The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (149)
Na tohle jsem se fakt celkem těšil, ale nakonec se mi to vůbec nelíbilo. Film má přes dvě hodiny, otrocky přepisuje scénu za scénou, aniž by dokázal vyvolat jakékoliv emoce či pocit epičnosti. Vlastně jednu emoci ano... nudil jsem se. Po těch 2 a čtvrt hodinách to skončí uprostřed děje, což je prasárna, ale dalo se to čekat. Ovšem doslova zabijácké je zpracování. Normální pasáže jsou nakresleny řekněme průměrně, ale jakékoliv zlo (stíny, skřeti) jsou živí, rozanimovaní herci, v kombinaci s čím dál šílenějšími filtry a barevnými paletami. Finální "epická" bitva vypadá jako banda ochotníků na plátně, přelitá těmi nejodpornějšími barvami. Je to hnusné až k zblití a vůbec nechápu jak se to může někomu líbit a psát o vytříbeném vizuálním stylu. To že Aragorn vypadá jak indián, Boromir jak viking a Gimli není trpaslík ale normální chlap je už jen hořká třešnička na dortu. Bakshiho styl se mi zoufale nelíbí, ale pokud si prznil vlastní scénáře, tak budiž, ale takhle zkurvit Pána prstenů je svatokrádež a za tu si to víc než 1* nezaslouží. ()
možné spoilery: Film je strašně zkrácený(kdo nečetl předlohu nebo neviděl filmy od PJe se asi občas musel ztrácet, místy se mezi záběry podivně mění barvy vlasů, Pipin(nebo Smíšek?) a Frodo jsou místy nerozeznatelní(Aneb světlovlasý hobit seděl na kládě vedle tmavovlasého hobita a za nic na světě jsem nemohl přijít na to, kdo je ten tmavovlasý hobit. Naštěstí po útoku pozorovatelem ve vodě, který chňapl chapadlem tmavovlasého hobita bylo řečeno, že pozorovatel zaútočil nejdříve na Froda, takže se to vyjasnilo) a Gandalfova hůl byla asi dvakrát šedá místo hnědé. Proč gandalf nosí tu hůl na koni, jako by jel pokaždé do boje? Proč žihadlo ani jednou nesvítilo, když bylo řečeno, že v přítomnosti skřetů svítí? Jaký je podle pana Bakshiho rozdíl mezi elfy a lidmi, protože mně připadali úplně stejní? Proč vypadá Boromir jako přerostlý trpaslík s krátkým vousem? Proč na sobě v bitvě nikdo nemá zbroj? Jak je možné, že Glamdringu upadla čepel po jedné ráně balrogovou zbraní? A kde potom při boji s balrogem vzal Gandalf nový meč? Proč se Nazgûlové pohybují, jako by měli chromou půlku těla? Proč má Saruman v ruce strom? Proč se skřeti v bitvě u Helmova žlebu dali na útěk před Gandalfem a asi dvaceti rohiry(jako by si nemohli přianimovat další)? Na druhou stranu se na to krásně dívá, hranimované scény jsou opravdu hezké, stejně jako rudočerný prolog. Ve filmu jde vidět pár scén(třeba schování se před Nazgûlem ke kořenům stromu pod cestou) a změn oproti předloze(vyměnění Erkenbranda Éomérem), kterými se zřejmě inspiroval PJ. ()
Vměstnat tři knihy do jediného snímku je těžký úkol a na výsledku je to znát. Velké skoky v čase, spousta vynechaných scén... Také stará animace působí v dnešní době spíš úsměvně. Ale pamatuji si, že když jsem film viděl ještě jako dítě, bavil mě a srovnání s knihami mě nijak netrápilo, protože jsem je ještě neznal. Jako kompromis tedy tři hvězdičky. ()
Pro hlubší zájemce o Pána prstenů zajímavá zkušenost, ale pokud nechcete natočit další verzi, vidět to nemusíte. Jackson se prokazatelně inspiroval a některé scény v podstatě opsal (hrdonožky, slídil, ...), ale přestože byl v naprosté většině úspěšnější, první scéna s nazgůlem je v tomto dětsky vyhlížejícím filmu děsivější. ()
Za prvné je to Pán prstenů, to vypovídá o mnohém. Proto dávám tři hvězdy, bohužel pojetí, které se mnohdy blížilo předloze více než Jacksonova verze, docela kulhalo. Animace byla rozhodně zajímavá (taková sedmdesátková), více mi vadilo pojetí postav. Hobiti vypadali jako banda školaček s věčně zfetovaným úsměvem, Aragorn vypadal jako vyžilý indián v šortkách a Boromir jako podivný Viking. Rozhodně fanouškům Tolkiena doporučuji, ale bez důkladné znalosti předlohy se jedná o estetickou sebevraždu. ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
Reklama