Obsahy(1)
Slávny dirigent Pierre Morhange sa vracia do Francúzska na matkin pohreb. Stretáva sa tam s bývalým spolužiakom, ktorý mu povie, že ich učiteľ hudby tiež zomrel. Učiteľov denník vráti Pierra do roku 1949. Vtedy učiteľ Clément Mathieu učil v internátnej škole, ktorej žiakmi boli problémoví chlapci, na ktorých podľa tyranského riaditeľa školy platila len prísnosť a tvrdá ruka. Clément Mathieu sa však rozhodol používať vlastné metódy a prostredníctvom hudby zmeniť osudy svojich zverencov. (STV)
(viac)Videá (4)
Recenzie (181)
Můžete tvrdit "Vždyť to je klasické klišé film. Jsou zlobiví, přijde hodný a udělá je taky hodnými, ale pak hodný musí odejít, ale oni stále zůstávají hodnými." Ano je to tak. Ale tenhle film je uplně nabitý emocemi a podobnost s Obecnou školou mi nijak nevadí. Učitel hudební výchovy Mathieu je strašně sympatický, to samé se dá říct o všech mladých hercích. Je to vlastně takové Shawnshank redemption, ale o dětech a možná (nebo spíš ne?) pro děti. Krásný zpěv se line skrze celý film a konec mne lehce dojímal k slzám. Plné hodnocení. ()
Příjemný film, který mě upřímně řečeno celkem překvapil - čekal jsem od něj daleko méně. Děj už sice všichni známe z mnoha jiných filmů, stejně jako všechny postavy, ale i tak se na to pěkně kouká. Kluci zpívají, ředitel řve, Jugnot výborně hraje... Co mě nepotěšilo byl ustřihnutý konec (který přišel jako rána z čistého nebe asi o půl hodiny dŕíve, než jsem ho čekal) a chabý scénář. I přesto se ale rozhodně jedná o film kvalitní. ()
Už v půlce projekce mi bylo jasné, že Velký sál v Thermalu čekají nadšené ovace ve stoje. Sám jsem se jich ale neúčastnil já totiž ty do detailu vypočítané dojáky, v nichž zručná ruka režiséra zakryje prázdný scénář a obalamutí většinu diváků srdceryvným, megaklišovitým příběhem, prostě a jednoduše nemusím. Aspoň jeden překvapivý moment a méně hloupých nesmyslů (ředitel je chvíli pohodář chvíli svině...). Co naplat, že je hudba fajnová, až mi z ní dvakrát přeběhl mráz po zádech, když zbytek nudí trapnou prvoplánovostí. ()
Ano, toto téma tu už bylo několikrát. Dobrosrdečný člověk snažící se porozumět složitým duším dětských výtržníků..... Slavíci v kleci nepřinášejí nic převratného, nicmécně několik moc pěkných momentů ano. Papírové vlaštovky se vzkazy "sbohem" dopadající na plešatou hlavu učitele, dětstké ručičky mávající z okna pevnosti a poslední scéna s odjezdem autobusu... Jsem ráda, že snaha o plačtivý konec byla tentokrát potlačena. ()
Jeden z mnoha filmů na téma neposlušní žáci versus učitelé, kteří se žáky snaží zaujmout a "zpacifikovat". Vím, že ve skutečnosti to nefunguje zdaleka tak ideálně jako ve filmech, přesto tyto pozitivní filmy mám rád a pokud v nich má velký význam hudba i její vnímání, zajímají mne tím spíše. V tomto případě probíhá "pacifikace" (nejenom) formou sborového zpěvu. Při castingu se opravd podařilo vybrat neskutečného hlavního dětského představitele. To je skutečně Anděl (vizuálně a pěvecky) s ďáblem v těle. A Gérard Jugnot v ústřední úloze učitele hudby je sázkou na jistotu. Tato role mu opravdu sedne perfektně - co se týče vizáže, ale hlavně jeho hereckého umění. Myslím, že speciálně u něj jsem snad na slabší herecký výkon nenarazil ani v jiných filmech. Proto mám toto hudební drama ve svém žebříčku oblíbených "srdcovek" poměrně vysoko, stejně jako např. "Opus pana Hollanda" či "Panu učiteli s láskou". ()
Galéria (43)
Zaujímavosti (11)
- Ve Francii se po uvedení filmu do kin zvýšil zájem dětí o sólový a sborový zpěv o 30%. (hippyman)
- Film debutoval na konci října v Itálii s výdělkem 131 887 eur jen v 58 kinech, přičemž se jeho celkový zisk v této zemi vyšphal na 820 tisíc eur. (imro)
- Snímek je inspirovaný filmem La Cage aux rossignols (1945), ve kterém roli Clémenta ztvárnil populární charakterový herec a scénárista Noël-Noël. (imro)
Reklama