Hranice života

Od doby kdy pacient přišel k psychiatrovi jsem nedokázal z obrazovky odtrhnout oči. Celou dobu jsem sledoval jak se děj odvíjí, abych nakonec pochopil, že je to vše jinak než se to zdá být. Konec byl naprosto geniální a já jsem ještě dlouhou dobu přemýšlel nad tím co jsem sledoval až sem si to musel pustit znova abych opravdu pochopil. Zde je potřeba sledovat každou debatu, každou větu toho co se mezi pacientem a psychiatrem odvíjí, aby jste vlastně přišli na to kam tím autoři směřovali. Spíše 4 1/2 hvězdičky. (16.07.2006)

Veľmi vysoko oceňujem vizuálne prevedenie filmu, elegantné vtiahnutie do deja, napätie, atmosféru a celkové kúzlo, ktoré z toho všetkého srší...nejdem sa tváriť, že som ten záver úplne pochopila, ani vyvodzovať vlastné úsudky... film ma zaujal, záver možno trošku prehlušil celkový skvelý dojem z filmu, preto len 4 z 5tich. inak šupa.. (30.04.2006)

Já se přiznám - nepochopil jsem to. V ději jsem se začal ztrácet docela brzy a moje koncentrace byla rázem ta tam, tudíž následující čas pro mě byl spíše jen sledováním hýbajících se obrázků, při kterých jsem měl občas pocit, že se začínám chytat, avšak opak byl vždy pravdou. Zaujalo mě vizuální zpracování a aranžmá scén, takže moje hodnocení - 2*. Přišlo mi to jako jeden dlouhý sen - mnoho útržků, které ráno nedávají smysl a jejich logika navždy zůstala někde v propadlišti vašeho nevědomí, plném iluzí a niterních myšlenek, na nichž by se Freud vyřádil. Hranice života evidentně není snímek pro mě, jelikož mi řádně zavařil mozek. (14.10.2010)

Červený pruh, bílý pruh, prostřih na hnědý pruh, zopakování červeného pruhu, zelený a oranžový pruh paralelně, šedé pruhy prokládané černými, návrat k bílému pruhu, růžový pruh pouštěný ve smyčce, zelený pruh pomalu přecházející v šedý pruh, tři různé odstíny modrých pruhů, spojení fialového pruhu s černým, oranžový pruh nabarvený na hnědo. Pointa? Žlutý pruh. Hranice života je hloupá past na libovolně chytrého diváka a ne, neštve mě, že jsem ji v širším smyslu nepochopil (to bych překvapil sám sebe i pana scénáristu), naopak mi přišlo škodolibě zábavné sledovat, jak tvůrcům neustále "uniká nit". Zajímavé komentáře: Adrian, k212, mm13, Andreiko, LuckyStar, Triple H (11.02.2008)

No tedy - art neart, film, který si musím pustit 5 x za sebou abych se něčeho dobral není šálek mé kávy. Jistě, bylo to zajímavé, některé scény obzvlášť a hlavně hra s kamerou... ale spíše ta zabírající různé geometrické útvary jako okna, chodby, dveře.. jinými vychvalované prolínání obrazů např. skrze odraz v odlétajícím balónku se mi naopak nelíbilo... MekŘehoř hrál dobře, potěšila i nádherná Naomi (obzvláště v tom bílém Navy tričku USS Tarawa) ale prostě nevím... Po zajímavě se rozjíždějícím ději film jak vláček náhle vykolejí a pak už opravdu nevíte která kolej je která, nebo zda dokonce nejedete nohama vzhůru.. Zmatek, otázka na otázku. Snad to ještě jednou někdy dám, třeba budu v jiném intelektuálním rozpoložení. Každopádně pokud si chcete pustit oddechový thriller na sobotní večer, pusťte si raději třeba Počátek, pořád uděláte lépe a budete vědět na co koukáte. Tři obrazy. * * * (06.02.2015)