Crash

Určitě je zde pár scén, které se zaderou pod kůži a při kterých zamrazí, ale jako celek příliš VYKONSTRUOVANÉ, příliš "NA EFEKT" (v tomto ohledu jsem zažíval stejné pocity při zlomovém okamžiku v Haggisově jiném dítku Million Dollar Baby), příliš mnoho pro mně těžko akceptovatelných náhod, nevěrohodné chování některých postav. Nevěřil jsem...... (29.10.2005)

Filmu strašně ubližuje tak obrovskej počet lidí v kombinaci s malým prostorem, který každý v příběhu dostane. Naštěstí celým filmem protýká téma rasismu, xenofobie, úcty k člověku a lidskému životu vůbec, který dělá z filmu velmi koukatelnou záležitost. Z obrovské porce náhod a propojovaných osudů jednotlivých hrdinů občas z ničeho nic vystřelí neuvěřitelně silná scéna, při té s holčičkou moje srdce nadskočilo až do krku.Celkově si však myslím, že geniální myšlenka se utopila v nadbytečnosti. (21.10.2007)

Bravurně natočená a zahraná mozajka lidských osudů s ústředním motivem problematického soužití různých ras, kultur a hodnotových žebříčků uprostřed moderního multietnického amerického velkoměsta. Výborný, propracovaný scénář nepodává problém rasových předsudků a konfliktů zjednodušeně a přímočaře. Lacině nemoralizuje a prostřednictvím postav nejrůznějšího sociálního a profesního původu vypovídá o tom, že nic nemusí být takové, jak se jeví na povrch a dobrá vůle někdy nestačí...Vypovídá o sociální izolaci mezi společenskou smetánkou a řadovou "spodinou", o cynickém kalkulu, s jakým politici přistupují k řešení problémů veřejné správy. Nenadržuje bílým ani černým, jen zaznamenává scénáristovy postřehy a pocity strachu ze života v přeplněném velkoměstě. Scénář vyvolal velkou pozornost mezi americkou hereckou špičkou a přes silně omezený rozpočet umožnil silné, prakticky hvězdné obsazení. Matt Dillon, Don Cheadle nebo Sandra Bullock vzali účinkování ve snímku jako výbornou šanci vyniknout v umělecky náročném snímku, u kterého opráněně předpokládali úspěch. Pro Paula Higginse byl Crash režijním, scénáristickým a producentským debutem a rázem ho zařadil mezi uznávané filmaře současnosti. Pro mě byl Crash jeden z největších filmových zážitků a jeden z nejzásadnějších filmů posledního desetiletí. Celkový dojem 95 %. (25.11.2007)

Od snímku Crash jsem toho čekal hodně, ale že nakonec dostanu ještě více, to bych nikdy netušil. Příběh samotný je velice křehký, vlastně se jedná o mozaiku osudů několika postav, které to nemají v životě nijak lehké, jakou jsme mohli pozorovat například ve filmu Magnolia. Další vadou na kráse by se mohlo zdát až přílišné množství náhod, ale dle mého názoru se jedná o scénáristův úmysl, ve kterém se nám snaží ukázat, že zázraky - neviditelný plášť - (ne tedy náhody) se opravdu dějí. Co je však nejsilnější stránkou snímku? Proč je tak silně emotivní? Odpověď bych se nesnažil vypátrat mezi řádky, právě naopak, podíval bych se na něj z výšky a vybral ty nejvyšší vrcholky. Je to jeho lidskost a uvěřitelnost. Tvůrci nám ukazují nelehké příběhy lidí, se kterými se můžeme dokonce i sjednotit, příběhy o jejichž nepravděpodobnosti můžeme polemizovat. Nikdo to nemá v životě lehké, ale zároveň se nejspíš nikomu nezjeví anděl, který mu nabídne pomocnou ruku, avšak zázrak, v tomto filmu zobrazený velice věrohodně, se klidně stát může. Skvělé napsané charaktery postav však nemohou fungovat sami o sobě. Režisér ale vybral báječné herce (zde je nutné podotknout, že v tomto snímku nikdo nehraje špatně, herecké výkony jsou buďto výborné nebo velice nadprůměrné), kteří dali psaným hrdinům tu nejlepší tvář, jakou si jen mohli přát. Nakonec mohu jen zvolat: "Bravo Paule..." (26.12.2005)

Crash nesoudí, nemoralizuje, nevytváří závěry. "Jen" zaznamenává, ukazuje lidi v jejich strachu, v jejich předsudcích, v jejich nahotě. Nabízí odvrácenou tvář Ameriky, kde spousta lidí přijíždí hledat štěstí, seberealiizaci, sny... kde představa amerického snu splaskne jako mýdlová bublina pod tíhou reality. // Paul Haggis a Bobby Moresco vytvořili působivý snímek se silným příběhem plným náhod, které utváří dějiny (a třebaže dějiny čistě jen osobní). // Lidský film o neviditelném plášti, o komunikačním šumu, o zdech mezi námi, ale hlavně o lidech, kteří se snaží najít své místo v tom velkém, odosobněném světě. Nezapomenutelný zážitek. (14.02.2009)