1984

Ocitáme se v jednom z nejpůsobivějších světů, které kdy jaký spisovatel napsal. Jako každé ráno v Oceánii patří naše první myšlenka na něho, na ideál lidství, téměř nadpozemského vůdce, železný charakter a morální kompas v časech zlých i dobrých, na Velkého bratra. Společnost je rozdělená do tří tříd, přičemž první je elita, běžní členové strany a nakonec proletariát. Oceánie se nachází v totalitním režimu, jehož železnou pěstí je silná propaganda, indoktrinace a přísná cenzura. Hlavní postava, Winston patří do skupiny druhé, má pouze mlhavé vzpomínky na minulost, nepříliš bystrý intelekt a není obdařen krásou ani vtipem. Zcela průměrný člen standardního člena strany, který ráno vstane a odejde do práce. Očima bloudí po místnosti a na lidech si všímá těch nejpovrchnějších a nejobyčejnějších nedostatků. Dokud nepotká Julii. Julie se jeví jako zapálená mladá žena, jejíchž životním cílem je činit dobro pro svou zemi a Velkého bratra, dokud mu do ruky nevtiskne lístek s oznámením "Miluji tě". Zde začíná náš příběh. Julie ve skutečnosti netuší, co znamená "milovat". Její mladá duše ale lásku potřebuje, potřebuje emoce ve světě, kde emoce v podstatě neexistují. Naši dva hrdinové se tak ocitnou ve smyčce, ze které již nejde uniknout. Každé hezké místo, každé hezké slovo je pouze kulisou, kterou připravil sám režim Oceánie. Nakonec se stanou kulisou režimu i oni samotni. Nejdříve jim ale režim sebere úplně všechno, především pak svobodnou vůli, která byla ukrytá někde hluboko uvnitř. Závěr snímku (ostatně i knihy) je mimořádně skvělý. Winston se v podstatě od samého začátku točí v kruhu vlastní nejistoty a zbabělosti, což vyvrcholí tím, že jeho cit, láska i vše, co si o sobě myslel jsou pouhou pózou a přetvářkou před sebou samotným. Kdežto Julie, ta, která byla nečinná ve vzpouře a flegmatická vůči světu, v němž žije zůstala věrná svému srdci. Navzdory tomu, že oba čekal osud stejný, Julie se sebou mohla po zbytek svého života žít. Winston zůstal tou prázdnou skořápkou, zlomeným člověkem, který věří tomu, že 2+2 jsou 3...přesně tak, jak tomu režim chtěl. Jsem obrovský fanoušek Orwella, tudíž snímek pro mne byl tím, čím pro alkoholika čistý líh (dobře, vodka třeba), herecké výkony výborné a Annie Lennox byla přesně tou Julií, kterou jsem si vytvořila ve své hlavě. (31.07.2024)

Mám rád Orwella, mám rád Johna Hurta. 1984 je totálně depresivní totalitní vize světa, ovládaného "velkým bratrem" prostřednictvím "všudepřítomných obrazovek". Psychologie hrdiny Winstona Smithe přechází od konformismu až ke vzpouře, která byla potlačena brutálně a totálně. Roztřepená troska nad partií šachu... Výborná podívaná. (13.03.2005)

Dech beroucí, sofistikované, deprimující memento. Lze jen doporučit. (24.06.2005)

Pro mě asi jedno z nejlepších filmových zpracování knižní předlohy. Málokdy se mi stane, že nálada a obrazy vytvořené při čtení knihy se shodují s filmovou verzí - možná proto mě film tolik vtáhl do sebe. Že určité pasáže chybí mi vůbec nevadilo, protože jsem knihu četl a podvědomě jsem je měl v hlavě, nehledě na to, že do dvou hodin se ani víc vtěsnat nemohlo, bylo by to asi na úkor působivosti (která je zde podpořena výbornou hudbou), učitě má film ale potenciál přesvědčit diváka neznalého předlohy, aby si knihu přečetl. Kdyby byl film natočen v dnešní době, asi bych očekával např. jako bonus na DVD podrobnější vysvětlení politického a válečného stavu tří velmocí, ale kdoví, jak by to dopadlo s verzí roku 2005 ( třeba taková americká akční verze, to raději asi ne). (17.07.2005)

