Po krk v extáze

Dano mi ako typ akčného hrdinu moc nesadol, to sa musím priznať. Skôr mi pripomína absolventa nejakej matematicko - fyzikálnej fakulty, alebo atómového inžinierstva, ale s tým sa už budem musieť vyrovnať ja sám. Obzvlášť ak mieni hrávať v takýchto nadupaných gangsta akciách, alebo nadupaných partizánskych filmoch (myslím Defiance). (17.10.2009)

Daniel Craig mě opět přesvědčil, že je podprůměrným hercem, jinak mě však Layer Cake velmi mile překvapil. Povedená gangsterka o těch, kteří tahají za nitky osudu a o loutkách, které žijí v iluzi svobodného rozhodování. Svižný a zábavný film. HUDBA: Ilan Eshkeri, Lisa Gerrard - soundtrack jsem poslouchal docela intenzivně už před filmem, takže jsem byl hodně zvědav, zda byl potenciál využit. A věřte, že byl. Eshkeri byl tou dobou ještě holobrádek, ale s určenou látkou si poradil skvěle. O Gerrard není potřeba dlouze psát, snad jen že Layer Cake Aria je odzbrojující, ale zapomínat by se nemělo ani na instrumentální skladby, která pro film skládala... Ve filmu však uslyšíme množství osvědčených hitů a všechny skvěle použity. Hudební složka tak nemálo připomíná filmy M. Manna... už jen kvůli soundtracku se na film vyplatí podívat! (02.04.2009)

Kvalitní klasická britská gangsterka o milionu čórklých koláčů. Scénáristicky je film zmáknutý, nemůžu říct ani půl slova, jenže pro gangsterku potřebujete pořádný drsňáky nebo charismatiky, a to se tady teda vůbec nepovedlo. Craig svou roli ještě zvládá bez problémů, protože hraje chytráka, ale ze zbytku osazenstva se mi nelíbil snad kromě Colma Meaneyho vůbec nikdo, kdo by z titulu své role dokázal budit respekt. Ve výsledku je to ale možná pontičkářství, takže hodnotím nadprůměrně, ikdyž osobně bych doporučil jiné filmy s drsoňama (viz. sekce na profiul). 80% (21.10.2013)

Sakra, to jsem si zase jednou pěkně naletěl. Doporučovaný film Po krk v extázi jsem si prostě nemohl nechat uniknout, časopisy se jej nemohli dochválit a zdejší hodnocení také nebylo špatné. Hlavně jsem byl zvědav na Daniela Craiga, nového Jamese Bonda, ale jak že to všechno na konec dopadlo? Neschopnost scénáristy se nám odhalí chvíli po začátku filmu, příběh se prostě jen odehrává a nad vysvětlováním té nudy předestírané před naše oči nikdo neztrácí čas. Koho by ovšem napadlo, že za to může právě ten kdo film napsal. Jeho naprostá neschopnost nám jej jakkoli podat se ukazuje hlavně v dialozích. Film většinou pochopíme ze samotného příběhu, máme totiž přehled o tom co se děje, a hlavně známe důvody toho proč se to děje. V Po krk v extázi je ale vše naprosto jinak. Nepochopení příběhu může plynout ze slabé vnímavosti vzniklou právě díky jeho nudnosti, ta je tak neuvěřitelné veliká, že se vám oči nebudou mhouřit jen proto, že ve správných chvílích se stane něco, na co je třeba se podívat (zmlácení naprosto neznámé postavy - ale to je časem opodstatněno), zabití jiné velice důležitého hrdiny (vysvětleno předem - ale dost neoriginálně). Teď vás nejspíš napadlo, jak tedy to vysvětlení probíhá. Je to naprosto prosté, vlastně tím nejlehčím způsobem, jaký lze vymyslet. Hrdina potká nějakou postavu a ta mu pomocí dlouhého monologu, do kterého ovšem pro jeho zkvalitnění hlavní protagonista několikrát vstoupí, vše vysvětlí. Prostě, avšak naprosto nepůsobivé a laciné.... Na začátku jsem se zmínil, že jsem chtěl pozorovat herecké výkony... Jsou otřesné, herci jsou vlastně docela pasivní, zdají se jako znudění pěšáci, kterými režisér jen tak pohybuje. Dokonce i kamera a samotná režie je podprůměrná, ze začátku se zdá, že ve filmu bude několik zajímavých trikových hříček, ale nakonec se nedočkáme žádné. Jediným překvapením je muž, který X (tedy bezejmenného) kontaktuje mobilním telefonem. Bohužel je tento snímek velikých zklamáním. (28.12.2005)

Tak sem po x letech smáznul další rest, a včera v noci mrknul na Layer Cake (Po krk v extázi). Musím říct, že Craigova závěrečná hláška na schodech (xxxx :D ) mi vyrazila dech jak už dlouho žádnej film. Zbožňuju mindfuck filmy, ale pravdou bejvá, že takovej film si člověk nejvíc užije, když mindfuck nečeká. Tohle je opak. Tady je to ještě lepší, když se člověk na možný mindfuck soustředí Vaughn prostě umí, no. (31.10.2013)