Princ a ja

Kterak se ambiciózní dívka z amerického venkova stane dánskou královnou, o tom vypráví romantický film Princ a já. ● Pravda, romantika určitě nepatří mezi filmy, které bych se zaujetím vyhledával a tomu by mělo odpovídat mé hodnocení. Na druhou stranu, měl-li bych vybírat hodnotné filmy pouze z téhle kategorie, která pro významnou část populace tvoří hlavní zdroj televizní zábavy, postavil bych film Princ a já na jeden z nejvyšších stupínků. Princ Edward je v první části filmu správně nad věcí a ze studií či odpovědnosti modré krve si těžkou hlavu nedělá. Ovšem Paige Morganová je jiná, s hlavou plnou ideálů a životních ambicí se zdá, že jediná pro ni přípustná chemie je schována v laboratorních zkumavkách. Můj výsledný dojem ze sledování filmu zhatilo počasí: 10 minut sledování filmu - 10 minut reklamní blok na Nově - 10 minut vypnutý proud a tak stále do kolečka. Naštěstí se jednalo o mé již druhé sledování filmu po několika letech a hluchá místa jsem si mohl snáze domyslet. ║17.10.2010║ (17.10.2009)

Odporně kýčovitá a slaboduchá slátanina, která ještě navíc trpí neduhem v podobě absolutně necharismatických herců. Když už je to takhle hloupé, pak bych si představila alespoň nějaké pokoukáníčko v podobě hezounků alá Freddie Prinze Jr. pro dámy a Jennifer Love Hewitt pro pány, abych ze zabitého večera alespoň něco měla, tyto kritéria však ani Julia Stiles, ani Luke Mably nesplňují. Škoda času! (14.08.2007)

Už svým názvem film naznačuje, že by se divák měl připravit na pohádkově laděnou cestu. A daleko od pravdy není. Od zmodernizované a omlazené verze klasického schématu Cesty do Ameriky a propracovanější variace Deníku princezny sice nečekejte nic světoborného, ale při naladění se na tu správnou (pokud možno příjemně romantickou) notu je zde záruka příjemně strávených devadesáti minut. Alespoň já jsem se tak po celou dobu cítil, protože jak jinak si mám vysvětlit fakt, že na vypichování situací „tam bylo špatně to a tamhle zase ono“ nemám chuť. Rozhodně však mám chuť vypíchnout to, co bylo dobře. Nejdůležitějším, nejpůsobivějším a jednoznačně nejlepším prvkem celého filmu je bezpochyby Julia Stiles. Konečně jsem měl možnost vidět i jinde než jako členku týmu „těch zlých“ z (prozatím) obou dílů o ex-agentovi Jasonu Bourneovi. Stiles předvádí naprosto fantastický výkon, ve kterém jsem se spokojeným (a chvílemi téměř až údivným) úsměvem sledoval s jakou lehkostí hraje emoce, pilného studentíka nebo členku dvora. Princ a já je přesně ten typ filmu, který pobaví nenásilnou cestou a pak hezky pomalu vyšumí s dobrým pocitem, že neurazil. Tři hvězdičky nechápejte jako průměrné hodnocení filmu, ale jako nadprůměrné hodnocení filmu reprezentující svůj žánr. (31.07.2005)

Sice je to trochu přeslazená hollywoodská pohádka, ale díky sympatickým hercům i nenásilné formě vyprávění se na to krásně kouká, taková romantická oddychovka. Příběh je samozřejmě už po 10 minutách brutálně čitelný, nejdřív se nesnášejí, pak se milují, pak se odloučí, no a jak to asi skončí, že ? 60% (27.10.2013)

Princ a já patří bohužel mezi průměrné romantické komedie a důvodů je hned několik. Prvním je horkou jehlou ušitý scénář, který sešívá jedno klišé ke druhému, až je to kostrbaté (jeden příklad za všechny: Eddie se z floutka de facto přes noc změní v odpovědného mladíka). Dalším problémem je druhá půlka filmu, kdy režisérka bezradně přešlapuje na místě a děj se rozmělňuje. Třetím pak malá emoční náplň, kdy vás za srdce nevezmou ani scény, které by v romantické komedii měly (otřesy ohrožující „big love“). A moc to nejiskří ani mezi hlavními hrdiny: zatímco z Julie Stiles září velké charisma, její protějšek Luke Mably se na romantického hrdinu nehodí. Nesálá z něj totiž skoro nic. K tomu lepšímu, co Princ a já nabízí, tak vedle Julie Stiles patří role Eddieho sucharského sluhy (Ben Miller) a pro českého diváka i objevování miniroliček českých herců. (09.01.2006)