Je tu ještě zítřek
C'è ancora domani
There's Still Tomorrow
There's Still Tomorrow
Réžia:
Paola CortellesiKamera:
Davide LeoneHudba:
Lele MarchitelliHrajú:
Paola Cortellesi, Valerio Mastandrea, Romana Maggiora Vergano, Emanuela Fanelli, Giorgio Colangeli, Vinicio Marchioni, Francesco Centorame (viac)Obsahy(1)
Delia je manželka násilníckeho Ivana a matka troch detí. Manželka a matka. Toto sú role, ktoré ju definujú, a Delii to stačí. Je druhá polovica 40. rokov, a Rím, kde žije Delia so svojou rodinou, je zmietaný medzi dvoma pólmi – na jednej strane bieda, ktorá tu zostala po práve skončenej vojne, na druhej nový vietor prichádzajúcej liberalizácie. Celá rodina je nadšená z blížiacich sa zásnub ich milovanej najstaršej dcéry Marcelly, ktorá dúfa, že sa rýchlo vydá za dobrého chlapca z buržoáznej triedy Giulia, a konečne sa zbaví svojej trápnej rodiny. Delia nechce nič viac, ako má, prijíma svoj osud tak, ako jej bol daný, a jediné, po čom túži, je dobré manželstvo pre svoju dcéru. Ale príchod tajomného listu jej dodá odvahu zahodiť vopred určené plány a predstaviť si lepšiu budúcnosť nielen pre Marcellu, ale aj pre seba a iné ženy. (Filmtopia)
(viac)Videá (8)
Recenzie (9)
Krásne kino. Odporúčam na tento film ísť úplne nepripravený, o to väčší zásah do duše divák dostane. Premýšľam, kedy ma takto film v kine naposledy dostal, podobný pocit som mal pri Quo vadis, Aida? (2020), ale to je iná téma. A tie paralely so súčasnosťou, ktoré film opisuje, sú vystihnuté dokonale. Som rád, že som sa prehovoril zájsť po práci do kina, bol som nesmierne spokojný. ()
Dramaticko-(ne)úsmevná sonda do postavenia žien v spoločnosti v minulosti, so stále (žiaľ) nadčasovými, resp. aktuálnymi motívmi, zahalená do kvázi artového hábu, podaná hravým štýlom, ktorý sa vzťahuje nielen na použité výrazové prostriedky (hudba) ale aj samotný príbeh, resp. pointu, kde ide o prekvapivú hru s diváckym očakávaním. ()
Nesporne ide o výbornú filmárčinu s prekvapivými momentami a zaujímavou hudobnou vsuvkou, avšak osobne som sa neubránil občasnej nude. Miestami to bolo sarkasticky vtipné, ale len minimálne. Skôr ide o depresívne smutnú sociálnu drámu. Samotný záver filmu ma prekvapil. Očakával som úplne čosi iné, niečo s ušatým automechanikom. Nad tri hviezdičky sa bohužial nedostanem i napriek tomu, že som cítil skutočný cit a emocie vložené samotnou autorkou do filmu. ()
Snímek Je tu ještě zítřek je ideálním materiálem, trpíte-li jako já touhou vidět v kině v zahraničí film - ale pozor - v jazyce, který neovládáte. Zadařilo se mi hned x2 - originální znění v italštině s žabožroutskými titulky. Poštěstí-li se vám někdy obdobná situace, neohroženě jděte do toho. Neb italština - přesněji řečeno italský projev - je se vší svojí intenzivní nonverbalitou tak návodnou záležitostí, že nebudete ztraceni, i když běžně i u pizzy pollo googlíte, čím že to bude obložená. Vzhledem k výše přiznanému nemůžu vychválit dialogy, nemůžu říct, že tam padaly super vtipy a že při vážných hovorech mě úderná volba slov špendlila k sedadlu. To jednoduše nevím. ALE můžu s čistým svědomím říct, že přesto jsem se zasmála, přesto jsem byla napjatá, přesto jsem hlavní hrdince fandila. Delia AKA Paola AKA ta, co má po výrazovém tanci modřiny, si mě bez větších škobrtnutí vedla za ruku k cíli, ač slova mi chyběla na to, abych předem věděla, co v něm na nás čeká (a nebo to byl záměr a nevěděl to nikdo v sále, včetně Giacoma a Jacquese?!). A hele - tipovala jsem něco jiného. A hele - přesto nebyl wow efekt o nic menší! Hvězdičku odmazávám za některé pro mě nedobře využité/vyhrané vedlejší postavy. Jinak jsem spoko. P.S. Kdo v Paole nevidí starší verzi Terezy Dočkalové, zaslouží si zakopnout s tácem plným zákusků. ()
Film, na který je lepší jít absolutně nepřipraven. Ten konec a hra s divákem je absolutně geniální. Rozhodně jeden z nejlepších italských filmů, který kdy vznikl. Tržby v Itálii to dokazují. Paola Cortellesi je před kamerou i za kamerou famózní. Ta kombinace černobílého obrazu a děje z 40. let se současnou hudbou byla neskutečně osvěžující. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (8)
- Dne 23. listopadu 2023 byl film promítán v italském sále senátu republiky z iniciativy prezidenta Ignazia La Russa u příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách. Po této události však část tisku kritizovala slabou účast poslanců a ministrů v sále a také nepřítomnost premiérky Giorgie Meloni. (classic)
- Film produkovali Mario Gianani a Lorenzo Gangarossa pro společnosti Wildside a Vision Distribution. Exteriérové natáčení filmu probíhalo v římské čtvrti Testaccio, zatímco interiérové lokace se natáčely ve studiích Cinecittà. Režisérka se sama účastnila konkurzů a snažila se, aby se začínající herci stali součástí jejího nápadu již od prvních okamžiků fáze natáčení. (classic)
- Film byl kasovně úspěšný a italská i zahraniční kritika jej chválila za režii a herecké výkony herců, stejně jako za řešená témata týkající se patriarchální kultury, genderového násilí a práv žen. (classic)
Súvisiace novinky
XI. ročník MittelCinemaFest
V Praze se opět zvedá opona MittelCinemaFestu, středoevropského festivalu současné italské kinematografie, který se v České republice koná již pojedenácté a jehož projekce probíhají od 30. listopadu… (viac)
Reklama