Hranice života

Forster si hraje na Lynche a postupně gradujícím dějem, zajímavou vizualizací (občas lahůdkové prostřihy mezi jednotlivými lokacemi) a ruku v ruce s narůstajícím zmatkem v divákově hlavě směřuje k vyvrcholení, k velké pointě, která vůbec nic neobjasní a nutí k mnoha výkladům. Těmi jsou: a)pointa je tak triviální, až to bolí...b)je tak sofistikovaná, že jí nikdo nechápe...c)Forster jenom diváka lacině tahá za fusekli. U mě je to za a) a k tomu podotek, že zatímco ´lynchoviny´jsou ve své bizarnosti vzrušující i po opakovaných shlédnutích, STAY je haluzí tak na jedno zkouknutí. A mimochodem, Gosling byl vynikající, Mc Gregor odvedl svůj standart a Watts je tu jen pro okrasu. (30.03.2006)

Až takhle zamotaný jsem to teda nečekal, ze začátku jsem se ještě jakž takž orientoval, ale čim víc ubíhal čas, tim víc jsem se v tom ztrácel a prakticky se mi už nesatlo abych se dostal zpátky do děje, nevim jestli jsem neco přehlíd, ale ani konec u mě nic nevyřešil a vlastně mi v tomhle filmu ještě teď nic nedává smysl. Tim koncem se to možná ještě víc zamotalo, protože mojí jedinou teorii kterou jsem měl to vyvráilo a odpověď na ten celej zamtenej příběh se ke mě bohužel taky nedostala, jestli teda vůbec nějaká je. Co se týče zpracování filmu po vizuální stránce tak tomu neni co vytknout. Film oplývá spoustu výbornejch záběrů, tady je vidět skvělá práce kameramana, některý předěly mezi scínami jsou vyřešeny opravdu originálně. U herců už to je hodnocení trošku složitější protože špatně rozhodně nehráli, ale sledovat herecký výkon jsem v tom zmatku moc nestíhal, spíš jsem se snažil pochytit co která scéna vyřeší v tom chuchvalci nezodpovězených otázek, bohužel se většinou stalo to, že se nic nevyřešilo a místo toho jsem se v tom ještě víc ztratil. Až na to, že jsem se vůbec nezorintoval v ději se mi to líbilo, doufám že až to uvidim podruhý, že to aspoň částečně pochopim (14.04.2006)

SVĚT JE JEN ILUZE…. Kamera, střih i hudba vytvářejí paranoidní atmosféru. Samozřejmě spolu s příběhem. Pohybujete se v jiném světě, nevíte KDE a KDO jste. Nechápete, tušíte, ale nejste si jistí. NIČÍM a NIKÝM. A přitom je to tak prosté. M.Forster si s námi hraje. A jde mu to moc dobře! Přijímám jeho hru a bez filozofických myšlenek jsem schopen konzumovat a bavit se na zajímavých hereckých výkonech, scénáři a hlavně netradičním zpracováním. Jde zde KONEČNĚ o něco jiného. A MOC ZAJÍMAVÉHO… (17.03.2008)

Tak neviem, pri všemožných diskusiách, ako to celé je a prečo má krátke nohavice, kto má vlaste pravdu. Mne to pripadá skôr, že hladáme vo filme viac, ako ponúka, že záverečná pointa je jasná a že je to trochu sklamanie. Forma poteší, Foster ju viackrát nezopakoval, takže sa jedná iba o formu a nie jeho vizuálny štýl. Tak zase za Naomi o hviezdičku viac, ako by dal nezaujatý objektívny divák. (28.09.2009)

Kdesi na pomezí mezi něčím, ničím a čímkoli jiným se odehrálo cosi, co se pravděpodobně ani neodehrálo a přesto se o tom kdosi rozhodl natočit film. Kvůli mně to tedy dělat nemusel, protože se přitom zcela ponořil do světa depresí, ve kterém zábava nemá žádné místo a takové filmy mi žádných z mých psychiatrů nedoporučil. Ještěže jsou všichni mrtví a já mám na dobu jejich smrti neprůstřelnou alibu, kterou mi nikdo nepotvrdí, protože se nikdy nestala. (28.12.2014)