Indiana Jones a Kráľovstvo krištáľovej lebky

Jak tak pročítám ostatní komentáře, tak většina ne úplně spokojených diváků tu novému Indymu vyčítá především skutečnost, že je to sci-fi film. To mně vůbec nevadí, naopak takovýto posun v Jonesových dobrodružstvích schvaluji a vítám. Rozhodně už ale neschvaluju to, že se naprosto vytratil humor. Tedy humor, který by mě bavil. Dětinské vtípky typu otočí se za mnou roztomilý sysel (zvídavá opička) nepovažuju za dostatečně kvalitní pro takovou legendu, jakou je Indy. Na reálnost Indy nehrál nikdy, takže nespočet dějových wtf momentů přehlédnu, ale trojité sjetí mohutných vodopádů v jeepu, či úkryt před atomovým výbuchem v ledničce byly pomalu dost i na mne. 65% (01.10.2008)

Na čtvrté dobrodružství archeologa Jonese jsem se vypravil vyzbrojen čerstvě shlédnutou trilogií, pouze s několika hodinovými odstupy mezi jednotlivými díly. Bohužel v tomto případě byl tento fakt spíše ku neprospěchu věci, protože tato výzbroj byla vskutku neprůstřelná. Naprosto chápu, že natočit v dnešní době film a přiblížit ho ve všech směrech k jeho o dvacet let starším sourozencům, je náročnější oříšek než kosmeticky upravit některé herce v hlavních rolích. Strašně těžce se mi to vyslovuje a moje arteria temporalis právě mlátí s dvojnásobnou frekvencí, když musím napsat, že jsem si hrozně dlouhou dobu (nevím, snad 40 minut) hledal k novému Indymu cestu. Možná některé scény ztrácely svojí údernost tím, že jsem je nakoukával x-krát v trailerech, možná proto, že mi jaderná energetika s ledničkou k Indianovi nesedí. Hergot, nevím. Zpět do hry mě vrátilo až cestování po mapě a šnorchlování v peruánském podzemí, kde na vyděšeného Shiu aplikují strážci krypty dynamickou capoeiru. Pak už je to až do závěrečných titulků kvalitní podívaná s ohromujícími akčními scénami, byť občas viditelně digitálními. S finální scénou jsem neměl nejmenší problém, její velkoleposti se vyrovná málo co. Ford se zjevně snaží, co mu síly stačí, leč měl už dávno prásknout bičem a rozpohybovat ověnčené čtyřspřeží, které by ho odvezlo do zaslouženého filmového důchodu. Blanchet vcelku cool, moc mi připoměla Nastaschu Romanenko ze hry Metal Gear Solid, za její roli palec nahoru. LaBeouf jako třetí vzadu, co nenápadně vystrkuje bradu a obtáčí si pomaloučku Hollywood kolem prstu. Resumé: příliš jsem se nezasmál, spoustu fórku jsem minul skoro bez zájmu (scéna s hadem), zároveň ale hltal monstrózní akci a několik sekvencí bylo tak obřích, že mi až zaskočily v krku (chrám, závěr). Srovnání s trilogií však imho čtvrtý díl neustojí. Zážitek z 22.5.2008?? Kdepak, křišťálové lebky to nejsou, dopoledne jsem si koupil Deceptikona Starscreama... 70% 185 miliónů dolarů(rozpočet)/776,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (22.05.2008)

Trojka Spielberg-Lucas-Ford mi připomíná bandu důchodců, které když chcete v tramvaji pustit sednout, vtipně vás odbudou. Potkáte je sice málokdy, ale nezapomenete na ně dlouho. Anebo taky… Původní plán důstojné tečky za sérií, měnící se v komediálně-akční pecku, již by mohli o generace mladší suchaři závidět, mě rozjuchal jako malé děcko, jelikož jsou to vrchovatě našlápnuté dvě hodiny stylových hlášek, parádní atmosféry a vymazleného feellingu, který dokonale odráží dvě věci: uvědomělost stárnoucích gentlemanů a famóznost Shii LaBeoufa, ten kluk je neskutečný borec. [PS: Druhý den po premiéře jsem v kině potkal Douglase, prý byl počtvrté a další den jde zase… Taky možnost jak docenit film.] (24.05.2008)

