Réžia:
Steven SpielbergScenár:
David KoeppKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrajú:
Harrison Ford, Karen Allen, Shia LaBeouf, Cate Blanchett, John Hurt, Ray Winstone, Jim Broadbent, Andrew Divoff, Alan Dale, Sasha Spielberg (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Príbeh sa odohráva symbolicky presne devätnásť rokov po Poslednej krížovej výprave, v dobe rodiacej sa studenej vojny. V roku 1957 je Indiana Jones (Harrison Ford) profesorom archeológie na prahu penzie, ktorý si napriek búrlivej minulosti zo všetkého najväčšmi užíva pokoj a nebezpečne sa začína podobať svojmu otcovi. Staré inštinkty sa v ňom prebudia vo chvíli, keď sa objavia stopy vedúce k legendárnej Krištáľovej lebke a hlavne informácie, že po tomto údajne mocnom artefakte prahnú sovietski agenti. Indy preto strasie únavu a vydá sa na ďalšiu mimoriadne dobrodružnú cestu, ktorá ho zavedie až do vnútra peruánskej džungle, kde sa má táto vzácna relikvia ukrývať. Jeho úhlavným nepriateľom bude tento raz všetkého schopná ruská agentka Irina Spalková (Cate Blanchettová), sprevádzaná armádou hrdlorezov. Ruské komando pod vedením uhrančivej plukovníčky sa chce zmocniť krištáľovej lebky, aby s jej pomocou vyvinula „myšlienkovú zbraň“, ktorá by Sovietskemu zväzu umožnila ovládať myslenie všetkých ľudí na svete. Ani Indy nie je na svoju výpravu sám. Na jeho strane stojí spriaznený dobrodruh Mac (Ray Winstone), ktorý má však tendenciu každú chvíľu ho podraziť, ďalej napomádovaný frajer Mutt Williams (Shia LaBeouf), ktorý si permanentne uťahuje z jeho veku, a jeho prvá a zrejme aj jediná životná láska Marion Ravenwoodová (Karen Allenová). (TV JOJ)
(viac)Videá (15)
Recenzie (1 727)
Po půl hodině jsem se přistihl, jak moc se těším, až ten film uvidím podruhé a budu si moct všímat různých drobných detailů. Byl jsem nadšený z toho, jak se tu mísí styl filmů z padesátých a osmdesátých let s některými prvky současné kinematografie. A líbil se mi i vývoj postavy Indiana Jonese, jeho schopnost přiznat si své stáří i držet krok s mladšími soupěři a spoluhráči. ___________________ Obávám se ale, že existuje poměrně úzká skupina diváků, kteří ocení na posledním díle, že je zároveň jiný i stejný než díly předchozí. Mladší publikum nemá Jonese tak zažitého a starší publikum si původní díly příliš zbožnilo. Pocit určité "vyvolenosti", že s radostí přijímám staré prvky a oceňuji nové, mi kalí právě vědomí, že se víc lidí nebaví se mnou stejným způsobem. _____________________ A pár vzkazů:____ 1) Neexistuje žádný "čistý Indy", to je iluze. Každý díl Jonese je VÝRAZNĚ jiný. Proto mají různí lidé rádi různé díly více či méně. _____________ 2) Indy vychází a kopíruje vývoj pulpových magazínů. Takže, když v 50. letech vládla pulpu sci-fi, tak Jones MUSÍ být sci-fi. Navíc, vztah mezi mytologiemi, mystikou, paranormalitou a sci-fi je velmi těsný v celých dějinách fantastiky. ()
Přestože se Indiana Jones ve třetím díle napil elixíru života, Harison Ford viditelně zestárnul. Od pohledu dědek. Ale svými kousky udivuje jako zamlada. Čtvrtý díl jedné z nejpopulárnějších filmových ság není vůbec pozadu za předchozími, přestože od natočení prvního dílu uplynulo již 27 let. Indy se posunul do padesátých let, kdy řádila studená válka a Amíci viděli komunistu všude možně. Pořád dobrá akce, přitažlivá scenerie, jen mi vadily ty digitální efekty, holt už to není poctivá filmařina. Ale svých pět hvězd nedávám z nostalgie. Indy je pořád dobrej a to se cení! ()
"Představte si. Hledět na svět a znát tajemství nepřátel. Do hlav svých vůdců vkládat vlastní myšlenky. Přinutit učitele, aby přednášeli pravdu o dějinách." Tak to je trošku sci-fi, ale já jsem se čtvrtým dobrodružstvím bičem práskajícího doktora docela spokojen. Dorazilo totiž mystično, indiáni, atomovej výbuch, intergalaktický bytosti, hadi, škorpióni, mravenci i bejvalka a zase z toho bylo zábavný dobrodružství. Jen ten Hitler je mrtvej, tak ho vystřídala KGB. To není špatnej soupeř, i když na bič, klobouk a znalost mrtvejch jazyků to prostě nemůže stačit. ()
Solidní dobrodružná podívaná, čechraná podobně jako Iron Man hlavně povrchními průpovídkami. Nevadí mi jízda na sci-fi z 50. let, ani divoké finále - zvolené stylizaci ale ty digitální orgie z druhé poloviny moc nesvědčí. V jistém směru promakaný film, bohužel přišel o svého největšího tahouna. Dědka Jonese by zválcoval kde kdo. ()
Na nového Indyho sem se těšil ale po shlédnutí mě přepadla myšlenka, že tento díl vůbec nemusel vzniknout a je tak trochu zbytečný. Kvalitou nejhorší díl celé série, který těží hlavně z charisma Harrisona Forda a obrovským plusem filmu je Shia LaBeouf. Ten snad ani neumí zahrát špatně a poznámky hollywoodských režisérů o druhém Tomu Hanksovi jsou skutečně na místě. Co mi ale na Indym nejvíc vadilo byly naprosto nereálné scény a při honičče lesem to už opravdu bylo moc a z akčního filmu se pomalinku stávala trapná komedie. Film udělá podle mě radost hlavně skalním fanouškům. U ostatních jde o lehce nadprůměrný akční film s dobrými herci u kterého se napoprvé dobře pobaví. 75% ()
Galéria (70)
Zaujímavosti (124)
- Honba za příběhem "čtvrtého Indyho" vytáhla v 90. letech na světlo světa i scénář "Indiana Jones and the Monkey King" (resp. "Garden of Life"), který napsal Chris Columbus, mj. režisér hitů Sám doma (1990) či Harry Potter a Kámen mudrců (2002). Indiana (Harrison Ford) v něm měl v Africe pátrat po ztraceném městě a pramenu věčného mládí. Scénář pocházel z roku 1984 a měl být původně použit pro třetí díl. George Lucas jej však zavrhl jako příliš nerealistický (byla v něm například scéna, v níž Indy osedlá nosorožce a vyrazí do boje s německým tankem). Myšlenka s léčivou silou pramene ovšem byla později použita pro Svatý grál v Poslední křížové výpravě (1990). (Rodriguez)
- Když se Irina Spalko (Cate Blanchett) chlubí Jonesovi (Harrison Ford), že má Řád Hrdiny socialistické práce, je to evidentně chyba českého dabingu. Zmíněné vyznamenání bylo udělováno pouze v ČSSR - a poprvé až dva roky po období, v němž se film odehrává. (Robbi)
- Náklady na výrobu byly zhruba 185 milionů amerických dolarů. (NIRO)
Reklama