Collateral

Bezmála dokonalý thriller, který spojuje lehkost a komplexnost nezávislé americké kinematografie a bezchybnou vizuální pompu hollywoodských filmů. Michale Mann našel naprosto dokonalý tón narace, který je úzce napojen na skvělý soundtrack – tu zádumčivě analyzuje nitra postav, tu dynamicky rozvíjí akční sekvence. Chvíli klip a chvíli velmi citlivá a svérázná studie dvou naprosto odlišných charakterů. Právě dvojice Cruise-Foxx je bezchybně předoucím motorem téhle podívané, cynický a machiavelistický zabiják versus idealista a průměrný snílek. Jejich vzájemná chemie drží film i tam, kde se jakoby chvilkově vytrácí jiskra příběhu, jejich vztah dovedně balancuje na černém ostří komedie a osobního dramatu. Po víceméně poklidném (snad až trochu moc) začátku a skvěle natempovaném středu přichází oslnivá finální gradace, kterou narušuje jen až příliš okatě signalizovaný twist. Dá se bohužel vytušit už v prvních minutách, ale to katarzi Collateral nijak nebrzdí. Brilantní práce kamery a brilantně napsané dialogy i vymyšlené postavy udrží tuhle podívanou v neskutečné rovnováze, kde jemnou psychologickou hru precizně vyvažuje adrenalin. Michael Mann vyrobil husarský kousek, strhující thriller s neodolatelným cynismem, skvělými postavami, přesahem k dehumanizované realitě dneška a nezaměnitelnou atmosférou spící a nezúčastněné megalopolis. Smekám. (29.03.2006)

Prošedivělý Cruise, suveréně zabíjející všechny kdo mu stojí v cestě bez sebemenšího náznaku lítosti, k tomu Jamie Foxx jako taxikář snažící se za každou cenu jeho úkol překazit. To vše v excelentním balení pod taktovkou skvělého Michaela Manna, kterému ten digitál žeru ve velkém. Co víc si může člověk přát. (22.02.2008)

Velezkušený režisér Michael Mann dobře ví, že kombinace horizontálních a vertikálních záběrů shora se nejlépe hodí k charakteru městského urbanismu, který tak bravurně reprezentuje právě akční thriller Collateral. Jak je u Manna zvykem, staví celý film na bipolárním modelu dvou hlavních postav (model známý z Nelítostného souboje atd.), které svede osud či náhoda dohromady a kteří pak tvoří kostru děje. Jejich vztah (jako v každém Mannově filmu) záhy přeroste v cosi hlubšího a zásadnějšího, což je asi největší devizou všech jeho snímků, které pak stojí v ostrém kontrastu s bezduchou většinou filmů akčního žánru. Nejenom střet dvou odlišných světů (cynicky pragmatický morální relativista versus sympaticky naivní idealista), ale i výstižně předvedená anonymní strnulost spícího Los Angeles, megapole, v němž má člověk skutečně tak bezvýznamné postavení, že jeho smrt se v běhu města absolutně nijak neprojeví... Tohle civilizační odcizení městského způsobu života (o němž mluví postava nájemného vraha Vincenta) vnímám jako ústřední myšlenkovou osu filmu... Podobné filmy: Nelítostný souboj, Ronin, Dějiny násilí (24.11.2006)

Nedoporučuji číst dál, pokud jste film neviděli. Mistrná ukázka toho, jak do jedné noci a jednoho města zhustit psychologicky komplexní thriller s uvěřitelným vývojem postav a vztahů mezi nimi. Dějové linie se i díky zapojení prvku náhody prolínají tak, že to působí přirozeně, ne jako naplnění předem dané šablony. Díky postupnému dávkování informací jsou před námi neustále otázky, na něž chceme znát odpovědi. Každá postava slouží vyprávění a každý střih má své opodstatnění, podobně jako není nadbytečná žádný pohled a pohyb mechanicky jednajícího Vincenta (v automatičnosti, s jakou sahá po nábojníku poté, co byl vážně zraněn, je cosi až robotického). Motorem vyprávění je vedle postupně plněné mise (jejíž dokončení je v zájmu jedné, ale rozhodně není v zájmu druhé z hlavních postav) a paralelně probíhajícího policejního vyšetřování především napjatý vztah Maxe a Vincenta, kteří k sobě mají blíže, než si připouštějí. Zatímco v Maxovi také dříme (městský) dravec, Vincent jedná stejně systematicky jako jeho taxikář. Max ovšem na rozdíl od svého šedovlasého zákazníka ještě nedokáže na narušení řádu a pořádku reagovat pohotovou improvizací – toho bude schopen až na konci noci, po absolvování životní lekce, kdy konečně projeví svou individualitu a coby žák se konečně postaví svému mistrovi (v dřívější scéně s Felixem pouze napodobuje Vincenta, nevystupuje sám za sebe). Neboť právě auto ovládá stejně zručně jako Vincent automatické pistole, nepřekvapí, že jako zbraně použije právě svého vozu. Výborně šlapající vyprávění neznamená, že by byl odfláknutý vizuál a atmosféra, tedy Mannovy trademarky. Díky točení s HD kamerou (cca 90% filmu) a v reálných lokacích mohli filmaři využít hloubky a ostrosti záběrů k vystihnutí autentické atmosféry města. Nekašírovanost obrazu ale Mann nevyužívá výhradně k veristickému efektu, v některých scénách (například v té s vlkem) slouží dojem vizuální přirozenost k vydestilování maxima poezie obsažené v nočním Los Angeles. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, emo, Magneto, milka, Indy, Bobek15 (19.08.2005)

|| Scenár: Stuart Beattie, Michael Mann, Frank Darabont | Hudba: James Newton Howard | Produkcia: Michael Mann, Julie Richardson | Distribúcia: DreamWorks, Paramount Pictures | Rozpočet: 65 miliónov $ | Tržby: 217,764,291 $ || Možno je to len touto nocou, možno je to tým, že si myslím, že predsa len niečo znamenáme v univerzu. Mne sa to fakt páčilo. Malo to šmrnc. Prekvapilo, šokovalo, a nenudilo. Čo viac môžeme potrebovať? Kultovosť? Každý večer to nemôžeme chcieť od plátna. (11.11.2008)