1984

Karikatura totalitní mašinerie, ukázka oddanosti zfanatizované a ovládané masy Velkou stranou. Během celého filmu je používán specialní jazyk či mluva " newspeak" tj. slova ze schváleného pravopisu a povoleného Stranou, natočená verze se od knižní liší minimálně, zásady, pravidla, hesla a stranické "pravdy" byly vsazeny pro jejich knižní obsáhlost pouze krátce a heslovitě, o to více je z nich cítit totalitní odpad, bezmoc a násilí. George Orwell:".....Je nemožné vybudovat civilizaci na strachu, nenávisti a krutosti. Nebyla by schopná života. Rozpadla by se. Spáchala by sebevraždu....Nějak to musí selhat. Něco vás udolá. Je to život......... (03.10.2004)

Upozornění pro alergiky – může obsahovat stopové prvky spoilerů. Kniha 1984 ovlivnila můj pohled na svět a ač je to již pár týdnů, co jsem ji četl, stále mi hnízdí v hlavě. K její filmové adaptaci jsem přistupoval obezřetně, přesvědčen o nemožnosti přetransformovat ponurost knižní v ponurost filmovou. Michael Radford uspěl tak na půl. Unavené lidské tváře bez známky chuti do života. Pouze chabé fyzické schránky zakryté ošoupanými kombinézami a žijící z nenávisti a ginu břečkovité chuti. Ze stroze zařízených „kanceláří“ odcházejí do polorozpadlých paneláků – chladných, šedivých, jenom ledva vhodných pro plnohodnotný život… Vzhled Oceánie je odrazující, budí dojem místa, kde přežívá jen pár posledních trosek. Jenže ony jsou jich milióny. Rozsah území, nad kterým bdí Velký bratr není z filmu dobře zjevný. Stejně jako struktura zdejší totalitní společnosti (Ti nahoře, Ti uprostřed, Ti dole). Ona vlastně hned první scéna kráčí vstříc hlavně divákům znalým předlohy. Výhradně oni a lidé, jež zažili totalitu na vlastní kůži, v plném rozsahu docení její děsivost. Ale následující minuty, ač maximálně věrné Orwellovu románu, se již s takovou razancí nedokázaly zažrat pod mou kůži. Jistě to není vina skvělých hereckých výkonů (Richard Burton budí hrůzu, aniž by jedinkrát zvýšil hlas), spíše bylo všechno příliš komorní, subtilní a děsivé teprve při zpětné vzpomínce na konkrétní pasáž knihy. Radford nenadužívá přímých citací z knihy (příp. Knihy ), což by se u podobné předlohy nabízelo, ale zároveň ani v těch nejvyhrocenějších momentech (zatčení) nedosahuje její působivosti. Nemluvě o zvláštním finále, kdy mi nebylo jasné, má-li věta „Miluji tě“ pronesená zády k podobizně Velkého bratra značit jiskřičku naděje, či (stejně jako v knize) Smithovo pokořené lidství. 1984 není špatný film, pouze adaptuje příliš dobrou knihu a z tohoto hlediska sice nevítězí na plné čáře, přesto z boje odchází se vztyčenou hlavou. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Anderas, _-0-_ (30.04.2009)

Radfordovu příliš nedomrlou adaptaci jedné z největších klasik světové literatury je možno považovat - aniž bych se vědomě uchyloval k technice doublethinku - za vyloženě průměrný film hned ze tří důvodů. Primo: Je tím horší, čím více si divák znalý nepřekonatelné Orwellovy předlohy hýčká jejích myšlenkových i literárních kvalit (fakt, že 1984 je "pouze" jakousi temnější variací na Zamjatinovo My ponecháme u ledu), protože za a) její ideová i atmosférická košatost je ve filmu očesána na bolestně konformní dřeň a za b) úroveň vizuálního vyjadřování Malého bratra Radforda spadá do kolonky průměru v odstínu totalitního betonu, i když má po ruce talent slovutného R. Deakinse. Secundo: První bod je natolik transparentní skutečností, že ji nemohou přejít ani náležitě poučení jedinci, kteří už dávno počítají s diferencí mezi filmovými a literárními výrazovými zákonitostmi a specifiky a nestavějí jedno médium nad druhé podle vzorečků naivní předpojatosti. Konečně nemístně subjektivní Tertius: I když je vůči knize docela frekventovaně doslovný, přesto je, což je zdaleka to nejsmutnější, "orwellovský" asi jako interní poměry v obchodním řetězci Tesco. Pročež suma sumárově pravím, že nevědomost je v případě (dystopické) filmové podoby 1984 opravdu... síla. // Dodatek: Neobratně maskovaná výprava nuznějšího charakteru k lepšímu dojmu také nepřispívá. 2,5* (18.05.2009)

Převod respektující knihu - bylo by trestuhodné se do takového projektu pouštět a předlohu nerespektovat. Vize ideálního státu, jak si jej kdy představovali a představují všichni totalitní vládci, dovedená do jejich opitma. Pocta patří zejména režisérovi a veliká úklona pak hereckému výkonu Johna Hurta. (29.11.2009)

Natočeno podle románu G.Orwella, prvně vydaného v rove 1949..... Napsat něco o filmu, který je označován jako nejvěrnější adaptace jednoho z nejzásadnějších literárních děl 20. století, je vlastně jako okomentovat knihu. Nemám co vytknout a jelikož vím, co názvy jako totalita, nesvoboda, ideozločin znamenají, nemohu jinak. 2 + 2 je prostě 5*. JEDINĚ UKÁZNĚNÁ MYSL DOKÁŽE VIDĚT REALITU… PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** Víte že? Film vznikl v roce 1984? Že v roce 1984 zemřel herec R.Burton a zde odehrál svoji poslední roli? Že firma Apple investovala přes milion US$ do reklamy na nový počítač, která byla ve stylu tohoto filmu? (26.03.2010)