletených osudov viacerých postáv podobná napr. Magnólii, výtvarne chladne štylizovaný svet odvátrenej strany LA vyobrazením veľmi blízky Collateral. Vzájomné prepletanie dielčích segmentov síce miestami zaváňa až prílišnou vykonštruovanosťou, ale na druhej strane to je možné brať ako prostriedok, ktorým chcel režisér do jedného príbehu vsunúť viacero tém. Výsledok je na charaktery výborne vykreslená, atmosferická, prepracovaná štúdia paranoie, odcudzenia, rasovej neznášanlivosti, xenofóbie a korupcie. Situovanie do "Mesta anjelov" celú problematiku len zvýrazňuje, podobne ako očistec (padajúci sneh) relativizuje pozitívne ladenie záveru, ktorý tak filmovým jazykom krásne vytvára dramatický oblúk s úvodným monológom: "Its the sense of touch. In any real city, you walk, you know? You brush past people, people bump into you. In LA, nobody touches you. We're always behind this metal and glass. I think we miss that touch so much, that we crash into each other, just so we can feel something". (17.07.2005)

// Solidně natočené se solidní hudbou a solidními herci. Jenže tomu chybí ještě to pověstně "něco" co by film přehouplo přes hranici solidnosti a dostalo ho do sféry filmů, které mě jak se říká "dostaly". Je to škoda, ale co se dá dělat. Každopádně nedá mi to, abych si trochu nepostěžoval na tu prvoplánovost, protože mi příjde opravdu hloupé že z x miliónů lidí, kteří žijí v LA se sejde 20, kteří spolu mají něco společného a všichni jsou tak zajimaví, že si zasluhují být ve společném filmu, už jen jak to zní. A slepé náboje, záchrana ženy z hořícího auta, černoch co seřve kupu policistů, ani ho nezastřelí, panička co spadne ze schodů a vyvázne z výronem kotníku, ale notak ! Alespoň že ten mladej, nadějnej policista, co poslouchá country sebere kuráž a odstřelí toho černocha, kterýho ještě před pár minutami chtěl svézt, protože si šáhl do kapsy...jasně, protože "takhle" to přece obyčejně chodí. Chápu pojem rasová nenávist, chápu že na ní film chce poukázat, ale nejde mi do hlavy, proč postavy ve filmu musí být takový hlupáci, aby to divákům mohli předvést v praxi. (18.09.2011)

Drama nabité emocemi, kdy chvílemi skoro nedýcháte a čekáte, jak to dopadne.Nesmírně silné a zajímavé jsou příběhy perského obchodníčka a rasistického policisty, což nesnižuje hodnotu těch ostatních. Crash vás donutí zamyslet se nad otázkami hodnoty lidského života, důstojností, rasismem a důsledky života v neustálé nedůvěře vůči ostatním.Scénář, režie, herci, hudba, to všechno je velmi dobré. (05.10.2005)

I think we miss that touch so much, that we crash into each other, just so we can feel something. V náhodnom preplietaní ľudských osudov je možno kráľom Alejandro González Ińárritu ale týmmo filmom mu Haggis riadne vytrel zrak. Že je mierne vykonštruovaný? Možno. Ale pravdepodobne najúprimnejší Oscarový film ktorý žiaľ zásluhou nepochopiteľného rozhodnutia distribútorov naše kiná minul oblúkom. K tomu len ťažko niečo dodať. (16.04.2007)

V autobuse jsou dvě volná místa. Jedno vedle bělocha, druhé vedle člověka snědé pleti. Kam si sednete? Na podobné otázky dává odpovědi právě tento film, v náznacích se však současně zabývá i okolnostmi, které nás k tomu vedou. Je to rasismus, nebo předcházení nebezpečí z obav, založených na předchozí negativní zkušenosti? Často zbytečná, ovšem zcela logická daň za zbližování a promíchávání národů. (08.04.2009)