One Tree Hill

Zajímavé, štve mě tolik věcí (některé nesmyslné proměny charakterů, přehnaně načančané herečky,atd.), ale přesto jsem stále zvědavá, co bude dál, jak se vztahy zamotají či rozmotají. Každou chvíli miluju jinou postavu a nakonec se může ukázat, že ji další díl budu nenávidět. A je to fajn. První série je průhledným čajíčkem na začátek. Stále jsem si říkala, že už scénáristům musely dojít nápady, že vystříleli všechny zápletky a pak přijde druhá série a já žasnu. Sice mě stále štve několik věcí, ale seriál, ve kterém mě zaujmou snad všechny charaktery (až na Annu a Felixe, ti přestali být po 3 dílech zajímaví) si můj obdiv zaslouží. (30.08.2012)

Malý velký vztahový seriál, který se od podobných výtvorů pro náctileté liší tím, že za ním stojí tým, který ví, jak se dělá drama. Když si odmyslím jaksi povinné tradiční zápletky (on chce ji, ona jeho ne, přebírání kluků/holek), zůstane souboj člověka s nástrahami života. Jakou cenu má popularita? Kam až zajde nenávist k bratrovi? Co stojí splnění snů? Z těchto témat umí tvůrci vytěžit drama jako blázen, ale taky ukazují, že i ode dna se člověk dokáže odrazit. A právě hloubka seriálu a životní pravdy povyšují OTH vysoko nad průměr. Bohužel od páté série zabředává OTH do bažin konverzačního polodramatu, hlavně proto, že mu chybí pořádná záporná postava. Naštěstí se nevytratily vtip a úderné hlášky a díly napsané duchovním otcem Markem Schwahnem jsou pořád nadprůměrné. Cukrkandlovou sedmou sérii a pro diabetiky smrtící poslední díl této série zachraňuje posledních pět minut epizody. Podle první ukázky na devátou závěrečnou sérii to vypadá, že mě OTH bude opět emocionálně masakrovat. Těším se. Po shlédnutí 9. série: Emocionální masakr se vrátil a ani moje oko nezůstalo při finální epizodě a bonusové části suché. (16.12.2011)

"There is only One Tree Hill, and it's your home." Tenhle seriál mi byl doporučený a já jsem se do něj pustila přes prázdniny, protože nemám žádné jiné seriály a no, tenhle má devět sérií, což mi mělo stačit. Navíc je od stanice CW a ať si každý říká, že je to stanice pro teenagery, já jí mám pořád nejradši a to už teenager nejsem. Až jsem byla překvapená, že mě tenhle seriál zas až tolik nenadchnul. Ne, že by se mi nelíbil, líbil a konec jsem obrečela, ale bylo tam na můj vkus až moc nesnesitelných postav. Dan Scott a Marvin McFadden jsou pravděpodobně dva nejodpornější chlapi, i když u Dana Scotta je to spíš osobností a no, trochu si to zachránil tou poslední sérií, ale stejně. Upřímně jsem myslela, že až ze seriálu vypadnou 'dospěláci' tak to bude o něco lepší, ale nakonec se ukázalo, že mi přece jen ty první série později chyběli. Skok mezi čtvrtou a pátou sérií, v čase dopředu, seriálu spíš uškodil než pomohl a asi definitivně ho pohřbil odchod dvou hlavních hvězd CMM (ironie, že jsem se na to chtěla dívat kvůli němu) a Hilarie Burton. Ale zase tam aspoň zůstala Sophia Bush, protože bez Brooke a Juliana bych to snad už ani nedokoukala. Ale tak, dám tomu 4* byly tam epizody, které mě vyloženě nadchnuly a celkově jsem se k tomu seriálu ráda vracela, když jsem si pak vždycky zvykla na změny v obsazení nebo v časové linii. Pokud ale váháte zda se na to podívat a máte rádi seriály ze stanice CW, tak bych vám to i doporučila. (16.08.2013)

Dlouho jsem uvažoval, zde se pustit do hodnocení tohoto seriálu. Uvažoval jsem nad tím hlavně z toho důvodu, že určitě nebudu schopen najít ty správná slova, jakými bych charakterizoval jeho dokonalost. Ale jelikož nastal čas mého třicátého komentáře, chtěl bych ohodnotit něco, co za to opravdu stojí - budu mluvit stručně, ale jasně. Ještě nikdy v životě se mi u žádného seriálu nestalo, abych ho „přelouskal“ téměř v kuse, s maximálním zaujetím a vášní, jakou si ani nedovedete představit. Ano, je to tak. Velice mě zaujal děj, postavy, prostředí, myšlenky, citace, hudba, prostě vše. Velmi oceňuji, že se jedná o takový ten „lidský“ seriál, rozuměj seriál, který se zabývá pocity obyčejných lidí v jejich každodenním životě. V žádném případě se zde nedočkáte žádných šroubovitých dialogů, přesně naučených scének a do puntíku sehraných scénářů. Místy jsem měl pocit (a řekl bych, že se nemýlím), že šlo o částečnou improvizaci a to mi jen více a více potvrzovalo, na jak kvalitní kousek jsem to narazil a jaká čest se mi dostala tím, že jej mohu sledovat. Od maximálního hodnocení (=100%) mě dělí jen jedna věc. A to fakt, že po odchodu Lucase a Peyton už mi tam něco chybělo, ta jiskra, šťáva, nevím, jak to charakterizovat. Nic to ale nemění na tom, že se jedná o nadčasový snímek, kterému se ještě jednou určitě dostane větší pozornosti, než je tomu dnes. Mohu říct, že každá série měla něco do sebe (ať už krásná sonda do života středoškoláků, tak později maturantů i jejich dalšího života), ani na chvíli jsem se nenudil. A i když jsem si po několika hodinovém sledování párkrát říkal takové to „Ok, pro dnešek dost, budu pokračovat zase zítra“, nešlo to. Ke konci každého dílu Vás scénáristé navnadí do takové míry, že nejste schopni se odtrhnout a „ještě jeden díl“ (:D) si prostě musíte dát. Ne vážně, tohle za Váš čas určitě stojí. OTH mi dal do života víc, než kterýkoliv jiný seriál. Právě s jeho pomocí jsem si uvědomil a srovnal v hlavě určité věci, určitým způsobem vnitřně dospěl a uvědomil si, co od života chci a kam směřuji. A o tom, kolik mi toho dal, co se do angličtiny týče, snad zase někdy příště. Takže pánové scénáristé, díky za tento úžasný skvost v dnešní záplavě prostoduchých seriálů, které našemu milovanému OTH nesahají ani po nehet na malíčku. Všechny klobouky dolů, já se Vám hluboce a upřímně klaním. 99% (30.07.2011)