Po krk v extáze

Očekával jsem poněkud větší nářez, ale co je nejhorší - v závěru jsem si uvědomil, že jsem film kdysi viděl. Hm, to značí, že mě ani tehdy dvakrát nenadchl. Na britský film bych očekával více suchého humoru, budiž, jinak alespoň bizarnější příběh, co buď staví na kvalitních dialozích, nebo má rychlý spád. Nejvíce mne tak, kromě výborného českého dabingu, potěšila hudba - The Cult, Duran Duran či Dead Can Dance jsou stále zárukou kvality. Jo a konec filmu venku na schodech si zaslouží samostatnou hvězdu. (02.10.2015)

Neřídím světovou odborovou centrálu drogových dealerů a vlastně je ani všechny osobně neznám, ale přesto mám jistou pochybnost o tom, že se mezi nimi vyskytuje solidní a inteligentní podnikatel, který se tváří jakoby pro něj nebylo myslitelné neplatit spotřební daň z provedených transakcí. Navíc si myslím, že světu by bylo o něco lépe bez sympatických i nesympatických prodejců narkotik, což mi neumožnilo užít si tento snímek bez předsudků, ale přesto jsem si dokázal bystře všimnout, že se jedná o jednu z těch lepších gangsterek. (26.10.2012)

Chtěl jsem se podívat, jak bude vypadat nový James Bond, tak jsem sáhnul v půjčovně po Extázi. Největší sranda je, že je v ní záběr, který nabízí Craiga v póze promo fotky nového 007. Navíc tomu všemu předchází scéna, která kdyby se vytrhla z kontextu, tak může být parodií na začínajícího Bonda (skříňka se zbraněmi). A onu "běhací" scénu si natrénoval také zřejmě při natáčení Extáze (btw skvěle natočený okamžik). Tohle vše zde nepíšu jen tak náhodně. Extáze je velice pěkně natočená, Craig to všechno pěkně táhne, ale chybí zde příležitosti, kde by se všichni mohli vyblbnout. Upřímně - nemám rád filmy o "hodných" drogových dealerech, docela mě nudil. Ale ten závěr, těch posledních 20 vteřin, tam si tvůrci vytřeli prdel před celým hollywoodem. To byla moc pěkná třešnička na dortu. (05.12.2006)

Sakra, to jsem si zase jednou pěkně naletěl. Doporučovaný film Po krk v extázi jsem si prostě nemohl nechat uniknout, časopisy se jej nemohli dochválit a zdejší hodnocení také nebylo špatné. Hlavně jsem byl zvědav na Daniela Craiga, nového Jamese Bonda, ale jak že to všechno na konec dopadlo? Neschopnost scénáristy se nám odhalí chvíli po začátku filmu, příběh se prostě jen odehrává a nad vysvětlováním té nudy předestírané před naše oči nikdo neztrácí čas. Koho by ovšem napadlo, že za to může právě ten kdo film napsal. Jeho naprostá neschopnost nám jej jakkoli podat se ukazuje hlavně v dialozích. Film většinou pochopíme ze samotného příběhu, máme totiž přehled o tom co se děje, a hlavně známe důvody toho proč se to děje. V Po krk v extázi je ale vše naprosto jinak. Nepochopení příběhu může plynout ze slabé vnímavosti vzniklou právě díky jeho nudnosti, ta je tak neuvěřitelné veliká, že se vám oči nebudou mhouřit jen proto, že ve správných chvílích se stane něco, na co je třeba se podívat (zmlácení naprosto neznámé postavy - ale to je časem opodstatněno), zabití jiné velice důležitého hrdiny (vysvětleno předem - ale dost neoriginálně). Teď vás nejspíš napadlo, jak tedy to vysvětlení probíhá. Je to naprosto prosté, vlastně tím nejlehčím způsobem, jaký lze vymyslet. Hrdina potká nějakou postavu a ta mu pomocí dlouhého monologu, do kterého ovšem pro jeho zkvalitnění hlavní protagonista několikrát vstoupí, vše vysvětlí. Prostě, avšak naprosto nepůsobivé a laciné.... Na začátku jsem se zmínil, že jsem chtěl pozorovat herecké výkony... Jsou otřesné, herci jsou vlastně docela pasivní, zdají se jako znudění pěšáci, kterými režisér jen tak pohybuje. Dokonce i kamera a samotná režie je podprůměrná, ze začátku se zdá, že ve filmu bude několik zajímavých trikových hříček, ale nakonec se nedočkáme žádné. Jediným překvapením je muž, který X (tedy bezejmenného) kontaktuje mobilním telefonem. Bohužel je tento snímek velikých zklamáním. (28.12.2005)

Dlouho to vypadá, že se Vaughn jen pokouší stylově vyzobat nejlepší finty ze zlatých podvodů kamaráda Ritchieho, takže mě více než překombinovaný děj bavilo sledovat mladé nebo neznámé tváře pozdějších či současných hvězd. Jenže na množství charakterů i turbulentní změny nálad si divák zvykne a najednou mi ono kvapíkové tempo přišlo téměř bezchybné. Na debut až neuvěřitelně přesně vysoustružená a svěží gangsterka, byť jako předvoj režisérových dalších filmů jen ochutnávka jeho schopností a možností. (15.08.2019)