Mandžuský kandidát

Další z filmů, který jsem chtěla vidět jen kvůli Meryl Streep. A přiznám se, že pokud by tu nehrála, o film ani nezavadím. I když dneska jsou politické filmy moderní, tohle mě nikdy moc nezaujalo. Při sledování jsem se sice nenudila, z filmu vycházely čím dál tím více překvapivější scény a momenty, Meryl byla opět skvělá, ale... Prostě jsem čekala více. Tohle nenadchne, nestrhne vás to. Rutinní. (19.06.2013)

Pokud se oprostím od výrazně jiné (a nepřekvapivě mnohem lepší) předlohy, tak zůstává dobře zahraný solidní thriller s několika nelogičnostmi. Co to ovšem ve výsledku pohřbívá zdaleka nejvíce, je pokus o aktualizaci na současnou politickou situaci. Tento krok se totiž hrubě nevyvedl a postrádá to "naléhavost" originálu. (07.02.2005)

Manchurianský kandidát je remakem Mandžuského kandidáta, který vznikl na motivy knižního thrilleru Richarda Condona. A remake je to se vším všudy. Děj byl z padesátých let přesunut do současnosti, válku v Koreji vystřídala válka v Zálivu. Tím však změny nekončí, počet a význam knižních postav byl značně poupraven (zcela zmizel Johny Iselin, větší roli dostala Eugene a hlavně major Ben Marco) a praktiky používané při vymývání mozků jsou vylíčeny o něco detailněji, což Kandidáta posouvá na hranici sci-fi. Bizarní momenty jako „vykusování mikročipu ze zad“ ubírají příběhu na přesvědčivosti a kdybychom stejně jako v knize nevěděli, jak přesně k „vymytí“ došlo, ničemu by to neuškodilo, spíš naopak. Navíc jsem se nemohl zbavit dojmu, že tento Kandidát je mnohem komplikovanější než ten knižní. I se znalostí knihy a s plným soustředěním jsem se občas ztrácel. Vyprávění z pohledu Marca, v podstatě jediné kladné postavy, nutí tvůrce soustředit veškeré dějové linie na jeho osobu, proto přebírá většinu aktivity na vlastní bedra a právě skrze něj se dovídáme, vo co vlastně go. Denzel Washington je dobrý herec, ale pomalu se začíná utápět v šablonovitých rolích super kladných hrdinů, kteří vždy spasí svět. Z tohoto hlediska je zajímavější postava Raymonda Shawa, který je zde sice více záporákem než obětí, ale kožený ksicht Lieva Schreibera mu sedne dokonale. Nejvíce mě zklamalo zredukování významu role Raymondovy matky, Meryl Streepová dokázala těch pár scén prozářit svým obrovským charismatem, ale její podíl na celém spiknutí nějak zaniká pod vším tím řešením postválečného traumatu a ovlivňováním cizích neuronů. Při četbě knihy mi táž postava připadala jako ta největší mrcha pod sluncem, které jsem přál, aby zhynula v hrozných mukách, zde mi vlastně bylo jedno, jak dopadne. Jasně lze vysledovat značné vyměknutí oproti předloze (napsané na konci 50. let), úplně chybí heroin i sex a incestní milostná scéna je střihnuta příliš brzy na to, abychom si uvědomili její význam. Kandidát má několik slušně zrežírovaných scén, většina z nich je však naakumulována do posledních cca třiceti minut, kdy všechno nádherně graduje a právě za ně dávám slušné tři hvězdičky. Při přímém střetu s kvalitami knihy, která se zmohla na mnohem ostřejší politickou satiru, by Manchurian vyšel jako poražený. Přesněji by byl k zemi tvrdě knokautován hned v první kole. 70% Zajímavé komentáře: tron, Aiax (07.04.2007)

Není zřejmě náhodou, že remake Manchurianského kandidáta vznikl v době, kdy válka USA proti terorismu byla velmi žhavým a aktuálním tématem. Vzpomínáte na debaty ohledně zákonů, které měly vést ke zvýšení bezpečnosti, ale zároveň v sobě (pravděpodobně) nesly riziko zneužití a ztráty soukromí obyčejných občanů? Následují SPOILERY. V Manchurianském kandidátu je ztráta soukromí absolutní, vláda nad vlastní myslí, nad svými činy, v něm může být ukradena. Je ukradena. Proklamovaným účelem je bezpečnost a prosperita té veliké země, přičemž matce kandidáta Shawa její touhu po zářivé budoucnosti nevěříte ani chvíli. Je nad slunce jasné, v kom tento film spatřuje zlo. Já osobně bych byl raději, kdyby kritizoval a varoval spíše jen před něčím (a on před něčím samozřejmě varuje), než před někým. To mu sice dodává autentičnosti a u některých diváků i na naléhavosti, obírá ho však o možnou nadčasovost. Navíc se zbytečně okrádá o přízeň fandů Bushe (těch však v Evropě moc není), ač i oni by ze sdělení něco mohli mít. Přestože film svým ideovým bratrům, Orwellovu 1984, Huxleyho Konci Civilizace, Zamjatinovu My či Kallocainu Karin Boyeové v mých očích úplně nestačí, z dohledu je rozhodně neztrácí. Silné ***. (26.08.2008)

Musím priznať, že som mal problém udržať si oči po celý čas otvorené. Celý dej filmu a jeho tempo ma neskutočne úspešne uspávali. Čím ďalej, tým viac nadobúdam dojem, že Denzel je len obyčajný priemerný herec. Prvých 15 minút - totálny prepadák, neskôr sa príbeh posunul do zaujímavejších fáz, ale nenastala chvíľa, ktorá by film zachránila od totálnej nudy ... (03.10.2006)