Hranice života

Natočiť surealistický film sa musí sakra vedieť. Psychedelické scény dobré, dej celkom napínavý a spočiatku dobre zauzlovaný. Stále čakáte, ako to vlastne je a kto je v skutočnosti ten blázon. Neviete, čo je realita a čo halucinácie. Posledná tretina už ale začne trochu zaváňať nezmyslom a koniec to všetko bohužiaľ úplne zmetie. Veľká škoda. Jedná o najslabší kúsok, aký som od "majstra filmovej nálady" Marca Forstera zatiaľ videl. (04.01.2015)

(Trestuhodně opomíjený snímek od shlédnutí traileru /2005/) Naprostá paráda. Předem si musím postesknout nad všemi "tříhvězdičkovými hodnoceními", a oprávněně konstatovat, že takoví uživatelé se v příběhu bohužel ztráceli (jak většina z nich hrdinsky a smutně přiznává); tím pádem jej plně nedocení. Paradox je, že jsem v dlouhém časovém intervalu (asi od Temného rytíře) nenarazil na jiný film, který by si stoprocentní rank zasloužil více. Já tomu rozumím: když něco nepochopím, nebudu to vychvalovat do nebe...! Takže: jaká je před zřením Stay nejlepší rada? Jednodušší být nemůže: dopředu mi stačilo vědět, že Forster bude nejpíše pracovat s paralelními vesmíry, ale moc jsem na to nespoléhal. Snímek jsem prostě pustil, a snažil se moc nepodivovat na několika velkými WTF momenty - mimochodem přirovnávání k režisérovi Twin Peaks občas sedí dokonale. Doufal jsem v inteligentní konec, neboť jsem nevěřil, že režisér takového formátu si s divákem sprostě pohraje, a nakonec jej nechá tápat v hluboké temnotě (jako Lynch). A to se naštěstí opravdu nestalo. Další důležitá věc je uvědomit si, že Stay je HODNĚ sci-fi. Je to jeden z nejkrásnějších a nejlépe zpracovaných sci-fi příběhů všech dob, a možná i proto jsem se do něj tak zamiloval. Jak jinak lze číst hard science fiction povídku, než nechat se unášet komplexním textem, a ke konci spoléhat na odzbrojující pointu? A pointa je v tomto případě ne fackou, ale hned pravým hákem do dobrovolně nastavené brady. Stejně jako k těm nejlepším knihám žánru, kdy čtenář očekává, že nebude zhrzen, jsem přistupoval k tomuto revolučnímu kousku. A i když dalších kladů lze vypsat hodně a byl by z toho komentář na sto řádků (herci, kamera, režie, hudba, vizuál), tak nakonec zmíním, že film je ne nepodobný úžasné Fontáně. Já sám za sebe jsem byl velmi překvapený, šokovaný, a zadostiučiněnost se dostavila v míře, která nemá u hollywoodských majstrštyků obdoby. (13.01.2010)

Brain-mush, ktorému ubližuje najviac samotné, "doslovné" rozuzlenie v závere (SPOILER: veľmi podobné, ako mal svojho času jeden podpriemerný teenagerský thriller- horor s Elizou Dushku). Film o situácii, ktoré viaceré vierovyznania opisujú rôzne a pritom sa v niektorých črtách zhodne stretávajú. Vhodné farebné tónovanie obrazu a hypnotická, tlmene nevtieravá hudba so zaujímavými montážným viazaním sekvencií. Osobne ešte raz škoda toho záveru, ktorý síce na poli logiky spája predchádzajúce "divnosti", ale zároveň mi ničí aj ich predtým fungujúcu atmosféru iracionálna, ktoré možno srdcom pochopiť iba vlastným prežitím, a nie voyuerským sledovaním. 70% (07.03.2006)

Totálne prekvapenie. Že týto herci a práve režisér oskarového filmu Ples príšer (2001) natočia totálnu haluz, kde až do samého záveru netušíme o čo ide. Sam (Ewan McGregor) je psychiater ku ktorému príde mladý chalan Henry (Ryan Gosling) a oznámi mu, že na svoje 21 narodeniny sa presne o pol noci zastrelí. Prečo to chce urobiť, veď život dokáže byť tak krásny, ako hovorí Lila (Naomi Watts), bývalá Samova pacientka jeho terajšia veľká láska. Prečo Henry tvrdí že jeho rodičia sú mŕtvy, keď to vôbec nie je pravda. A pri Henryho slovách „Kto vie, aké je to tam na druhej strane?“ mi prebehli po chrbte zimomriavky, ako už dávno pri žiadnom horore. Jednotlivé scénky sú pospájané plynulými zábermi, aké sme už síce videli v pár filmoch no nie tak často aku tu. Prostredie filmu, hudba – zaznie tu napr. song z Animatrixu, a dialógy ktoré v istých častiach nedávajú zmysel a ani hlavné postavy ich nechápu, to všetko naznačuje že skutočnosť je iná, úplne iná (09.01.2006)

Námet je to pekný, efektne - elegantné strihy či krásny vizuál - vycibrené, no pri podobne ladenej téme mávam občas pocit, že sa s príbehom dali robiť omnoho väčšie zázraky, aj keď poctivé úmysly režiséra o interpretáciu doteraz málo prelúskaných psychických zákonitostí, sa určite cenia. Celkom nadpriemerná záležitosť s príjemnými hereckými výkonmi trojice Watts-McGregor-Gosling. (09.08.2010)