Je tu ještě zítřek
C'è ancora domani
There's Still Tomorrow
There's Still Tomorrow
Réžia:
Paola CortellesiKamera:
Davide LeoneHudba:
Lele MarchitelliHrajú:
Paola Cortellesi, Valerio Mastandrea, Romana Maggiora Vergano, Emanuela Fanelli, Giorgio Colangeli, Vinicio Marchioni, Francesco Centorame (viac)Obsahy(1)
Delia je manželka násilníckeho Ivana a matka troch detí. Manželka a matka. Toto sú role, ktoré ju definujú, a Delii to stačí. Je druhá polovica 40. rokov, a Rím, kde žije Delia so svojou rodinou, je zmietaný medzi dvoma pólmi – na jednej strane bieda, ktorá tu zostala po práve skončenej vojne, na druhej nový vietor prichádzajúcej liberalizácie. Celá rodina je nadšená z blížiacich sa zásnub ich milovanej najstaršej dcéry Marcelly, ktorá dúfa, že sa rýchlo vydá za dobrého chlapca z buržoáznej triedy Giulia, a konečne sa zbaví svojej trápnej rodiny. Delia nechce nič viac, ako má, prijíma svoj osud tak, ako jej bol daný, a jediné, po čom túži, je dobré manželstvo pre svoju dcéru. Ale príchod tajomného listu jej dodá odvahu zahodiť vopred určené plány a predstaviť si lepšiu budúcnosť nielen pre Marcellu, ale aj pre seba a iné ženy. (Filmtopia)
(viac)Videá (8)
Recenzie (9)
Krásne kino. Odporúčam na tento film ísť úplne nepripravený, o to väčší zásah do duše divák dostane. Premýšľam, kedy ma takto film v kine naposledy dostal, podobný pocit som mal pri Quo vadis, Aida? (2020), ale to je iná téma. A tie paralely so súčasnosťou, ktoré film opisuje, sú vystihnuté dokonale. Som rád, že som sa prehovoril zájsť po práci do kina, bol som nesmierne spokojný. ()
Jako by se ve 40. letech mezi tvůrci fenoménu zvaného neorealismus objevila režisérka, která podobně pronikavě zachytila poměry zdecimované poválečné Itálie, jen se svěžím uplatněním praktického a emancipovaného ženského pohledu. Paola Cortellesi ve svém debutu i magnaniovsky živelném ztvárnění hlavní role takřka dokonale dosahuje této iluze a nabízí úchvatnou poctu mojí srdcové kapitole filmové historie. Její suverénní pohyb mezi veristickým zachycením dobových reálií, humornou vyřídilkou a bezprostředně rezonujícími emocemi (vyjadřovanými i skrze organicky zapojené hudební vložky) je zkrátka odzbrojující. Úděl žen, které se musely na troskách poraženého režimu pořádně ohánět a přitom našly prostor, aby umocňovaly vlastní hlas ve společnosti, nemohl dospět ke krásnějšímu a upřímnějšímu smeknutí pomyslného klobouku. Amsterdam, půvabné kino Rialto. ()
Film, na který je lepší jít absolutně nepřipraven. Ten konec a hra s divákem je absolutně geniální. Rozhodně jeden z nejlepších italských filmů, který kdy vznikl. Tržby v Itálii to dokazují. Paola Cortellesi je před kamerou i za kamerou famózní. Ta kombinace černobílého obrazu a děje z 40. let se současnou hudbou byla neskutečně osvěžující. ()
Dramaticko-(ne)úsmevná sonda do postavenia žien v spoločnosti v minulosti, so stále (žiaľ) nadčasovými, resp. aktuálnymi motívmi, zahalená do kvázi artového hábu, podaná hravým štýlom, ktorý sa vzťahuje nielen na použité výrazové prostriedky (hudba) ale aj samotný príbeh, resp. pointu, kde ide o prekvapivú hru s diváckym očakávaním. ()
Nesporne ide o výbornú filmárčinu s prekvapivými momentami a zaujímavou hudobnou vsuvkou, avšak osobne som sa neubránil občasnej nude. Miestami to bolo sarkasticky vtipné, ale len minimálne. Skôr ide o depresívne smutnú sociálnu drámu. Samotný záver filmu ma prekvapil. Očakával som úplne čosi iné, niečo s ušatým automechanikom. Nad tri hviezdičky sa bohužial nedostanem i napriek tomu, že som cítil skutočný cit a emocie vložené samotnou autorkou do filmu. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (8)
- 22. listopadu 2023 byl film promítán v přímém přenosu pro více než 56 000 studentů z 365 středních škol během akce v římském kině Cinema Moderno, které se zúčastnily Paola Cortellesi, Emanuela Fanelli (Marisa) a Romana Maggiora Vergano (Marcella). (classic)
- Film je celý natočen v černobílém provedení, což Paolu Cortellesi vedlo jednak k poctě italským neorealistickým filmům z období po druhé světové válce, jednak k tomu, že si takto představovala vzpomínky svých babiček. Kromě toho bylo v prvních osmi minutách filmu použito kamery s poměrem stran 4:3, což je další pocta tehdejším filmům. (classic)
- Film byl kasovně úspěšný a italská i zahraniční kritika jej chválila za režii a herecké výkony herců, stejně jako za řešená témata týkající se patriarchální kultury, genderového násilí a práv žen. (classic)
Súvisiace novinky
XI. ročník MittelCinemaFest
V Praze se opět zvedá opona MittelCinemaFestu, středoevropského festivalu současné italské kinematografie, který se v České republice koná již pojedenácté a jehož projekce probíhají od 30. listopadu… (viac)
Reklama