Život pod vodou

Nejdříve jsem si myslel, že snad všichni tvůrci tohohle filmečku žili pod vodou,ale po druhém shlednutí mě došlo jak geniální dílko na mě bublá. Krom fantastického scénáře u mě zde hraje roli naprosto neuvěřitelný humor. Dvojice Anderson/ Murray už mě nejednou potěšila tentokrát to udělala opět a za vydatného přispění ostatních včetně vynikající hudby.Tak jako je originální žít pod vodou , tak je originální tento film. (04.08.2006)

A zase je tu ta postmoderna. Kombinace nezkombinovatelného. Je to dobře? Je to špatně? Každopádně je to velmi, velmi ... originální. Pozor: pokud to čekáte, Život pod vodou rozhodně není žádná třeskutá komedie. Atmosférou mě překvapivě připadá nejblíže asi filmu Zatraceno v překladu Sofie Coppolové - lehká nostalgie s dávkou humoru. Příběh zpracován jinak by mohl být vnímán jako 100% realistický. Vše je ovšem "shazováno" = parodováno přítomností teatrálního barevného mořského světa. Bill Murray jako hrdina Steve Zissou (a vlastně jako Jacquese Cousteau) pluje po moři a řeší své životní problémy. Vizuálně film pojí estetiku dokumentů Jacquesea Cousteaua a filmů, k jakým patří například Lhurmannovo Moulin Rouge. Je to spojení neuvěřitelné, ale je to tak. Trochu se za to stydím, ale opět mě napadla definice filmu skrze rovnici: Život pod vodou = příběh z dokumentů Jacquese Cousteaua + bizarní prostředí jako v Moulin Rouge + atmosféra Ztraceno v překladu + samozřejmě herecký výkon Billa Murrayho, z kterého se pomalu začíná stávat kultovní postava s naprosto specifickým hereckým projevem. (14.06.2005)

Od Wese Andersona jsem předtím nic neviděl, tak nemůžu nikterak srovnávat, ale myslím, že to nevadí. ŽpV není „běžný“ film, pluje si mimo běžné žánry a zavedená schémata, to mě docela těšilo. Největší radost mi dělal tamní humor, na mořský film poměrně suchý, absurdní a bizarní. Druhým potěšením byly herecké výkony všech představitelů, které sympaticky rezonovaly s vyzněním filmu. A třetím potěšením byla hudba: předělávky písní Davida Bowieho do portugalštiny(?) v solo-kytarovém provedení, a samozřejmě Sigur Rós v jedné z vrcholných scén filmu. (14.04.2005)

Moby Dick pro hipstery. Výstřední komedie natočená s obrovskou láskou k filmům (třeba k „surrealistickým“ vědeckým dokumentům Jeana Painlevého). Variace dobrodružných příběhů, jaké jste chtěli v dětství sami prožívat. Film, který nás neustále něčím překvapuje. Vyladěný design každé scény, úžasně šlapající soundtrack, emocionálně hutná zápletka (díky které všechny ty originální nápady drží pohromadě). Přes svou ohromnou vypravěčskou hravost a infantilní poetiku jde paradoxně o film, který spíš oceníte až v pozdějším věku, kdy už nebudete mládí prožívat, ale ohlížet se za ním. Sám jsem Život pod vodou dřív přijal hodně vlažně, dnes (listopad 2017) jsem se do něj asi zamiloval. 90% Zajímavé komentáře: Radyo, Brouk, DaViD´82, Rex Mundi, anais, MIMIC, rowdy's, walecz (08.07.2005)

Takovej hodně zvláštní film. Když jsem to viděla poprvý, říkala jsem si: "Co to sakra je?" Několik scén mě pobavilo, ale vzhledem k tomu, že jsem si vůbec nebyla jistá, jestli má být tenhle film braný jako komedie, jsem z něj měla celkem smíšený pocity. Podruhý se mi líbil o něco víc a začala jsem mu přicházet na chuť. A některý hlášky jsou skutečně geniální: "Kde je Esteban? "Sežral ho žralok!" "Je mrtvý?" "Je sežraný!" nebo závěrečné: "Za dvanáct let bude mému dítěti jedenáct a půl." Prostě svým způsobem geniální, ulítlý a skutečně netradiční film. Když objevíte jeho kouzlo, zamilujete se do něj. Když ne, budete jen tupě zírat, jakou blbost to někdo zase vymyslel. Já mu pomalu začínám rozumět... Není to totiž jenom komedie, tenhle film je jaksi melancholický a svým způsobem i smutný. Ale je na každém, jaký pocit si z něj odnese. (30.10.2006)