Lolita

Pochroumané dětství ho navždy přinutilo hledat si za něj náhradu. Je mu čtyřicet, ale duší je pořád teenagerem. Netouží po dospělých ženách, líbí se mu dospívající dívky. A pak se jednoho dne nastěhuje k ženě, která právě takovou dceru má. Beznadějně se zamiluje a s překvapením zjišťuje, že malé Lolitě asi taky není lhostejný. Ale skrývají se za jejím jednáním nějaké hlubší city, nebo vše bere jen jako nevinnou hru? A kdo je v tomto příběhu vlastně obětí? Muž, který "znásilní" čtrnáctiletou dívku a chce s ní žít, nebo dívka, která si jeho slabost uvědomuje a neskrývaně ji využívá? Pokud věříte, že on je ten zlý, protože je to přece pedofil, podívejte se na tuto adaptaci, která dokázala vykreslit Humberta jako člověka na pomezí otce s ochranitelskými sklony a milence nezvládajícího kočírovat svou vášeň. Pokud si myslíte, že Lolita si o to říkala, přečtěte si Nabokovu knihu psanou očima hlavního hrdiny, která je plná ukázek snahy o psychologickou manipulaci dívky i čtenáře. Sama v tomto případě úplně jako nemám, zato si ale troufám tvrdit, že Lolita Jeremymu Ironsovi i Dominique Swain jejich nejlepší role kariéry. (Pravda, v případě Dominique za tím stojí i fakt, že snad žádný jiný její film za ic nestál.) A především Jeremymu, který si velmi dobře uvědomoval, jak kontroverzní role na několik let zabrzdí jeho kariéru, děkuju, že se Humberta Humberta rozhodl hrát. Za to, proč mám tolik ráda tento film, totiž nemůže ani tak režie, ani Morriconeho hudba, ale právě Ironsovo emotivní ztvárnění hlavního hrdiny, jeho schopnost vyjádřit psychické rozpoložení svého hrdiny i beze slov. A děkuju Jeremymu i za to, že se o osm let později rozhodl namluvit Nabokovu Lolitu jako audioknihu, čímž vzniklo dvanáctihodinové dílko, jehož kvalit si cením stejně jako tohoto filmu. Jakožto člověk, který se při cestování občas raději zaposlouchá do mluveného slova než do hudby, totiž musím přiznat, že mě Ironsův dokonalý hlasový projev spojený s Nabokovým citem pro jazyk na dvanáct hodin téměř donutil přestat vnímat okolní svět. (06.09.2007)

Vím přesně, co budu cítit, až příště znovu Lolitu uvidím. Budu posté žasnout nad čarovně svůdnou Dominique Swain, budu mít oči plné slz nad steskem po Lolitě, a budu na dvě hodiny Humbertem, který by pro další chvíli, kdy bude Dolores v jeho náruči, obětoval a zahodil vše. To, co Irons v hlavní roli předvádí, není totiž dobrý herecký výkon, je to naprosté položení do postavy, dokonalé souznění s charakterem a zhmotnění všech mužských vášní a tužeb, byť v jakkoli nezdravé formě. Takže až se na Lolitu zase podívám jeho pohledem, ucítím lásku, která mění životy. (25.06.2005)

Nemůžu se zbavi pocitu, že tenhle remake Lolity je v podstatě okopírovaná původní Lolita, samozřejmě spolu s Nabokovo předlohou a s přidáním větší dávky sexuality oproti Kubrickovo originálu. Jenže jako celek mi to prostě přijde slabší a hodně mi tam chybí Peter Sellers. Zvlášť proto, že mi Frank Langella přišel hroznej. (21.10.2009)

Řemeslně dokonalé, ale ve srovnání s Kubrickovou Lolitou z roku 1962 působí utahaně, zbytečně popisné a ve výsledku vlastně nezajímavé a nudné. I přes daleko smyslnější popis vztahu Lolity a Humberta je toto ztvárnění jaksi sterilní a chladné. V podstatě další doklad toho, že otrocký přepis románu není vhodný přístup k literární předloze. Tři hvězdičky si však dát nedovolím, na to je to příliš kvalitně natočené i zahrané. Především výkon Jeremyho Ironse je skutečně bezchybný a také Dominique Swain hraje postavu mladé dívky, která je v mnohém ještě bezprostředně se chovajícím dítětem, přestože už dokáže velmi cílevědomě využívat své probouzející se ženskosti velmi dobře. Výraznou chybou je však nevýrazné ztvárnění Lolitiny matky, jejíž deptající, ponižující a sekýrující přístup (ve filmu prakticky nepřítomný) je psychologickým klíčem k Lolitině flirtu. Tato složka přitom v Kubrickově verzi funguje naprosto bezchybně, zatímco zde zcela selhává. (02.05.2008)

Bohužel jsem zatím Nabokovu knihu nečetl, nicméně vlemi mne zajímá už proto, že její dřívější filmové zpracování od Kubricka se od toho Lynova podstatně liší. Nikoliv dějem, ale celkovou náladou a charaktery postav. A přestože hlas většiny mluví jinak, Lynova verze se mi líbila nesrovnatelně více. Dominique Swain je úžasnou, živoucí a strhující Lolitou a pro Jeremyho Ironse je Humbert snad životní rolí. Emotivní režie a pěkná kamera podtrhují hluboký filmový zážitek. (14.08.2007)