Rok 2008: Zatímco Temný rytíř představil aktuální trendy a Speed Racer vyjevil, jak budou vypadat filmy za 25 let, reakcionářský Indiana Jones 4 se ohlíží zpět. A cestuje napříč časem – tj. 30. léta (braková dobrodružství), 50. léta (špioni, UFO, horory), 80. léta (původní trilogie) a současnost. Výsledkem je kupa narážek pro zasvěcené a poněkud neschůdný film pro nezasvěcené, který jako kdyby do 21. století ani nepatřil. ____ Spousta věcí ve filmu vypadá divně, přičemž alibi se skrývá v záměrné brakovosti. Jde o to, že Spileberg sice patří mezi přední vypravěče, ale s více zhlédnutími nacházíte v jeho filmech chyby a nedodělky. Zde jsou mazaně zdůvodněny pulpovostí. ____ Vytýkat Indymu 4 začlenění UFA signalizuje neznalost Spielbergova portfolia. Skoro v každém třetím jeho filmu se s mimozemšťany v různých podobách setkáváme. Steven skrz ně akcentuje problém komunikace. Zdá se totiž, že děti a „ufonci“ s ní mají menší problémy než dospělí. ____ Kdykoliv se kamera oddálí na velké celky a ustanovuje nebo panorámuje krajinu, generuje v režimu digitálního retra okázalé pohlednice. ____ Zápory: 1, Postavy mají přesně vytyčený půdorys a ani na moment je nenapadne ho opustit. S rámcem se nehýbe, pouze prostor uvnitř kdosi tu a tam zvelebí nápadem či narážkou. Důsledkem je nepopíratelná lepší první půle filmu, kde nejsou obrysy půdorysu tak zřetelné. 2, Klíčoví hrdinové vysadili steroidy. Ford není dost jonesovský, Shia dost rebelantský (rozuměje divošsko-Brando-novský) a Cate dost nemilosrdná (hrdopyšnosti Ninočky zůstala cosi dlužna). 3, Slackující děj žadoní o vystříhání 20% materiálu z každé sekvence. (21.10.2008)

Není to nejlepší Indy, je to zpočátku stejný Indy, ke konci už poněkud jiný Indy, ale rozhodně to nade vší pochybnost JE Indy; jakkoli místy nechutně digitální. Mého srdce šampión si opět nasazuje svou ošuntělou plstěnou fedoru a navrací na stříbrná plátna dobrodružnou podívanou jaká tu předlouhých devatenáct let scházela. Nejeden film se tu díru snažil vyplnit a všechny do jednoho tou dírou propadly. Některé se ctí, většina bez ní. (staro)Nový Indy díru zaceluje, i když ne po celou stopáž. Fordovo stáří film nebrzdí, ale je v něm nesporný zádrhel. A Shia úlohu nostitele akce nebere na svá bedra tak úplně. Pokud však Indyho milujete, tak není co řešit. Má to své mušky. Jak také jinak. Ovšem jsou to jen mušky. Digitální krajinkářství je tu více než by bylo záhodno, až příliš postav je odsunuto na vedlejší kolej a pozapomenuto. S výjimkou Tarzan scény, která je vůbec nejslabším momentem celé tetralogie, se tu však nevyskytují ani masařky. Ale opičky v čele s tím kdo je vede by stejně po zásluze zasloužily, aby je potkal osud kolegyň z Chrámu zkázy. I tak pětašedesátiletý Junior bohatě strčí všechny ty rychlokvašky na jedno léto hluboko do svého tlumoku. Teď se možná zdá "pouze" setsakra dobrá, ale povíme si to za pět či deset let až lidé překousnou ten závěr. To ostatně platí i o mě. Finále se mi sice i líbí (dokonce moc), ovšem kdyby se obešlo bez té vizuální přepálené lucasovské doslovnosti, tak bych byl mnohem spokojenější. Kouzlo, které zdobilo původní trilogii tu však opět je. Pravda, není tak evidentní jako kdysi a bude vás stát trochu archeologicky nimravé práce ho odkrýt, ale je to tam, ne že ne. To jakožto čistá esence "filmovosti", která z dospělých dělá děcka, z kritiků fanoušky a z děcek filmové nadšence. Ani slabší (nikoli však slabá) Indyho čtvrtá filmová výprava ho tak v mých očích nesesadila z pozice nejoblíbenějšího hrdiny světové kinematografie. (22.05.2008)