Francúzova milenka

Francouzova milenka je vizuálně působivým dílem, v němž se rozrostla puritánsky morální hysterie anglických společenských zvyků 19. století, byť často zrcadlí dobu vzniku filmu a její problémy, a sžírá se afektem. Prostředí je vymodelováno se ctí, vnitřní světy trpí vyprahlostí a rozporuplnou přesvědčivostí, představa je postavena na efektu, neboť s ním má nejlepší šanci na úspěch. Moderní doba sice nahrazuje rozmanitá zakončení románové předlohy Johna Fowlese, ale ve své podstatě jde o stereotyp a akty přílišného podlehnutí herecké úloze i vymanění se z ní. Karel Reisz nafilmoval své nejznámější dílo díky ovacím za herecké hvězdy. Největší hvězdou filmu je Sarah Woodruff, aneb filmová herečka Anna (snad příliš afektovaná Meryl Streep), vychovatelka a společnice s tvrdohlavým odhodláním po odlišnosti i za tu cenu destrukce. Inu hledání sebe samotné často bývá nekompromisní a vychutnává si svou vlastní výlučnou pozici za každou cenu. Maloměšťácký odsudek je ideálním začátkem k tvůrčí činnosti. Druhou hvězdou filmu je Charles Henry Smithson, aneb filmový herec Mike (o něco přesvědčivější Jeremy Irons), paleontolog s romanticky idealistickými sklony. Přesto sám nedokáže překročit morální aspekty společnosti poloviny 19. století a zmateně tone u bušení srdce v prostředí puritánské cudnosti. Výraznější postavou je zde Sam (zajímavý Hilton McRae), osobní Charlesův sluha s vlastním přáním budoucnosti, v němž nemůže být porozumění pro pánovo citové tápání. Důležitou postavou filmu jest Ernestina Freeman (příjemná Lynsey Baxter), Charlesova snoubenka z prominentní obchodní rodiny. Nesplnění toho závazného společenského slibu musí být po zásluze potrestáno. Z dalších rolí: velice úspěšný obchodník a mstivý Ernestinin otec Ernest Freeman (Peter Vaughan), Ernestinina plánovaným sňatkem nadšená teta, paní Tranter (Charlotte Mitchell), tetina mladá služka Mary (Emily Morgan), morálně bigotní stará panna, paní Poulteney (Patience Collier), ušlechtilejší lékař přístavního města Lyme Regis Dr. Grogan (Leo McKern), Charlesův svědomitý právník Montague (Michael Elwyn), Mikova klidná manželka Sonia (Penelope Wilton), či Annin tichý manžel Davide (Gérard Falconetti). Film Francouzova milenka je vizuálně efektním dílem, ovšem to ideovou a ani niternou mizérii předlohy ničím nevylepší, byť se Karel Reisz opět opírá o vzpouru jedince. (17.06.2021)

Jako ano, musím uznat, že s tou červenou knihovnou se Karel Reisz (zdravíme do Ostravy) popral, jak nejlépe mohl a ozvláštnění pomocí filmu ve filmu tomu krapet pomohlo, ale málo platné, pořád je to jen historka o pitomci, který se zamiloval do nějaké ženy, bo mu připadala tak nějak strašně tajemná, na jedné straně, a o pitomci, který je ochoten se vykašlat na svou rodinu a dcerku kvůli nějaké americké hérečce. Jako být tam aspoň něco navíc, neřeknu ani popel, ale tohle je slabý odvar a stý výluh všech těch Jane Austenových a Bronteových a dalších romantiček puritánského období Anglie, až bolí. Jedinou životnou a zajímavou postavou je tady ten sluha, ostatní se chovají jako loutky, bez jakékoliv, ale jakékoliv hlubší psychologie postavy, včetně té tajemné, netajemné Sáry. (19.09.2022)

Po stopách Meryl Streep aneb co mi z její tvorby uniklo.. Mám ráda dobové příběhy romantického žánru, takže jsem se také na tento velmi těšila.. Hned zpočátku mne film „Francouzova milenka“ zklamal rozdělením děje na ten romanticko-historický a na děj ze současnosti, i když jsou v podstatě obě dějové linie úzce propojeny.. Kdyby „moderní“ linii tvůrci vyškrtli, vůbec bych se nezlobila.. Druhý příběh o váženém přírodovědci, který nehledí na svou pověst a naprosto zahoří svými nemalými city do místní outsiderky a obětuje jí nejen svou pověst, ale také čest, mne vyloženě bavil.. Meryl Streep v roli mírně bláznivé ženy skvěle doplňovala skvěle sucharského Jeremyho Ironse.. Přiznám se, že pointu příběhu jsem nebyla schopna odhalit.. (10.08.2018)

Mám doma i knihu, ale důkladně jsem ji nikdy nepročetl. Film jsem viděl několikrát, a je to asi jediný film, kde se mi dost líbila pro mě do té doby nepříliš známá herečka Meryl Streep. Obě linie filmu mi přišly zajímavé. Současnost (konec 80. let, ale klidně by to mohl být i rok 2.010) a příběh lidí, co hrají v příběhu z Viktoriánské éry (1840 - 1903). Pro Jeremy Irons to byla první velká herecká příležitost, do té doby byl znám z divadelních prken Londýnských divadel. A především jde asi o nejlepší film, který natočil Karel Reisz, dítě, které patří mezi sirotky, které ze spárů nacistických hrdlořezů vyvezl z Prahy do Londýna "podnikatelem zaplacený vlak", jinak by jejich životy skočily patrně v koncentráku. Díky této náhodě, mohl později třeba K.Reizse natočit film, který by jinak nevznikl. Napadá mě ona známá myšlenka, kolik batolat a dětí v historii zemřelo a přitom mohlo obohatit kulturné život náš všech. Vždy mi pak naskočí otázka - o čem tedy vlastně lidský život je? Proč? Jiným je umožněno udělat a prožít to, co je dalším odepřeno. Tím se vše relativizuje. (06.09.2010)

Hříšná, stará pověst z říše legend. Větrná žena "Viktorka" a její věrný, s železnou vůlí, kavalír. Složitá báseň lásky, uložená v srdcích, prostupuje staletími, údolím. Přehrát, nepřetrhat. Představitelé - klenotníci citu, citu hodin bez ručiček, přednostně, v zákulisí, za bouře, v zátiší, u něho stolují. (05.02.2019)