Francúzova milenka

Mám doma i knihu, ale důkladně jsem ji nikdy nepročetl. Film jsem viděl několikrát, a je to asi jediný film, kde se mi dost líbila pro mě do té doby nepříliš známá herečka Meryl Streep. Obě linie filmu mi přišly zajímavé. Současnost (konec 80. let, ale klidně by to mohl být i rok 2.010) a příběh lidí, co hrají v příběhu z Viktoriánské éry (1840 - 1903). Pro Jeremy Irons to byla první velká herecká příležitost, do té doby byl znám z divadelních prken Londýnských divadel. A především jde asi o nejlepší film, který natočil Karel Reisz, dítě, které patří mezi sirotky, které ze spárů nacistických hrdlořezů vyvezl z Prahy do Londýna "podnikatelem zaplacený vlak", jinak by jejich životy skočily patrně v koncentráku. Díky této náhodě, mohl později třeba K.Reizse natočit film, který by jinak nevznikl. Napadá mě ona známá myšlenka, kolik batolat a dětí v historii zemřelo a přitom mohlo obohatit kulturné život náš všech. Vždy mi pak naskočí otázka - o čem tedy vlastně lidský život je? Proč? Jiným je umožněno udělat a prožít to, co je dalším odepřeno. Tím se vše relativizuje. (06.09.2010)

Hříšná, stará pověst z říše legend. Větrná žena "Viktorka" a její věrný, s železnou vůlí, kavalír. Složitá báseň lásky, uložená v srdcích, prostupuje staletími, údolím. Přehrát, nepřetrhat. Představitelé - klenotníci citu, citu hodin bez ručiček, přednostně, v zákulisí, za bouře, v zátiší, u něho stolují. (05.02.2019)

Mám veľmi rád filmy z viktoriánskeho obdobia, ale tento mi teda nezapasoval. Nepáčilo sa mi to hneď z viacerých dôvodov. Predovšetkým vzhľadom na pointu mi použitie dvoch časových línií vo filme prišlo dosť nevyrovnané - tej súčasnej tam bolo omnoho menej ako tej historickej. Chápem, že autor chcel príbeh uzavrieť dvomi alternatívnymi koncami (jeden šťastný, druhý nešťastný), ale míňalo sa to účinkom a tento časový prepletenec pôsobil skôr rušivo. Čo sa týka samotnej dejovej linky, bolo to dobre napísané, len to spracovanie mi prišlo mdlé a nezáživné. Buď to chcelo rýchlejšie tempo, alebo bolo treba dramatickú hĺbku okolo hlavnej hrdinky ešte viac prehĺbiť. Jediné pozitíva vidím v peknej výprave, kostýmoch, miestami príjemne ponurej atmosfére a výbornom výkone Meryl Streep, ktorá film ako celok trochu potiahla. Slabší priemer. 55/100 (09.03.2017)

Jako ano, musím uznat, že s tou červenou knihovnou se Karel Reisz (zdravíme do Ostravy) popral, jak nejlépe mohl a ozvláštnění pomocí filmu ve filmu tomu krapet pomohlo, ale málo platné, pořád je to jen historka o pitomci, který se zamiloval do nějaké ženy, bo mu připadala tak nějak strašně tajemná, na jedné straně, a o pitomci, který je ochoten se vykašlat na svou rodinu a dcerku kvůli nějaké americké hérečce. Jako být tam aspoň něco navíc, neřeknu ani popel, ale tohle je slabý odvar a stý výluh všech těch Jane Austenových a Bronteových a dalších romantiček puritánského období Anglie, až bolí. Jedinou životnou a zajímavou postavou je tady ten sluha, ostatní se chovají jako loutky, bez jakékoliv, ale jakékoliv hlubší psychologie postavy, včetně té tajemné, netajemné Sáry. (19.09.2022)

Když jsou pod filmem hesla jako "světoznámé, pět Oscarů, podle bestselleru, viktoriánská Anglie, záhadná žena, biolog a láska", je mně víc než jasné, že bude jen otázkou času, kdy poprvé zívnu, kdy se poprvé zvednu z gauče, abych si šel do kuchyně pro sušenku a kdy začnu na televizi koukat už jen proto, abych si o něco opřel zrak. Nevím, jak to dělám, ale fakt se moc často nepletu... (30.12.2014)