Dvě a dvě jsou čtyři, někdy je to ale pět a občas i tři, ale dost často to bývá vše najednou. Mnozí tvrdí, že nejslavnější Orwellův román je nezfilmovatelný. Já se bohužel zatím ještě k předloze nedostal, tudíž hluboký zážitek, který ve mně film zanechal mohu porovnat leda s Lukasovým THX. Jedná se o nadčasové dílo, které svou syrovostí, depresivností a komorností přímo uhrane. Rozjezd tedy nebyl nic moc, ovšem druhá polovina filmu umocněná fascinující scénou s krysami, při které mi vlasy stály hrůzou, stojí za to, podobně jako závěrečná pointa. Vše je podtrženo skvělými hereckými výkony v čele s Johnem Hutem. Na závěr snad jen malé konstatování: Odloupnete-li tuhou slupku dnešního rádoby demokratického světa, dostanete se ke stejně zkaženému jádru, které Vám nabízí Orwell ve své vizi. Nemůžu jinak! 100% (02.09.2006)

Husté. (02.11.2006)

Oproti knihe slabota, ako samostatný film to proste nefunguje. (13.10.2007)

Skvělý doplněk ke knize - výborní herci, nadčasová hudba, strhující atmosféra. (17.11.2007)

Velice povedené, ale film by neměl tak automaticky počítat se znalostí knižního originálu. Uznávám že je to vynikající snímek, ale prostě když takovéhle hezké zpracování, tak se vším všudy. Takto je snímek pouze pro "pokročilé", přitom mohl klidně čtyřhodinovou stopáž a nic by se nestalo...naopak bych ho směle zařadil po bok Tarkovského tvorby...Ale což, dávám poctivých 85% (02.01.2009)

[Literární předloha: George Orwell - 1984] Depresivnější než kniha. (16.06.2009)

Předloha zůstala nepřekonána, většinu pro mě stěžejních okamžiků z knihy jsem tu neviděl, ale čím si mě tenhle film získal, byla atmosféra, kterým na mě dýchl. Ta byla opravdu depresivní a totální manipulace byla opravdu totální se vším všudy… až jsem si vzpomněl na poslední baštu podobného totalitního systému v Severní Korei. Ti lidé bez informací zvenku nemají žádnou šanci. (01.07.2009)

2+2= ? (02.10.2009)

Nejlepší zpracování knihy jaké jsem doposud viděla, závěr trochu zklamal. 4,5* (04.08.2010)

Knihu 1984 sem četl mnohokrát. Líbila se mi atmosféra, která je zde vykreslena a nutno říct, že se totéž podařilo přenést i do filmu. Vykreslení rozpadajícího se světa, lidí žijících v neustálém strachu, bídě, špíně, neustálého špiclování, bez možnosti projevit individualitu, to vše zde funguje. Obávám se ale, že pokud bych knihu nečetl, docela bych se ztrácel a řadu scén bych nechápal. (31.10.2010)

Velmi dobre zachytena pochmurna atmosfera knihy. Samozrejme vsetko sa neda vo filme zobrazit, hlavne pocity hlavnych postav a ich myslenie, ale Radford odviedol dobru pracu. Nepochopil som koniec filmovej podoby oproti knihe. Tym sa pre mna dost velka cast myslienky vynechala, ktora mi vyrazila dych. John Hurt v roli najprv odporcu, potom zufalca, dobre rezonoval medzi divakom a reziserom. :) Tahsie stravitelna depresivna "balada". Celkovo 8/10 (23.02.2011)

Myšlenka zajímavá, ale celkové pojetí nic moc. Skoro celou dobu jsem se nudil. Přisuzuji to faktu, že tohle není můj šálek čaje . Svět byl vybarven opravdu těmi nejtemnějšími barvami, ale zas jako takový sci-fi mi to moc nepřišlo. 40 % (23.05.2011)

Film podle jedné z mých nejoblíbenějších knih ani nemohl dopadnout lépe.Nevydal se po slepé uličce bezvýhradného opisování knihy,ale našel si vlastní cestu,přitom se mu atmosféru předlohy podařilo nasát výjimečně.Bezvýhradná srdcovka. (06.10.2011)

Oh, my god! (07.02.2012)

Není nad knižní předlohu, proto 60%. (19.07.2012)

Kniha je parádní, ještě několik dní po dočtení mi ležela v hlavě. Podívat se na tento film bez znalosti knihy je naprostá hloupost. Filmu se podařilo pár skvělých momentů, ale opět, bez znalosti knižní předlohy jen těžko to může někdo docenit a hlavně pochopit. Ve filmu mi jednoznačně chyběl ten děs, ta atmosféra, ta síla Strany. Ale i napětí... (13.09.2012)